Angela Bennettová je půvabná mladá žena. V Los Angeles, kde už pár let bydlí, ji však vůbec nikdo nezná: její vášnivou posedlostí je totiž počítač, před jehož obrazovkou tráví všechen svůj čas. Jeho prostřednictvím si objednává pizzu i teplo domácího krbu, v počítačové síti si našla zábavu i přátele. Ale i špičkové computerové odbornice si jednou za čas chtějí udělat prázdniny. Výlet do Mexika a vášnivá plážová romance se sympatickým Jackem Devlinem se však rychle změní ve strašnou noční můru. Angela se ocitne ve světě, kde není naprosto nic jisté - ani to, jak se vlastně sama jmenuje. Počítače tady totiž nejsou jen od toho, aby lidem ulehčovaly život. Mohou sloužit také rafinovaným zločincům, kteří hodlají ovládnout svět velkého byznysu. A mohou být i k tomu, aby jedna příliš zvědavá mladá žena byla vymazána ze světa. Angela se s tím nehodlá smířit, ale každý, kdo jí chce pomoci, vzápětí umírá. Ještě před chvílí něžný milenec, teď ďábelský zabiják Jack Devlin je jí totiž v patách... Nastává boj, v němž odhodlaná žena musí uplatnit všechnu svou inteligenci a odvahu, aby uhájila svou identitu i holý život.(oficiální text distributora)
Pre samotárku Angelu Bennettovú (Sandra Bullocková) tvorí počítač celý svet. Živí sa ako špecialistka na počítačové víry, so svetom komunikuje iba s pomocou počítača a jediných priateľov má na internete. Pre odletom na dovolenku do Mexika dostane od programátora Dalea (Ray McKinnon) disketu s nezvyčajným programom. S jeho pomocou je možné dostať sa k akýmkoľvek tajným záznamom. A od tejto chvíle sa Angelin život mení na nočnú moru. Náhodný príťažlivý muž z pláže, Jack Devlin (Jeremy Northam), je v skutočnosti nájomný vrah, ako čoskoro zistí. Jeho úlohou je zabiť ju a získať disketu. Angele sa síce podarí uniknúť, keď sa však vráti z nemocnice, zistí, že prestala existovať.Jej kreditnú kartu zrušili, rezervácia v hoteli neexistuje, pretože už vraj z Mexika odletela, jej dom vysťahovali a predali, lebo sa vraj odsťahovala. Podľa záznamov v policajnej databáze je Ruth Marksová, obvinení z celého radu priestupkov a zločinov. Aj keď ju prenasleduje polícia aj zabijak Devlin, podarí sa Angele zistiť, že za všetkým sú počítačoví teroristi Pretoriáni. Tých riadi mocný Jeff Gregg, majiteľ firmy Cathedral Software dodávajúcej zabezpečovacie systémy, ktoré obsahujú program umožňujúci Greggovi preniknúť do akéhokoľvek systému. Aj keď každého, kto sa Angele pokúsi pomôcť, Devlin zabije, Angela sa nevzdáva a ďalej bojuje o svoj život a ukradnutú identitu. Podarí sa jej vkradnúť do budovy Cathedral Software a nahrá usvedčujúce dôkazy. Devlin s jej nepravou dvojníčkou ju dostihnú na počítačovom veľtrhu, jej sa však podarí spojiť cez počítač s FBI a v poslednej chvíli zmanipuluje všetko tak, aby zabijak sám neúmyselne na klávesnici inicioval zničenie Gregg Systems, a teda pretoriánskeho systému. Devlin zahynie pri bitke s Angelou. Vďaka nej je celý podvod odhalený, ale Angele stačí, že má späť svoje meno a môže sa starať o chorú matku (Diane Bakerová).(TV Dajto)
Vím, že Snadra Bullock neumí moc hrát, ale mám pro ní slabost jako pro ženskou. Tady je navíc v první polovině filmu krásně bezbranná, vyvaluje se a pláži v bikinách a je roztomile naivní. Druhá polovina filmu již je slabší, zejména "akčí" scény vyznívají spíš parodicky. Jinak ale ve své době docela dobrý thriller o nebezpečí napojení společnosti na kyberprostor. Když divák odhlédne od archaického hardware a software ve filmu zobrazených dobových inf. technologií a zamyslí se nad tím, jak silné propojení lidského života s IT jsem svědky nyní, nedá se autorům upřít jistá dávka předvídavosti a citu pro zachycení důležitých společenských trendů.(19.1.2014)
Čtyři pecky pro krimi drámo z devadesátek, které díky svému obsahu stárne rychleji než dnešní noviny? Nostalgie. Legendární Wolf, neokoukaná Buldoková a srandovní diskety. Jó, to byly časy, když jsme s klukama za desetikačku nakoupili plastové podtácky s kroužky uprostřed a trumfovali se, kdo na ně narve víc než tři texťáky. Tehdy mě fakt nenapadlo, že by kvůli těm třem a půl palcům mohla mít nějaká Sandra takovýhle průser...(7.2.2013)
Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval
moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých
a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik
"nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku
filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu.
Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané
množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc
působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš
nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny,
o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi.
Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo
během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek
předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána,
nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984)
a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové
a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu
pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být.
Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka
zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího
pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním
typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají.
Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti
vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace
je odsouzena k zániku.(17.8.2015)
Z dnešního pohledu je to hrozně naivní a dětinské, ale dokážu si představit, že v roce 1995, kdy byl internet jenom sci-fi, to bylo pro lidi opravdu přelomové. Jinak to ale byl docela fajn thriller se super koncem ve stylu IT Crowd, kdy jedna klávesa zničí veškeré internety. Jako jednoduchá zábava ale v pohodě. 70%(26.7.2017)
Programátorka Angela Bennettová (Sandra Bullock) tráví všechen svůj čas na počítači. Zde našla svoji práci, své (virtuální) přátele, celý svůj život. I ona si ale potřebuje odpočinout, tak se rozhodne po letech strávit jednu opravdickou dovolenou. Seznámení se sympatickým Jackem Devlinem (Jeremy Northam) má ale do romantiky hodně daleko. Navíc má obrovský problém - někdo vymazal celou její identitu z počítačové sítě (policejní záznamy, sociální pojištění, vše), a nahradil jí virtuální Ruth Marxovou. Proč se to všechno děje, a proč právě jí? A kdo chce převzít vládu nad celou Sítí?... Jasně, z dnešního pohledu film působí docela směšně, ale ve své době to byl rozhodně trhák. Dneska - než by se někomu podařilo vymazat celou elektronickou stopu někoho, všechny ty fejsbuky, twitry, flikry a další, tak by se pěkně zapotil. Před dvaceti lety, kdy k síti měl přístup jen sem tam někdo, to vše působilo docela reálně (možná až na ten Escape, který zničí přesně jen to, co Angela potřebuje). Ani po filmové stránce nemám co vytknout - snad jen herectví Sandry Bullock nikdá nebylo nic extra, a ani tady mne nepřesvědčila (jak má vypadat správná hackerka se může podívat na Angelinu Jolie do Hackerů). Kladné body ale zase dávám za výborného Jeremy Northama. Takže z nostalgie za 4*, reálně 3*..(4.6.2013)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Inozuka
Vím, že Snadra Bullock neumí moc hrát, ale mám pro ní slabost jako pro ženskou. Tady je navíc v první polovině filmu krásně bezbranná, vyvaluje se a pláži v bikinách a je roztomile naivní. Druhá polovina filmu již je slabší, zejména "akčí" scény vyznívají spíš parodicky. Jinak ale ve své době docela dobrý thriller o nebezpečí napojení společnosti na kyberprostor. Když divák odhlédne od archaického hardware a software ve filmu zobrazených dobových inf. technologií a zamyslí se nad tím, jak silné propojení lidského života s IT jsem svědky nyní, nedá se autorům upřít jistá dávka předvídavosti a citu pro zachycení důležitých společenských trendů.(19.1.2014)
Pepinec
Čtyři pecky pro krimi drámo z devadesátek, které díky svému obsahu stárne rychleji než dnešní noviny? Nostalgie. Legendární Wolf, neokoukaná Buldoková a srandovní diskety. Jó, to byly časy, když jsme s klukama za desetikačku nakoupili plastové podtácky s kroužky uprostřed a trumfovali se, kdo na ně narve víc než tři texťáky. Tehdy mě fakt nenapadlo, že by kvůli těm třem a půl palcům mohla mít nějaká Sandra takovýhle průser...(7.2.2013)
Morien
Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik "nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu. Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny, o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi. Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána, nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984) a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být. Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají. Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace je odsouzena k zániku.(17.8.2015)
C0r0ner
Z dnešního pohledu je to hrozně naivní a dětinské, ale dokážu si představit, že v roce 1995, kdy byl internet jenom sci-fi, to bylo pro lidi opravdu přelomové. Jinak to ale byl docela fajn thriller se super koncem ve stylu IT Crowd, kdy jedna klávesa zničí veškeré internety. Jako jednoduchá zábava ale v pohodě. 70%(26.7.2017)
lennyd
Programátorka Angela Bennettová (Sandra Bullock) tráví všechen svůj čas na počítači. Zde našla svoji práci, své (virtuální) přátele, celý svůj život. I ona si ale potřebuje odpočinout, tak se rozhodne po letech strávit jednu opravdickou dovolenou. Seznámení se sympatickým Jackem Devlinem (Jeremy Northam) má ale do romantiky hodně daleko. Navíc má obrovský problém - někdo vymazal celou její identitu z počítačové sítě (policejní záznamy, sociální pojištění, vše), a nahradil jí virtuální Ruth Marxovou. Proč se to všechno děje, a proč právě jí? A kdo chce převzít vládu nad celou Sítí?... Jasně, z dnešního pohledu film působí docela směšně, ale ve své době to byl rozhodně trhák. Dneska - než by se někomu podařilo vymazat celou elektronickou stopu někoho, všechny ty fejsbuky, twitry, flikry a další, tak by se pěkně zapotil. Před dvaceti lety, kdy k síti měl přístup jen sem tam někdo, to vše působilo docela reálně (možná až na ten Escape, který zničí přesně jen to, co Angela potřebuje). Ani po filmové stránce nemám co vytknout - snad jen herectví Sandry Bullock nikdá nebylo nic extra, a ani tady mne nepřesvědčila (jak má vypadat správná hackerka se může podívat na Angelinu Jolie do Hackerů). Kladné body ale zase dávám za výborného Jeremy Northama. Takže z nostalgie za 4*, reálně 3*..(4.6.2013)