Land of the Blind
Režie:
Robert EdwardsScénář:
Robert EdwardsKamera:
Emmanuel KadoshHudba:
Guy FarleyHrají:
Ralph Fiennes, Donald Sutherland, Tom Hollander, Lara Flynn Boyle, Marc Warren, Ron Cook, Laura Fraser, Jonathan Hyde, Camilla Rutherford, Cory McAbee (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Země slepých je velmi černou politickou satirou, založenou na několika incidentech v celé historii, v níž byli tyranští vládci svrhnuti novými vůdci, kteří se ukázali být stejně špatní, ne-li horší. Název je převzat z citátu D. Erasma: "V zemi slepého, je jednooký králem." Ve fiktivní zemi vládne krutý a sadistický vládce Maxmilián II. (Tom Hollander). Sice se v televizi mluví o demokracii a svobodě, ale je vidět, že realita má k tomu velmi daleko. Maxmiliána vládnutí nezajímá, raději si užívá zábavy. Jeho žena je herečka (Lara Flynn Boyle), a tak se věnuje státnímu filmovému průmyslu a režíruje jeden akční brak za druhým. Za této zoufale neutěšené situace vzniká strana odboje, která se po čase stane teroristickou anti-vládní organizací. Joe (Ralph Fiennes) pracuje jako vězeňský dozorce ve věznici, kde je uvězněný jeden z vůdců odboje, původně dramatik jménem Thorne (Donald Sutherland). Thorne žije jako zvíře. Neustálé výprasky se střídají s jeho psaním revolučních hesel po zdech cely, pomocí jeho vlastních exkrementů. Joe je k němu přidělen a postupně se s ním začíná sbližovat. Jak hnutí odporu sílí, dostává se vládce Maxmilián II. do pasti. Čím dál více obyvatelstva sympatizuje se stranou odboje a volá po propuštění Thorna. Maxmilián ho propustí na radu jednoho z poradců, čehož za chvíli velmi lituje a v záchvatu vzteku poradce zabije. Tuto brutální vraždu zpovzdálí spatří Joe a je rozhodnut zastavit sadistického Maxmiliána jednou provždy. Umožní Thornovi vstup do paláce a tím následnou likvidaci panovníka. Thorne se stane novým vládcem země, avšak řídí ji s ještě tvrdší rukou, než jeho předchůdce. Joe je za svou pomoc při atentátu vyhlášen národním hrdinou. Nicméně, jak jde čas, i on si uvědomí, že jeho bývalý přítel, je stejně špatný, ne-li horší, než jeho předchůdce. V zemi se najednou podporuje oddělování dětí od rodičů, školy jsou zavřené, děti donášejí na své rodiče, medicína je zakázaná, vyděšeným ženám nezbývá nic jiného, než povinně nosit burky. Joe odmítne pokračovat jako spojenec režimu a je za to svým bývalým přítelem poslán do tábora na převýchovu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Film to tom, jak se z disidenta může stát tyran a naopak. Moderní pojetí mi nesedlo a ačkoliv Fiennes a Sutherland hrají co to dá, nějak jsem tomu nevěřil. Ale schema výměny režimů a změn zejména pro lid tvůrci vystihli poměrně přesně. ,,Revoluce požírá své děti". ()
Doprčic, já myslela, že se koukám na Televizní noviny ...! No, ale ten Joe mi tedy přišel nějakej povědomej. ()
Jak se jednoduše stát z hrdiny odboje nepotřebným... Film je sice o smyšlené (fiktivní) zemi, ale tak jak to tu vylíčili tvůrci tak si nějak představuji život v komunismu, který jsem v dětství téměř nevnímal... Člověk s něčím nesouhlasí a takto dopadne... Film mě dostal a Ralph a Donald byli jedním slovem prostě ÚŽASNÍ - 30. 11. 2010 - 80% ()
Politická satira s málom vtipu. Nebolo to úplne tragické, ale niektoré dialógy vyznievajú trápne. Nedokáže diváka vtiahnuť a upútať a pritom myšlienka mala svoj potenciál. Chcelo to asi lepší rozpočet. Donald Sutherland to tu vedie, Fiennes je až hlboko za ním. ()
Milé překvapení. Velmi hořká satira, ale chtělo to svižnější tempo, větší přímočarost a trochu lepší formu. 65% ()
Diktatura plodí diktaturu a revoluce požírá svoje děti. Film aplikovatelný na všechny totalitní režimy a na všechny nám známé diktátory. Nespočet odkazů na komunismus, islamismus nebo Velkou francouzskou revoluci a dva vynikající herci, kteří tady doslova koncertují. Cynická, až příliš pravdivá politická satira, ze které by měl Machiavelli radost. 90% ()
Ve fiktivní zemi vládne krutý a sadistický vládce Maxmilián II. Scénář : Robert Edwards. Kamera : Emmanuel Kadosh. Hudba :Guy Farley. Střih : Ferne Pearlstein. ()
Zajímavý politický film, který přináší příběh nad kterým se stojí za to zamyslet, ale samotný průběh dle mě není natolik strhující, aby zaujal široké publikum. Jak to vypadá řada lidí ani neví, že tento film existuje, byť tu hrajou kvalitní herci...6/10 ()
Když jsem se podívala na tento film, položila jsem si otázku, jestli mě zde něco překvapilo. A po pravdě musím říci, že NIC. Nebýt zde dvou vynikajících herců z hvězdného nebe, tak bych snad dopředu věděla, co mi tím chtěla režie říci. Je to snímek, který vypovídá o politických režimech, diktátorech a jiných samozvaných vůdců národů, kteří pokud nic neznamenají, tak mají plnou hubu keců o "lidských právech" a jak oni to povedou jinak, kdyby se jim dala příležitost. Jen co tu příležitost evoluci nebo revoluci dostanou, jsou stejní ne-li horší než jejich předchůdci. Vzpomínám si na jednu čínskou povídku : zemřel tyran a celý národ jásal a oslavoval. Jenom jeden stařec klečel na zemi a strašně plakal. I ptali se ho proč pláče, když přece panovník byl nelida, tyran a vrah.A stařec odpověděl : "Nepláču pro toho, kdo odešel, protože o něm víme jaký byl. Pláču pro toho, kdo přijde po něm, protože ten bude možná ještě horší." No a tak to prostě je. Dějiny se točí stále dokola a nikdo, kdo čichne k moci, se neumí ovládat a chovat se s pokorou. Dobře to napsal pan Mňačko ve své knize: JAK CHUTNÁ MOC. ()
Navzdory hereckému obsazení nudné, plakátově nepřesvědčivé a nevěrohodné. Vše, co bych napsal i já, již zasvěceně popsala IdaHutt**. ()
Film, který by si mohl dělat nárok na postmoderní encyklopedii zvláštností, zvyklostí, bizarností, životních scén a postmortálního života nějakého globálního diktátora, skládajícího se ze všech byvších diktátorských fenoménů. Aluze na jednotlivé diktátorské figurky jsou rozptýleny v celém filmu, takže může být docela zábavné je nacházet, a prokazovat tím svoji kongeniální inteligenci. Nicméně však tento film postrádá tah na branku, režijně je nedotažený, a Ralph Fiennes a Donald Sutherland tu příliš figurkovatí. ()
Absolútna politická žumpa, ktorá nie je zaujímavá a nudí. ()
Na jednu stranu ten film má co říct, je chytrý a shrnuje výsledky drtivé většiny revolucí, jenže na druhou stranu mu většinu filmu chybí nějaká atmosféra, tempo, podmanivost a taky jsem z něj měl pocit, že pořádně neví čím chce být. Tedy takhle, on to víc moc dobře, ale neví přesně jak to podat. Chvíli je to satira, chvíli jenom komedie, chvílemi je to zase hodně vážné... Nejspíš i proto mám ze Země slepých jakýsi lehce rozháraný pocit, ačkoli ať už je v danou chvíli první, druhým či třetí, dokáže místy pobavit nebo zaujmout dramatickou situací. Co ale musím ocenit, je SPOILER zavraždění diktátora ve stylu Marata, KONEC SPOILERU. Navíc to odkazuje na mnoho druhů totalit, včetně té arabské. Ujasnit si žánr (nebo ty žánry lépe propojit), dotáhnout ostatní chyby a bylo by z toho fakt něco, takhle to taky není špatné, ale přes silné 3* se to u mě nepřehoupne. ()
