Reklama

Reklama

Saedeu mubi

všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (48)

Dragoni 

všechny recenze uživatele

Krásně pojatý film s pěknou hudbou, o propletenci 8 osudů, kterým štěstí nepřeje, ale přesto se snaží dýchat z plných plic. Trošku jsem se tohoto filmu bál, že po shlédnutí budu zklamaný a sklíčený, ale koukalo se na to opravdu pěkně. Min-a Shin je naprosto perfektní a krásná herečka i s jizvou na tváři. 75 % ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Kýčovitá omalovánka. Zprvu se mi líbila hodně. Těšil jsem se na nové obrázky, na vztahy mezi nimi, na jejich propojenost, na slzy kvůli nim prolité. Dobře napsané, protože sympatické, postavy mi záhy přirostly k srdci a očekávaje od tvůrců věrnost ke zvolenému názvu, už už jsem si připravoval krabici papírových kapesníků na utírání tváře zmáčené slzami. Další Okamžik k zapamatování (s kterým má Sad Movie společného Woo-sung Junga) z toho nakonec nebyl, ač nedokážu napsat, čí vinou. Bylo to příliš krásné, příliš dokonalé a předvídatelné. Zpomalené záběry podmalované nádhernou hudbou a škaredé věci postihující hodné lidi - bezostyšná hra na city. Jenže, nebyl A Moment to Remember v tomto ohledu stejným či alespoň podobným vyděračem? V čem je problém, proč to jednou zabralo a podruhé ne? Možná to způsobilo jenom mé citové rozpoložení, možná jsou důvody složitější, ale asi budu mít problém je popsat, neboť jsem se příliš soustředil na to, proč TO nefungovalo. Sad Movie je podobně jako Magnólie nebo Crash mozaikou lidských osudů, které se však jenom lehce oťukávají a nikdy do sebe nenarazí. Jejich hlavním spojovacím elementem je lidské neštěstí, smutek, komunikační problémy (o nich například vypovídá s mnohem větší lehkostí než „přetížený“ Babel). Na rozdíl od PTA nedokáže Jong-kwan Kwon (libozvučné jméno :) jednotlivé dílky, příliš dokonalé samé o sobě, poskládat do silného přitom křehkého výsledného tvaru. Některé nápady, některé konkrétní momenty, mi utkvěly v paměti, stejně tak s nimi spojený a těžko popsatelný pocit „blesku projíždějícího tělem“, nebo jak to výstižně nazvat. Na konci, kdy název filmu nabyl pravého významu, jsem nezůstal sedět jako opařený, nevyloudil jsem ani jednu slzu. Prostě konec, šlus, sbohem a šáteček. Úspěch podobných filmů asi hodně záleží na jemných nuancích, na nepostřehnutelných náznacích a vaší náladě a ochotě být „emočně ždímán“. Čtyři hvězdičky mu nakonec, po nelehkém rozhodování, dám, neboť technické stránce, stejně tak hereckým výkonům nelze v podstatě nic vytknout. 75% Zajímavé komentáře: wipeout, LuckyStar ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to veľmi dobrá romantická dráma. Má výborný príbeh zameriavajúci sa na štyri rôzne vzťahy, o požiarnikovi a jeho televíznej moderátorke, ktorú stále nevie požiadať o ruku, jej hluchonemej sestre, ktorá sa zatiaľ platonicky zamilovala do maliara v parku, v ktorom pracuje, o mladíkovi, ktorý je zamilovaný do predavačky, ale tá už o neho nemá záujem, kým sa nezmení a chlapcovi, ktorého mama umiera na rakovinu. Spracovanie je na tom veľmi dobre, na celé sa to tak dobre pozerá, vzťahy sú spolu čiastočne prepojené, či už cez člena rodiny alebo nejakej tej náhodnej scény, najviac priestoru majú práve tie dva najzaujímavejšie príbehy, teda požiarnik s moderátorkou a jej sestra s maliarom a väčšinu času z toho vyžaruje tak príjemne optimistická atmosféra, do ktorej sa ľahko dostáva a tak som sa ani nenazdal a už bol takmer koniec a potom samozrejme príde záverečná fáza, ktorá musí naplniť názov filmu a všetko sa začne kaziť. A práve táto časť je asi jedinou slabinou filmu. Ale nie celá, napríklad hlásenie o požiare v správach je perfektné a aj na vzťah s matkou sa v tejto časti dobre pozerá, ale napríklad záver s požiarnikom je už tak samoúčelný, že na mňa vôbec nezapôsobil, skôr naopak. Ale toho dobrého je tu neporovnateľne viac. Herecké obsadenie je vynikajúce, je tu množstvo perfektných kórejských hercov a herečiek, Im Su-jeong v úlohe moderátorky, Jung Woo-sung ako požiarnik, Shin Min-a vo svojom kostýme, ktorá je jednoznačne najlepšia postava celého filmu, všetky jej scény majú skvelé čaro, poteší aj Cha Tae-hyeon, Yeon Jeong-a a iní, tu som mimoriadne spokojný. A podobne spokojný som aj s réžiou a technickou stránkou. Škoda tých niektorých záverečných scén, ktoré môj dojem čiastočne zhoršili, inak by som asi neváhal ani s plným hodnotením, lebo je to skutočný filmový zážitok. 80% ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Korejské podání prachsprostého kýče chutná téměř vždy víc než to made in USA, ovšem tady se k citovému prožitku ( ach jo, měknu) prokousáváme trošku nudnou vatou, mám to asi radši sladkobolný od začátku do konce. Navíc z těch čtyř příběhů mě rafly za srdce jenom dva - máma a syn ( vlhko v očích) a němá sněhurka a malíř ( zasněný pohled). Příběhy Soptíka a reportérky a nýmanda a krásky mnou jen tak se slabým zašuměním křídel prolétly. Nu škoda, třeba příště. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama