Úplně geniální!
Gargandi snilld
Screaming Masterpiece
Screaming Masterpiece
Obsahy(1)
Živý, vrstevnatý portrét přibližuje současnou islandskou hudební scénu. Úspěch Björk či skupiny Sigur Rós představuje pro režiséra Magnussona šťastně otevřené dveře do příběhu, jak malý národ, který se drží vlastních kořenů, dokázal vyprodukovat pop s globálním ohlasem. Vypráví o mnoha dalších talentech, vždy jinak zacházejících s melodikou a přírodním nábojem příznačným pro Island (skupiny Múm a Slowblow, skladatel Johann Johannson, písničkář digitálního věku Mugison). Film mluví obecněji o síle hudby i o svébytném ostrově, jehož národ je nezávislý teprve šedesát let. I kapely pak sdílejí jakýsi pocit čerstvé adolescence. „Kolem nás byla spousta hysterického nacionalismu a silné příznaky kolektivní puberty,“ říká Björk. „Když nastoupila má generace, ptali jsme se sami sebe, co znamená být Islanďany a jak získat spíš pocit hrdosti než provinění.“ (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Řeknu to asi takhle. Sledoval jsem nejdříve dokument o islandské kultůře, muzice a přírodě, kterou si do tohoto dokumentu narvat prostě museli. Následovně jsem pustil The Wall od Pink Floydů. Tomuhle dokumentu jsem vrazil pět hvězd, začež Zdi jsem frknul čtyři. Proč? Jednoduchá odpověď. Protože k ní mám daleko bližší vztah. Bylo zajímavé sledovat plno neznámých ale i známých islandských kapel, které na Islandu produkují. Ale během sledování jsem si uvědomil, proč mám Sigur Rós tak rád. Jejich muzika je totiž natolik experimentální, že se dá málokdy považovat za opravdovou muziku, než spíš za kulisu, která splňuje podmínky zdejší atmosféry a krajiny. Sigur Rós to dokázali naprosto dokonale. Převedli atmosféru, krajinu a hudebnost do té nejkrásnější podoby a to samozřejmě nesmím zapomenout ani na samotnou Bjork, která si v tomto dokumentu také vystřihne sólo a nemalé. Jen jsem se divil, že do dokumentu nenarvali Gus Gus, jelikož i oni jsou dost velikým jménem na Islandské scéně a v Evropě se o nich dost ví. I tak mi to ale ukázalo Islanďany z další stránky. Jejich muzika je totiž tvořená z lásky, pro radost, za účelem bavit lidi a ne získávat peníze. Muzika, kterou jsem oficiálně odkojený a poslouchám i já...a to trance...je v současnosti absolutně na stejné bázy. Vytváří ho lidé, kteří muzikou žijí, muzika je baví, je pro ně vším. Stejně jako pro národ Islanďanů. Vždyť statistiky mluví jasně. 300 000 obyvatel, 80 hudebních škol, 300 hudebních orchestrů...no není to na tak malý národ trošku hodně? Krom toho řekněte mi, který národ si do dnes hraje pro veřejnost 800 let staré opusy? V našem případě to udělal Landa a Któž sú boží bojovníci. Ale většina to stejně nepochopila...no a dál? ()
36. LFŠ UH 2010 - FOKUS: ISLAND - Hudba z ledovce (Gargandi snilld / SCREAMING MASTERPIECE / Screaming Masterpiece ) ()
Dokument o hvezdach vetsich ci mensich, ktere svetu nadelil Island. Mimo jine zde uvidite treba Bjork, ktera zacinala jako punkerka. ()
Kdysi jsem byl na přednášce jednoho člověka, který společně s partou cvoků postavili repliku lodě, se kterou Fernão de Magalhães obeplul svět a oni to po těch necelých 500 letech zkusili znova. Podařilo se to, ale to není proč to zmiňuju. Nejzajímavější totiž co ten člověk říkal bylo to, že si po těch 3 letech na moři, kdy viděl nespočet zemí uvědomil, že můžete obdivovat přírodní krásy, bloudit čarokrásnou krajinou, ale tu zemi, nebo prostě místo, poznáte pořádně až tehdy, kdy poznáte lidi, kteří na tom místě žijí... Nyní je jasné, proč si myslím, že Screaming Masterpiece je nejlepší dokument o Islandu, který jsem kdy viděl. ()
V jednej chvíli sa dozviete, koľko hudobných škôl, chorálistov, rockových kapiel a DJov sa nachádza v 300-tisícovej populácii Islandu. Tie čísla sú prekapivo vysoké... Ak ešte k tomu máte radi hudbu Sigur Rós, tak neni o čom a tento film si, tak ako ja, vychutnáte plnými dúškami a poviete si: "Tam by som sa chcel ísť pozrieť!". ()
Určitě budou na Screaming Masterpiece jako puci koukat děcka, co z islandské současné hudební scény znají maximálně Björk a možná někdy zaslechli slovní spojení Sigur Rós... Informační hodnotu snímek určitě má, ale hodně povrchní, neutříděnou. Převážně tady jde o velmi stručné představení jednotlivých kapel a ve zkratce nastíní vývoj hudebních tradic a vlivů. Pokud se ale člověk orientuje aspoň trochu v tamějších muzikantech, je tenhle dokument až na pár světlých záblesků v podstatě ztráta času. ()
Gargandi snilld neboli Screaming Masterpiece je velice zajimavý dokumentární film o Islandské hudební scéně. Objevují se zde ve formě rozhovorů a ukázek z koncertů takové veličiny hudebního nebe jako Björk, Sigur Rós, Múm, Mugison a mnoho dalších pro nás úplně neznámých islandských kapel. Vřele doporučuji. ()
Miluju Island a islandské kapely. A není to jen o fantastické Björk nebo Sigur Rós. Kdo má rád severskou hudební alternativu, blaho zaručeno. ()
Hudebně i přirodně je Island jedinečný a okouzlující. Všichni to víme a tohle je skvělý způsob, jak si tenhle názor utvrdit. Propojení těch dvou elementů a hledání jejich styčnejch bodů plynoucích z určitýho kulturního zázemí, podoby jazyka a tamního způsobu života tomu pak dává další rozměr a dělá to ze Screaming Masterpiece víc než jenom popisnej dokument. ()