poster

Vystěhovalci

  • Československo

    Emigranti

  • Švédsko

    Utvandrarna

  • Československo

    Vysťahovalci

  • USA

    The Emigrants

  • Velká Británie

    The Emigrants

  • Irsko

    The Emigrants

Drama / Historický

Švédsko, 1971, 191 min

Režie:

Jan Troell

Předloha:

Vilhelm Moberg (kniha)

Scénář:

Bengt Forslund

Kamera:

Jan Troell

Hudba:

Erik Nordgren

Producenti:

Bengt Forslund
(další profese)
  • detektiv
    ****

    Film byl velmi působivý. Dlouhá stopáž vůbec nevadila, naopak, nebylo tam jediné hluché místo. Život v osadě a historická cesta přes oceán je ztvárněna velmi reálně, výkon Maxe von Sydowa netřeba komentovat, byl úžasný. Spolu s Liv Ullman tvořili nádherný a hlavně velmi věrohodný pár. Beznaděj na začátku filmu na mě úplně dýchala a od okamžiku, co se rozhodlo, že odjíždí do Ameriky, jsem si přála, aby tam už byli a našli svůj kus štěstí. Tento film rozhodně řadím k jednomu z nejlepších, co jsem tento rok viděla a myslím, že je velká škoda, jak je opomíjen.(11.5.2014)

  • misterz
    *****

    Tak tomuto sa povie absolútny filmový skvost, skvost, ktorý ma celého pohltil a v každom ale naozaj v každom smere uchvátil. Krásny príklad toho, že k dokonalosti stačí naozaj málo. Dejovo jednoduché, no napriek tomu veľmi silné, ba povedal by som, že priam až s osudovou perspektívou. A to všetko vo fantasticky vykreslenej dobovej atmosfére, v ktorej hrajú prím naturálne rustikálne prvky švédskeho vidieka polovice 19. st. - no jedna veľká nádhera! Ťažko hľadať film, ktorý by pôsobil tak vierohodne, tak reálne, a pritom tak depresívne, ťaživo a smutne. To vyobrazenie ťažkej sedlačiny už nemohlo byť lepšie, hlavne v spojitosti s večne hladujúcimi deťmi, chudobou a všeobecnou dusivou neistotou (všetko záviselo na počasí a úrode). No pritom sa nezabudlo ani na lásku k domovine, nostalgiu a hlavne tú osudovosť, keď si predstavíme čím všetkým si odvážny emigranti museli prejsť aby sa konečne dostali do tej zasľúbenej Ameriky a k vlastnej pôde. Hlavným dôvodom, prečo to po emotívnej stránke tak skvelo fungovalo, je, že snímok je umne rozdelený na zhruba rovnaké tri diely (Švédsko, cesta loďou do Ameriky a samotné putovanie po Amerike). Každý diel je dostatočne dlhý na to, aby v náväznosti na ten predchádzajúci mohla pocitová stránka eskalovať a aby bol divák k jednotlivým postavám bližšie a bližšie... No a samozrejme nemožno zabudnúť na herecké duo Max von Sydow a Liv Ullman, ktoré divák pozná predovšetkým z Bergmanových filmov, takéto niečo naturálne a dobové, to je presne niečo pre nich ako stvorené. Nádherná, prenádherná vec, keď sa dostanem ku knihe tak si ju okamžite prečítam.(24.5.2016)

  • nascendi
    ***

    Zaujímavý, zručne nakrútený film s výbornou hereckou dvojicou o dávno minulej dobe, keď pôda už nestačila uživiť rozrastajúce sa rodiny a zrak ich živiteľov sa začal upínať k Amerike. Príbeh tak vzdialený dnešku, že som ho sledoval s nezaujatým pohľadom, ale majstrovstvo tvorcov zabránilo, aby mi pripadal rozvláčny. Predlohu som nečítal a ani sa nechystám.Ak by som sa mal jedným slovom vyjadriť ku kvalitám filmu, bolo by to slovo - uznanie.(6.6.2018)

  • Cheeter
    *****

    Když jsem se o tomto filmu dozvěděl, nevěděl jsem, že ji kniha. A když jsem na ní v jednom antikvariátu narazil, tak jsem ji koupil a začal číst. A ačkoliv mě ruralistická literatura nikdy nějak nebrala, tak mě tato kniha pohltila, proto jsem se rozhodl, že si nejdříve přečtu knihu a pak teprve se podívám na film. A rozhodl jsem se dobře. Kniha byla skvělá a proto jsem na film těšil. A ten mě rozhodně nezklamal. Jistě, řada věcí je vynechaná, jako třeba postava Amerikána, ale přijde mi, že nic zásadního nechybí, což je dobře. Za mě vládla spojenost snad se vším, vyzdvihnout musím skvělé herecké výkony ústřední dvojice.(27.9.2016)

  • laik_60
    *****

    Mobergových Vysťahovalcov som čítal niekedy v polovičke sedemdesiatych rokov. Vtedy krátko po „dobe normalizácie“ bolo skoro zázrakom, že sa v kníhkupectvách objavil okrem Brežnevovej „Malej zemi“, či „Celine“ objavil aj takýto románový skvost. Veď sa tá kniha ani dlho na pultoch neohriala. Pamätám si ako som priam hltal túto viac ako päťstostranovú knihu hltal dlho do sobotňajšieho rána a ten víkend som doma skoro nič doma nerobil. Vtedy sa dali knihy (najmä ak niečo čitateľovi dali) čítať dlho, veď v telke sa okrem športových prenosov toho pozerať veľa nedalo. Film Emigranti (ako aj jeho druhá časť – Nová zem) mi až neuveriteľne oživil spomienky na túto knihu, ktoré m naopak zase viac obohatili zážitok z filmu. Keby sa dalo navrhol by som to aj ďalším divákom, Urobte si taký krátky „švédsky týždeň“ . Zájdite si do knižnice, popozerajte po antikvariátoch a siahnite po knižnej predlohe a potom hoc aj vzápätí si pozrite film. Pocítite ako vás to vtiahne do deja , ako sa zrazu stanete tými jednoduchými blonďato ryšavými a pehavými Švédmi, túžiacimi odísť z krajiny ktorú hoc tak milovali im nič neposkytovala len zimu hlad biedu utrpenie a takmer žiadnu slobodu. Krajinu kde sa „môj Pane“ hovorilo od kráľa počnúc až po posledného nafúkaného pastora miestnej cirkvi končiac. Preto niet divu že túžili po niečom, kde by mohli žiť slobodne z práce svojich mozoľnatých rúk. Sledovať osud Karla a Kristíny, ktorých tak nádherne zahrali Max von Sydow a Liv Ullmann je filmovým zážitkom na ktorý sa dlho nedá zabudnúť. Od samého počiatku cez cestu na mori kedy s nimi spievate krčíte nos nad puchom podpalubia, či vraciate od morskej choroby počas búrky , až po trmácanie sa nekonečnou cestou do Minesoty, stavbu domov, prvé oračky „konečne vlastnej zeme“, pôrody až po samý koniec. Dnes má tento zemitý film odo mňa zaslúžených 5 b.(18.1.2014)

  • - O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace