Nevěsta
Režie:
Marcel DekanovskýScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Petr PolákHudba:
Petr HapkaHrají:
Věra Galatíková, Markéta Fišerová, Vladislav Beneš, Miroslav Vladyka, Vlastimil Brodský, Libuše Švormová, Zlata Adamovská, Zuzana Fišárková, Zuzana Bydžovská, Eva Horká, Nela Boudová (více)Obsahy(1)
Příběh Zdeny (M. Fišerová) a Marie (V. Galatíková) ve dvoudílné televizní hře Markéty Zinnerové je hledáním a nalézáním složitého vztahu snachy a tchyně. Vypráví o rodině, kde staří rodiče naplňují tradiční model muž – pán, žena – služka. Petr (V. Beneš) se submisivním postavením matky a despotickými projevy otce nesouhlasí, ale ve vztahu k manželce tento model opakuje. Zdena je však jiná než tchyně a bouří se. Marie přestává její pohnutky chápat a na první místo klade udržení rodiny. A když se Zdena rozhoduje opustit manžela, Marie přes veškeré sympatie snachu odsuzuje… V druhé části příběhu má dominantní postavení matka. Těžce nese rozpad synova manželství a smrt manžela. V průběhu děje se jen nesnadno vypořádává s počáteční nevraživostí k bývalé snaše Zdeně, která odešla k jinému muži. Podle jejího názoru měla udržet manželství za každou cenu. Teprve když Zdenu s malou holčičkou nový muž opustil, nachází v sobě paradoxně sílu ke sblížení. Z pozice a zkušeností bývalé tchyně pomůže Zdeně řešit krizi jejího nového vztahu… (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Když psala Markéta Zinnerová scénář pro seriál My všichni školou povinní, psala roli ředitelky Libuše Martínkové "na tělo" Věře Galatíkové. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když odvodím, že i o rok později při psaní scénáře pro tuto hru myslela s titulní rolí opět na stejnou herečku. A není zřejmě náhoda ani to, že se v této inscenaci objevili stejní herci z výše jmenovaného seriálu (M. Vladyka, M. Fišerová). Nezkušený režisér a dobrá scénáristka vytvořili inscenaci chudou na herecké obsazení a výpravu, ale o to více postavenou na hereckých výkonech. A Věra Galatíková v roli tvrdé a nesmlouvavé ženy - to byla její parketa. Vlastimil Brodský v nezvykle záporné roli, ale přesto mu seděla. Jediné, co bych vytknul, je trochu monotónní hudba. Ale já mám prostě pro podobné komornější inscenace slabost. Takže za čtyři. ()
Inscenace si zaslouží velkou pozornost už proto, že je to jedna z posledních rolí Markéty Fišerové; vhled do nejcitlivějších stránek mezilidských vztahů je také mimořádný a svým způsobem i nadčasový. O kvalitě scénáře lze možná diskutovat, kdyby nebylo české dramatické současnosti a té velkomanufakturní produkce, která se ze všeho nejméně obává kritického a náročného televizního diváka. Tehdy mladí jsou dnes šedesátníky, od smrti Galatíkové uplynulo více než 15 let. Srovnání, která se derou na jazyk, jsou drsná a smutná. Dnes takové "komořiny" prostě nejsou. Bohužel. ()
Samozřejmě nechci nijak znevažovat téma Nevěsty, které je stále aktuální a zaslouží si, aby na něj bylo upozorňováno... Ale na Nevěstě mi něco strašně vadilo - z mého pohledu naprosto nevěrohodný scénář Markéty Zinnerové. Každou postavu napsala jako těžko uvěřitelnou karikaturu (chybělo snad jen, aby zrůdný Vladislav Beneš požíral malé děti, a aby správňácký Miroslav Vladyka zachraňoval koťátka z hořících domů), jejich dialogy i vnitřní monology navíc opepřila mnoha moudry typu "ženská je jako kočka", "nosí to v sobě jako outěžek" a výroky o "zpřetrhaných řetězech" a "otiscích minulosti"... K tomu nezvykle otravná hudba Petra Hapky... Nic moc.__P.S. Pokračování Tchyně je o něco lepší a reálnější, díkybohu, ačkoliv postavy stále mluví moc okatým literárním jazykem. ()