Musím říct, že po druhém zhlédnutí v tuto neradostnou dobu, kdy je rozvráceno půl světa a neví se co nás čeká mě to zasáhlo mnohem víc než poprvé. Ta demagogie z toho přímo číší. Lara je fakt hustá mrcha a ten její malej sadistickej skrček Maxmilián II. si ty svoje mindráky pod její taktovkou léčí fakt na jedničku. Z Donalda mě chvílema mrazilo v zádech, jen čekal v koutku na příležitost, jak skrčka zaříznout a trumfnout. A pak ten třetí, co za své činy, které spáchal pro svou vlast a věřil v lepší zítřky, tvrdě zaplatil a toho mohl zahrát jedině Ralphik. Ve chvíli, kdy mu oholili hlavu, jsem měla pocit, že se na scéně objevil Voldemort. ()
Eklektický výběr z monarchistických, komunistických, muslimských, fašistických a dalších ideologií působil nekonzistentně. Tři hvězdičky dávám za chytrý poloabsurdní konec. 52%. ()
Zajimavy napad, ktery pokulhava na televiznim zpracovani a loudavem tempu s mnoha zbytecnymi experimenty. Verim, ze nekteri si na sve prijdou, ale ja jsem jen zklamane prihlizel konani na obrazovce. Trpkych 45% ()
land of the blind je ozaj kuriozne, tazko zatrieditelne a tym padom v podstate unikatne dielko s vybornym hereckym obsadenim (bravo najma tomovi hollanderovi za mimoriadne presvedcive stvarnenie svojej role). nie je to alternativa, z ktorej bolia oci, na druhej strane to urcite nie je ziaden kasovy trhak urceny platnam kin pre siroke masy, aj ked poskytuje celu radu nenutene zabavnych momentov. z hladiska samotnej filmarskej zrucnosti posobi sice mierne amatersky az studentsky, na druhej strane ma mimoriadnu vypovednu silu (a tym padom aj hodnotu) svojim kontextom. v casoch politickej korektnosti a pochybnej europskej kajucnosti voci roznym formam despotizmu po celom svete (alibizovanej respektovanim inych kulturnych mentalit a zvykov) vznikne prave v europe dielo, ktore paroduje a bez servitky si berie na musku diktatorov a ich rezimy zo vsetkych koncin planety. medzi riadkami tak uvidite narazky na juana perona, mao tse tunga a najma mohammeda rezu pahlaviho a jeho vystriedanie ayatollahom chomeinim. posolstvo filmu je velmi jasne a priehladne: revolucia poziera svoje deti. casto neznamena ziadnu zmenu k lepsiemu, ba prave naopak. jedneho diktatorskeho psychopata vystrieda este totalitarnejsi rezim. prave iran nam je toho krasnym prikladom... ()
neviem, co si mam o tom mysliet, takze radsej nehodnotim (prvykrat vobec). Herecke vykony (hlavne Ralpha Fiennesa), boli veľmi slusne, ale nieco tomu, ako celku, chybalo. Ak to mala byt komedia, tak som sa ani raz nezasmial a ak drama, tak ma to nepresvedcilo. Ide o dalsie z nespocetnych spracovani Orwelovej knihy 1984. Tentokrat, ale reziser slapol vedla, ked sa pokusil pouzit nadsazku a fiktivny dokument. Na druhej strane, ale musim povedat, ze film vo mne zanechal nejaky dojem, takze radsej nehodnotim. ()
Co se stane, když uvěříte člověku a jeho myšlenkám o lepším světě? Mnohdy je jedna tyranie nahrazena jinou, ještě horší... a vás ta mašinerie zcela semele, protože se odmítnete podřídit. Zajímavě pojatý snímek se skvělými výkony Fiennese, Sutherlanda a Hollandera. ()
Jakou cenu má svoboda, když po ní přijde tyranie stejná, nebo ještě horší. Cesta vězně k vrcholu moci a pádu mocných do zapomnění. Rudá je barva revoluce. První velký film Roberta Edwardse se povedl a zanechal ve mě pocity a vyvolal úvahy. Bravo ()