Welkeom tu Dongmakgol

Scénář: Joong Kim, Kwang-Hyun Park .. Welkeom. Krásné věci a místa se nemají ničit a stojí za to za ně bojovat! Vesnička Dongmakgol je jedním z těch nejhezčích a nejpoklidnějších, přesto se zde odehraje nejprve velice absurdní a následně velmi lidský příběh několika vojáků ze tří znepřátelených stran. Jestli ne nejlepší, tak určitě nejzvláštnější a nejkrásnější (proti)válečný film jaký jsem dosud viděl. Děj uplyne jako voda v průzračně čisté horské říčce, přesto Vás čeká jemný zážitek s intenzivně se stupňujícím povznášejícím pocitem a výsledným okouzlujícím dojmem. Když v samotném finále přestanou vyprávět slova a vše podstatné je vykreslené přes teskný obraz, ruku v ruce s úžasným hudebním doprovodem, budete se, věřím, cítit stejné jako já nebesky. Usmívat se, mít úchvatný pocit v srdci a kapky slz na tváři. Sbohem obyvatelé Dongmakgol, bylo mi s Vámi nádherně. Brzy Vás znovu a rád navštívím .. 100%. (20.01.2006)

Zasazením (Korejská válka) a především tématem (satyra na nesmyslnost války) dosti podobné M*A*S*H*i. Komičnost, absurdum ale i smrt jsou těmi prvky, kterými režisér Korejskou válku hanobí z pohledů všech válčících stran. Do jisté míry je Dongmakgol dílo poetické pohrávající si s množstvím krásně barevných a zpomalených scén. V paměti utkví minimálně vtipně-animované zpracování lovu kance a závěrečné bombardování protileteckého hnízda. K hudbě: opravdu úžasná, ale jako už bych ji někde slyšel - a to v Mononoke! - ejhle, hudbu složil stejný skladatel: Joe Hisaishi 8/10 (24.07.2010)

Působivé drama spočívající na nám všem dobře známém pocitu souznění v situaci, kdy máme společného nepřítele a kdy proto jdou všechny zdánlivě kardinální nedorozumění a půtky stranou. Příběh se s vervou rozjíždí, ve střední části bohužel trochu ztrácí dech a tempo (proto hvězdičku ubírám), ovšem závěr je strhující. (07.01.2012)

Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. (09.01.2009)

,,TO JE NAŠE VESNICE DONGMAKGOL. ZDE ŽIJEME BEZSTAROSTNĚ, JAKO DĚTI“...../// Stěží chápou, jaké se na světě dějí věci a musí se u nich stát něco dobrého, když se zde sešlo tolik ,,přátel“ z údolí hory. Takovýhle setkání funguje za každý války. Pravda je, že nevím, kde jinde by lidé byli tak naivní (prostoduší – v dobrým smyslu..). Občas vtipný okamžik, pak zase dramatický a největší napětí pramení z toho, že jeden neví, jak to všechno americká armáda ukončí. Film plný zajímavých momentů směřuje k tragédii a mě vadí, že je to ZASE zbytečně natahovaný. Zvláštní (proti)válečný film, který po ,,korejsku“ praví: AŤ JSTE ODKUDKOLIV, ZŮSTAŇTE LIDMI. Pod to se podepíšu, ale ty bělásci v zimě? Poetika ve válečným filmu? Jinej kraj... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím jak se zbavit kanců, co mi rejou pole. 2.) Chtěl bych strávit chvilku v poli se dvěma seroucíma Korejcema. 3.) Zjistím, kdy v Dongmakgol viděli největší ohňostroj. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** (23.03.2011)