Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhořadý spisovatel Marton (J. Abrhám) tráví své stáří v luxusním domově důchodců. Kromě vnuka (J. Nosek), který žije kdesi v Austrálii, nemá na světě nikoho. Žena ho dávno opustila, ale zapomenout na ni nemůže. Zdá se mu, že prázdný a stereotypní život mezi stejně opuštěnými lidmi neunese. Svému deníku svěřuje, že spáchá v nejbližších dnech sebevraždu. Jenže přijíždějí noví hosté – krásná paní Rouvrová (E. Balzerová) s invalidním manželem (J. Pohan). Mezi Martonem a paní Rouvrovou rychle přeskočí jiskra, sebevražda je zapomenuta. V domově se ovšem množí záhadná úmrtí. Posléze se nedá pochybovat o tom, že se jedná o vraždy. Na vrahově seznamu se nakonec ocitne i Marton… (Česká televize)

(více)

Recenze (33)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Román Poslední stránka deníku jsem kdysi četl, takže jsem bohužel věděl dopředu, kdo je vrah. Ale to by tolik nevadilo, není to klasická detektivka. Spíš psychologický příběh s mimovolnou vražednou zápletkou. Problém je úplně jinde. Kniha je psaná formou deníkových zápisků spisovatele Martona, včetně jeho subjektivních výkladů událostí v domově důchodců, jeho životního příběhu a tak. Televizní Marton (Abrhám) je o to všechno chudší, scénáristka Jana Dudková rezignovala na snahu cokoli nám o něm říct, takže je z něj nudná mlčenlivá figura bez osobnosti. Když se objeví Eliška Balzerová, je dost těžké pochopit, co na sobě ta bezbarvá dvojice vidí. A podotýkám, že to nemá nic společného s hodnocením herců! Protože kniha není tak vázaná žánrem a má v sobě i šarmantní francouzský humor, je v ní i pointa proklatě vtipná. V této dramatizaci působí jako přišitá. 50% ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

40% - Jojo, česká detektivka a ještě k tomu televizní. I přes účast výborných herců včetně mého oblíbence Josefa Abrháma jsem nedokázal udržet bdělost po celou dobu trvání. Rozluštění bylo logické, ale nikterak překvapivé, ovšem scéna, kdy Radoslav Brzobohatý čelí smrtelnému nebezpečí od vraha a jeho komplice, byla realizována přesně v mezích věty, kterou jsem napsal na začátku. Jako celek mě to nebavilo a to je u detektivky poměrně podstatný zádrhel. ()

Reklama

Vejrrr 

všechny recenze uživatele

Zelenkovi filmy mám moc rád a Černá karta se řadí myslím mezi slušný průměr mezi českými detektivkami. Škoda, že jsem nečetl knihu, protože jistě nese na dobrém pocitu z filmu značnou část. Zbytek zajistila naše herecká špička u které mi tedy rozhodně nevadilo, že se skládala z těch "dříve narozených" jedinců. Prostředí domova důchodců stinnou stránkou filmu není a ..... kdo je vrah jsem vážně netušil :) ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Film má skutečně komorní prostředí. Z domova důchodců se prakticky nehne, což je asi jeho největší slabina. Na druhé straně disponuje velmi kvalitním obsazením. Ale mě se nelíbil scénář ani kostýmy. Že by mi prostředí a právě již zmíněné kostýmy připomínaly Francii v 70. letech to tedy ne. A že jsem viděl mnoho starších francouzských filmů. Pointa je pro méně chápavé celkem překvapivá a Eliška Balzerová tak nakonec není vrahem. Slabší je i hudba. Ale právě díky kvalitním hercům a postupně britsky detektivnímu vypointování až v samém závěru se na toto dílko dalo hodinku a půl docela dívat, přestože repete si už asi nedám. Není nic nového, co by mi film mohl nabídnout, zvláště, když znám rozuzlení. ()

Kajislav89 

všechny recenze uživatele

Skvělý příběh a velmi dobré herecké výkony. Bohužel, se tu objevuje takové množství chyb ve výpravě a rekvizitách, které snad nepatří ani do televizní produkce. Možná si takových věcí všímám až příliš, ale... Film je situován nejspíše někam do 70.let 20.století (podle vozidel i věku postav). A pak příjdou závěrečné scény v nemocnici, která je zcela moderně vybavena a to stejné se opakovalo i v kanceláři na policii. A já se ptám: To byl pro tvůrce takový problém sehnat otřískanou okresní polikliniku? Ale za solidní mrazivý příběh a výborné herecké výkony dávám tři hvězdy. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel na zámku v Myštěvsi. (skudiblik)
  • Když se díváte dalekohledem, používáte jedno ohnisko, a když je to z jednoho místa (jako tady – na balkóně), postavy se nemohou svou velikostí přizpůsobovat ději a jednou být větší a pak menší – když k tomu navíc používáte ustálené klišé – neostrou černou masku dalekohledu, aby bylo jasné, že jde o subjektivní pohled. (prezdivaka)

Reklama

Reklama