Televizní produkce ve vleku doby. Leč přiznávám, že obyčejný lidský příběh mě svou křehkostí oslovil. ()
Čarovné prstýnky pro dospělé, aneb vztahové drama v socialistických kulisách. Nebylo to špatné a je to vcelku i velmi uvěřitelné. Herci hrají dobře a i když je TV film, dobře se na to kouká. Navíc tento model rodiny má celkem ještě co řící i dnes i když dnes už je spíše trend, že každý bydlí ve svém. Celé je to navíc točeno v takovém tom klasickém nechtěném šedém filtru, který socialistickým filmům dodává navíc takovou jakousi smutnou ponurost až má člověk dojem, že se tam to všerozpínající dusno Husákova půlnočního normalizovaného království tak nějak vkopírovalo. A přitom i tehdejší svět byl barevný stejně jako ten náš dnešní svobodný a někdo při pohledu na tehdejší vybavení bytů může mít dokonce pocit melancholie a návratu do mladých let. * * * * ()
Mladá manželka deptaná svým arogantním manželem přichází o poslední zbytky své důstojnosti a bláhově věří ve změnu svého manžela k lepšímu. V domácnosti sdílející s jeho matkou, otcem a malým synem by ráda svůj život nasměrovala novým směrem, ale rodinu by chtěla udržet pohromadě nadále, ačkoliv je to nad její síly. Odchod od manžela je však jediné možné řešení, jak se zbavit tyrana. Na dnešní dobu se příběh už moc implantovat nedá. Sice otázka problémového manželství má přesah i do dnešní doby, ale to, co je dnes řešeno běžně rozvodem, v době minulé to tak normální nebylo. Herecké výkony velmi solidní. Mladý Beneš jako tyranský manžel a slaboch dokáže být velmi zrůdný a způsobuje dokonalé antipatie, Fišerová jako jeho manželka dokáže také svoji postavu uvěřitelně uhrát. Mantinely herecké zkušenosti nenápadně podržel Brodský a především Galatíková. Kvalitní herecké výkony jsou velkým plusem dvoudílné televizní inscenace, která ve své době měla jistě svoji sílu, ale dnes už to přece jen opadlo. Nenápaditá hudba Petra Hapky byla pro mě tentokrát zklamáním. 60% ()
"Strach ze samoty mě zbavuje důstojnosti." "Chce to jen odvahu něco vytrpět, aby člověk mohl žít." ()
"A ty už jsi někdy viděla dokonalýho chlapa ??" ()
"Kdyby chlapi měli rodit, tak by nevymejšleli války." Jinak myslím, že už před dávnými lety při prvním vidění tady někde vznikla moje antipatie k Vladislavu Benešovi, páč feministická autorka mu přisoudila brilantní pózu prvoplánovýho kokota. ()
Komorní rodinné drama z dob dávno minulých, nicméně já se domnívám, že v jistých obměnách se něco podobného děje stále.. Žije-li celá rodina společně, v podstatě jde o život, zejména v tomto případě, pánové Brodský a Beneš bez diskuze na pěst, tj. obrovská pochvala hercům.. Paní Galatíková výborná, ať už jako milující matka, stejně tak jako trpitelská manželka i prapodivná tchyňka.. Markéta Fišerová v roli deptané ženy lehce uvěřitelná, působivá a samozřejmě krásně mladá, plná života, nádherná.. ()
Hodnocení jen 2. část - Nevěsta. ()
Ponurý příběh o mezilidských vztazích. 1) Zajímavě napsaný příběh od 43leté Markéty Zinnerové je zinscenován přiměřeně době a mravům. 2) Štíhlý 29letý Vladislav Beneš (mladý manžel Petr) je k sežrání přitažlivý, ale ani jeho alternativa v podobě 26letého Miroslava Vladyky nevypadá zle. Rozdal bych si to s oběma a pak je nakopal do zadku za to, co ve svých televizních rolích představují. 3) Dojemná je scénka, kdy Petr leží na kanapi a ve zřejmém rauši poslouchá ve sluchátkách Non stop Michala Davida. ()
Ať chceme či ne, tyhle věci se stávaly, stávají a stále budou. Jen někdy v jiných podmínkách a ohlasem okolí. Perfektní Věra Galatíková, která přemírou lásky vychovala sobce. ()
První část má název Nevěsta a vypráví o soužití jedné domácnosti, ve které všechno neklape, jak se zpočátku zdá. Zdeňka žije se svým mužem Petrem, jejich dítětem Péťou společně s tchyní a nesnesitelným urýpaným tchánem v jednom bytě. Po mnoha peripetiích se Zdeňka rozhodne, že s malým Péťou z bytu odejde ke svému novému příteli, kterého zná z učňovských let. Druhý díl se jmenuje Tchyně a pokračuje v osudech Zdeňky, které se mezitím narodí druhé dítě právě s přítelem, se kterým na hromádce žije. Obsazení je navýsost parádní : tchyně- Věra Galatíková, tchán - Vlastimil Brodský, Petr - Vladislav Beneš a Zdeňka - Markéta Fišerová. Velká škoda, že jí osud nadělil zdravotní potíže, kvůli kterým se musela vzdát herectví, byla totiž v osmdesátých letech neobyčejně přirozená herečka a v tomto dvoudílném filmu svoje civilní herectví jen podtrhuje. Věra Galatíková nemusí nic předstírat, její herectví je geniální a vnitřní monology, které ve snímku vede jsou protrpěné životní zkušenosti. Vlastimil Brodský jako nepříjemnej dědek je výbornej, stejně tak Vladislav Beneš v roli nesympatického a panovačného Petra. Za zmínku stojí postava nového přítele Zdeňky - Miroslava Vladyky, jehož dětinská povaha vyústí v neschopnost se o rodinu postarat, nebo Zuzana Bydžovská jako nová Petrova přítelkyně. Hudební kulisu z různých synťáků a efektů vytvořil Petr Hapka. ()
Tak obyčejný, civilní, ale přitom ve své opravdovosti silný příběh už jsem dlouho neviděl. Jeden chlap despota, druhý slaboch. Ženy v jejich rukou. Takový konec jsem snad raději ani nečekal. A upřímně mě zasáhl. Ještě že na konci tunelu bylo světlo. ()
Najväčšou výhodou inscenácie je, že vychádza zo života a do istej miery sa v nej môže nájsť každý, prípadne sa s podobnými problémami stretol vo svojom okolí. Nie všetko sedí, niektoré veci sú preexponované, napríklad panovačnosť manžela, ktorá je ešte aj zle zahraná, alebo primúdrelosť malého chlapca či nevieryhodný útek druhého manžela. Značnú ženskú ruku zasa nezaprie vyznenie inscenácie, v ktorom cítiť letmý feminizmus a to, že všetci chlapi sú takí a takí, všetci sú na vine a ženy majú iba trápenie. Napriek tomu 4 hviezdy s prižmúrením oka, pretože ma osudy postáv zaujali a dve hlavné postavy boli aj dobre obsadené. ()
Musím se nejdřív vyjádřit k první části příběhu. Markéta Zinnerová uměla vždycky psát vztahovky a vykreslit charaktery. I tady se jí to daří na výbornou. Vláďu Beneše jsem měl vždycky rád, ať už pro jeho herectví či dabing, ale tady bych mu ji několikrát tak s chutí fláknul, že by druhou chytil o zeď a třetí o podlahu. A to přes to, že jsem od přírody šovinista. A Brodský v netypické "záporné" roli. Škoda, že ten druhý díl už nemá takovou sílu, dál pracuje s postavami, ale už není moc komu fandit a koho vyloženě nenávidět. Spíš je to o takovém tom pocitu, kdy člověk musí polknout vlastní pýchu. ()
dobré... ()
Film poměrně hezky popisuje co se stane, když se dva lidi k sobě nehodí, ale dítě už je na světě. Rozchod postihne nejen dítě a rodiče, ale i zbytek rodiny, v tomto případě především tchyni Věru Galatíkovou. Ta se ve vnoučeti vidí, je to pro ni cesta ze samoty a opuštěnosti. Jenže po rozvodu těžko stát na straně snachy, hájí tedy syna, mnoho ošklivého je řečeno, ani jedna strana na to není pyšná. Cesta ke smíření je dlouhá, navíc mladí už mají každý svůj život. Ač místy zjednodušený, přesto výborně napsaný a zahraný příběh. 80% ()
Tak tady to stojí a padá s hereckými výkony. Galatíková, Brodský a samozřejmě Beneš. Ten to hraje, že by mu člověk věřil, že je takovej kretén i ve skutečnosti. No a Fišerová... Té jsem fandila. Hezký, smutný, ze života.... ()