poster

Zlopověstné dítě (studentský film)

  • slovenský

    Zlopovestné dieťa

  • anglický

    Ill-Fated Child, The

Dokumentární

Česko, 2002, 37 min

Scénář:

Lucie Králová

Producenti:

Helena Machová

Střih:

Miroslav Novák
(další profese)
  • Dadel
    ***

    Dokument o mladíkovi, kterého fascinují koncentrační tábory. A to tak, že o nich (pod pseudonymem velitele jednoho z nich) píše své vlastní romány. Čtenáři FFFilmu si možná vzpomenou na to, jak před lety dostal Franta Fuka poštou rukopis románu "PREDÁTOR V HOLOCAUSTU" s prosbou autora, jestli by mu ho nepřeložil do angličtiny a nepomohl udat v Hollywoodu. Vzpomínáte? Tak to je ON, přátelé! Jmenuje se Michal Chocholatý, je mu něco přes 20 let a je vyučený dřevomodelář. V tomto dokumentu se podíváme do jeho útulného malého pokojíčku, kde se nacházejí vypiplané lepenkové modely koncentračních táborů, vlastnoručně malované obrazy esesmanů a predátorů či velký nápis "ARBEIT MACHT FREI" nade dveřmi. Mladík nás nenechává na pochybách, že se svému koníčku věnuje opravdu důkladně - cestuje po Evropě po koncentračních táborech (nebo po tom, co z nich zbylo), obtelefonovává bývalé vězně a loudí z nich informace. Dokonce se kvůli tomu naučil polsky, šikula! A po celý film chrlí ze svých úst jednu pseudomoudrost za druhou. Režisérka Lucie Králová taky zřejmě není úplně normální - celý film je velice zádumčivý, převážně černobílý a s pythonovskými animovanými vsuvkami.(6.12.2005)

  • LeoH
    ***

    Dvě osy: kluk-holocaust a kluk-režisérka. Kluk si skrz fascinaci koncentráky řeší temno v sobě a snaží se do filmu protlačit co nejvíc z předmětu svého zájmu a ze svého vidění světa; režisérka si skrz prezentaci kluka jako ještě většího podivína, než asi doopravdy je, řeší hlavně vlastní umělecké ambice, využívajíc přitom všechno, co jí přijde pod ruku, včetně inscenovaných „symbolických“ situací po Tarkovského vzoru, animovaných vložek à la Terry Gilliam nebo profláklé muziky od Morriconeho. Některé momenty jsou úsměvně hříběcí a patetické pasáže vedle nich nevyznívají, jak snad měly; konfrontace dějin a současnosti (Treblinka vedle dnešních továrních hal Siemensu) nijak zvlášť nepřesvědčuje. Nad výsledným mišmašem ale nejde úplně mávnout rukou jako nad řadovým famáckým cvičením – cosi o tom, jací jsme a jak se vztahujeme k minulosti a ke zlu, do něj nakonec opravdu probublalo. 50 %.(16.1.2015)

  • tron
    odpad!

    „V čom tkvie podstata Zla?“ Tak toto som nepochopil, od Lucie Královej (*1978) som doteraz videl len jeden úspešne prehajdákaný výborný námet STRATENÁ DOVOLENKA a tá bola oproti tomuto otrasnému až odpornému čudu hodná Oscara. Chalan navštevuje koncentračné tábory - a čo? Ja si viem zubami zaviazať šnúrky, nakrúti o mne tiež niekto dokument? Najhoršie boli „halucinogénne“ trápne pokusy o Umenie (pštrosie vajce vyliate do rieky? TOTO učia dnes na školách?). Mrzí ma, že dokument nebol o oveľa zaujímavejšej veci, spájanej s príšerným ústredným hrdinom a to s jeho bez srandy DOBRÝM rukopisom „Predátor v holokaustu“, ku ktorému som sa kedysi dostal, ktorý je presne o tom, o čom vypovedá názov a bolo to zaujímavé čítanie, ktoré by som rád videl sfilmované.(15.11.2010)

