Ďábel nosí Pradu

Trošku se jedná o novější Pretty Woman. Ale to pouze postavou akorátního a ochotného Stanleyho Tucciho. Jinak je to taková trošku šablonka. Nová práce, hodně povinností, ztráta přátel, ztráta partnera, nový partner, noví přátelé, .... Jak tohle jen dopadne? Uvědomí si Andy co je pro ni důležitější? Může vlastně Miranda žít jiný život než ten který vede? K čemu je tenhle modní průmysl vlastně dobrý? (24.01.2009)

Drama o tom, kolik ze své osobnosti můžeme či musíme obětovat pro úspěch. Kongeniálně to vyjadřují verše z písně skupiny Druhá tráva: "Rád bych si byl jist, zda známe hranici,/ kdy jsme čistý list a kdy jsme viníci,/ když tobě chce se řvát a mlčíš docela,/ jsi trpělivá snad, anebo zbabělá?/ Když bozi seshora překračují práh,/ kdy končí pokora a kdy začíná strach,/ usmívej se, všímej si hostí,/ jsme za prahem, jsme za Pradou bolestivosti ..." // (Druhá tráva - Robert Křesťan-slovo Praha upraveno na Prada) Trailer: http://www.csfd.cz/film/215378-dabel-nosi-pradu-devil-wears-prada-the/videa/# (17.02.2009)

Je to komedie nebo hořká realita někoho z nás? Ďábel nosí Pradu (kolik to stálo, Prado?:-)) není bůh ví jak vtipná komedie pro každého, ale pokud vám Yves St. Lauren říká něco víc než jen "zkouší parfémy na zvířatech", tak se pobavíte. Herci, móda, krásné ženy... Skryté narážky, ďábelská šéfová v podání Meryl Streep, rozkošná princezna Anne Hathaway (sakra, málokterá herečka vypadá s makeupem i bez něj dobře a to nemluvím o tom, jak jí padnou šaty...) a vždy skvělý Stanley Tucci. Brát Pradu jako komedii, tak určitě více klasického humoru, který nezestárne (za deset let se budou lidé ptát, jaký Potter?:)). Moderní svět neomlouvá ani nezná jiná slova než "žádný problém". Přesto bych raději, kdyby si autoři trochu víc pohráli s odporností tohoto světa a neudělali z toho další strastiplnou cestu americké princezny světem módu k očekávanému konci. (16.05.2010)

"YOU SOLD YOUR SOUL TO THE DEVIL WHEN YOU PUT ON YOUR FIRST PAIR OF JIMMY CHOOS." ------------------ Už pár dní sa neviem zbaviť myšlienky toho, aký by bol tento film absolútne dokonalý, keby sa skončil scénou v aute s Mirandou v Paríži. Štúdio/rejža sa rozhodli ísť vyšliapanou cestou, záverom, akým končí väčšina filmov. Pritom stačilo len strihnúť o pár minút viac a zakončiť ho bolo možné bez akejkoľvek zmeny v deji a tak autenticky, tak reálne, s tak výstižne nastaveným zrkadlom skutočnému svetu a mentality ľudí v ňom a zároveň tak silným artistickým spôsobom, že normálne až nechápem, prečo musel prísť ten zasraný utopický happy end, ktorý, povedzme si úprimne, by sa zrejme nestal. Čo sa ale stalo, bol strhujúci herecký koncert Meryl Streep, kde ostatní, počnúc famóznym Stanleym Tuccim, boli na míle ďaleko vzad. Je pravda, že filmov s takouto tematikou som veľa nevidel, bude však nepravda, keď poviem, že tento je asi najlepší z nich? --- "This 'stuff'? Oh, okay. I see. You think this has nothing to do with you. You go to your closet and you select out that lumpy blue sweater, for instance, because you're trying to tell the world that you take yourself too seriously to care about what you put on your back. But what you don't know is that that sweater is not just blue, it's not turquoise, it's not lapis, it's actually cerulean. You're also blithely unaware of the fact that in 2002, Oscar de la Renta did a collection of cerulean gowns. And then I think it was Yves Saint Laurent, who showed cerulean military jackets? And then cerulean quickly showed up in the collections of eight different designers. Then it filtered down through the department stores and then trickled on down into some tragic Casual Corner where you, no doubt, fished it out of some clearance bin. However, that blue represents millions of dollars and countless jobs and so it's sort of comical how you think that you've made a choice that exempts you from the fashion industry when, in fact, you're wearing the sweater that was selected for you by the people in this room. From a pile of 'stuff.'" --- (x / x) (30.03.2021)

Jedna hvězdička za Streepovou, druhá za Tucciho a třetí za konec, kterej ačkoliv nepřinesl nic originálního a nepředvídatelného, zapůsobil na mě. Jinak jde ale o zcela tuctovou pohádku o chudé inteligentní ošklivce ( je však absolutně krásná, pouze má obyčejné oblečení), která k úspěchu přišla, zapomněla však na ty nejbližší a nakonec v silně moralizujícím závěru zjistila, že peníze a kariéra nejsou všechno. (12.12.2008)