  • M.Šalda
    ***

    V tenatech nekompromisních studentů filmu, bez přípravy a pod prapodivným presem ovlivněným omezenými materiálními možnostmi, za nimiž duševní bohatství bledne a je ponecháno v zajetí, na jediné, jako by předem vyšlapané scénáristické cestičce popírající ono dokumentární koření, to vše obestírá vznik Zlopověstného dítětě. Konečný produkt je vyžíhán ve střižně a vymdelován v skulpturu podivína žijícího zlem holocaustu a jevícího se na černobílých snímcích jako zhmotnělá úzkost a deprese, až to zavání konspirací svádící k úvaze, že takovýto typ člověka ve skutečnosti vlastně ani neexistije, že byl zmanipulován filmaři, nebo vybrán přesně pro to, aby hrál a jen předstíral, že obnažuje své nitro před skupinkou nadšených umělců. Před plátny kin jsme konfrontováni s obrazem hocha, který je přinejmenším divný. Mezi mantinely stopáže dokumentárního filmu to tak opravdu vyznívá. Kam se však poděl všechen ten materiál nasbíraný běhěm tvorby dokumentu, materiál, ze kterého by nejeden jinak zaměřený režisér dokázal vykřesat zcela opačně působící dokument prosvícený světlem na úkor temného závoje obscénosti, do kterého je Michal Chocholatý zahalen filmaři FAMU? Nahlédněme trochu do zákulisí a sdělme si několik zajímavostí, které stály při zrodu tohoto dokumentu: a) objekt dokumentu byl pokaždé přímo konfrontován s předem připravenými otázkami režisérky, jež kladla na zřetel zodpovědět pokud možno tak, aby se neplýtvalo filmovým materiálem, neboť každý záběr byl natáčen naostro, b) svoboda hlavního aktéra byla omezena na minimum, zpravidla byl vsazen do předem připravené scény (viz „svár vody a vína“), c) uprostřed natáčení odmítl hlavní představitel dále pokračovat, načež byl dlouho přemlouván k návratu do projektu, přestože nebylo dodrženo několik původních ujednání, díky kterým by dokument vyzněl pževážně historickou hodnotou a ne oním typickým sebemrstkačstvím hlavního hrdiny (mimo jiné se měl štáb přesunout natáčet přímo na místo bývalého vyhlazovacího tábora Treblinka), d) před telefonátem se Samuelem Willenbergem se režisérka snažila hlavního představitele zmanipulovat tak, aby hovořil jejími slovy, což Michal Chocholatý kategoricky odmítl, e) zvuk střihu je nanejvýš spekulativní, zavání snahou o mediální senzaci, kdy jsou jednotlivá slova vytržena z kontextu, f) historická perspektiva je zde zmrzačena, určitá slova Chocholatého jsou použita ke zcela jiným a nesouvisejícím obrazům, g) autor chtěl účastí na dokumentu prezentovat především svou literární tvorbu a seznámit českého diváka s problematikou táborů Treblinka a jí podobných (Sobibor, Belžec, Chelmno atd.); teprve po několika letech, nezávisle na dokumentu, se ukazuje oprávněnost jeho snahy, neboť dnes s ním spolupracují historici z celého světa při výměně informací o těchto Čechům méně známých táborech, h) samozřejmě převážil režisérčin záměr nad záměrem hlavního protagonisty; ten se sice od dokumentu nedistancuje, ale považuje jej pouze za louhování negativních pocitů z celé vřavy filmového materiálu, z něhož některé části se tvůrcům prostě nehodily do kontextu depresemi prodchnutého dokumentárního dílka.(30.4.2009)

  • Bendiys
    *

    Tematika koncentracnich taboru je vaznou veci, ale toto zpracovani je hrozne. Nemohu pominout ustredniho "hrdinu", jehoz hlas je iritujici (ja bych take nevypadal moc dobre na platne a poslouchat bych se taktez nechtel, ale o me se filmy netoci). Kdyz uz je rozvinuta zajimava myslenka, hned se odskoci jinam. V podstate je tak snimek zalostne o nicem...(29.11.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace