Ana y los lobos
Anna a vlci
Anna and the Wolves
Anna and the Wolves
Režie:
Carlos SauraKamera:
Luis CuadradoHudba:
Luis de PabloHrají:
Geraldine Chaplin, Fernando Fernán Gómez, José María Prada, Rafaela Aparicio, José Vivó, Charo Soriano, Marisa PorcelObsahy(1)
Mladá moderní guvernantka Anna přichází do rodinného sídla s podivínskými obyvateli, aby se ze zprvu nezúčastněného diváka stala přímým aktérem událostí a katalyzátorem rozněcujícím utajená dramata, skryté perverze a temné záměry. Saurova otevřená kritika státu je symbolicky přenesena na představitele celé rodiny. Přes postavu Anny odkrývá snímek tragédii morbidní společnosti a pokrytecké morálky (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Zlatá Palma - výběr ()
Ti tři chlapi pro mě představovali všechno co nesnáším, vojáčky milující sílu, uniformovanost a rozkazování, fanatickou víru, lež, pokrytectví a hlavně neskutečnou, ale neskutečnou zbabělost tvořící jeden mindrák za druhým. Během poslední scény jsem se neudržel a řval na ně, Vy zmrdi zasraný. Fakt se mě to dost líbilo a hlavně díky drsnějšímu konci mě to i slušně dostalo. Nechci však končit takhle negativně a tak se ještě vyjádřím k herečce Geraldine Chaplin. Nedokážu pochopit, že člověk, který vypadá jak bráška Adolfa Hitlera / Charlie Chaplin / může mít za dceru jednu z nejkrásnějších hereček světa. Na scénu, ve které Geraldina jede v kratších tmavších šatičkách na kole a skrz její nádherné dlouhé vlající vlasy prosvítají paprsky slunce nikdy nezapomenu, aby jo, když jsem se právě v ten po moment až po uši zamiloval do Geraldine. ()
Pro mě zatím zcela neznámý režisér a hned jsem musela natrefit na film plný metafor, který ve své době mohl být silně provokativní. Jak tady píše jeden uživatel, bylo docela náročné přijít tomu filmu na chuť. Ovšem s přibývajícími minutami, kdy už bylo zcela jasné, kam Carlos Saura směřuje (i z obsahu nahoře), jsem se do toho položila a už jen sledovala, jak to nakonec všechno dopadne. Protože jinak byl začátek takový, že já osobně kdybych byla na místě Anny, tak si sednu na první vlak, nebo cokoliv jiného a zmizíím z dohledu nejen těch tří vlků, ale potažmo celé té morbidní rodinky. Ale to už by bylo o úplně něčem jiném. Určitě oceňuju vynikající výkon Geraldiny a práci kamery, která její krásu ještě vyzdvihla. Pravdou je, že její práce jako guvernantky mně trochu unikla, protože děti se tam pouze párkrát jen mihly, ale je to zřejmě jen maličkost, která nebyla podstatná a kterou můžu klidně hodit za hlavu. ()
Nebylo až tak těžké pochopit, co ti tři podivíni měli symbolizovat. O to těžší bylo přijít tomuto filmu na chuť. Koukáte na partii pokeru a již dopředu víte, kdo má co za karty a jak to celé dopadne. Jako alegorie k tehdejší španělské společnosti výstižné, ale to by byl i kdejaký kreslený strip. ()
Byť dílčí akordy alegorie, dostupné patrně jen hodně poučeným španělským pamětníkům, vybledly, zážitek, který Saura nabízí, přetrvává. Jednu ze svých nejlepších úloh tu získala a beze zbytku využívá Geraldine Chaplinová. Za zdánlivým nadhledem a noblesou aristokracie se skrývá krutost jejích někdejších předků a nesporná zločinnost zakladatelů těchto často samozvaných elit. Psychologická důslednost v pojetí klíčových postav, se kterou Saura rovněž pracuje, jen dotahuje a zvýrazňuje výsledný dojem. Dojem, který je i racionálním poznáním. Že totiž totalita zleva je nepředstavitelná bez totality zprava. A naopak. ()
Snímek je alegorií na diktátorskou vládu generála Franca. Je ale velmi složité číst mezi řádky, protože zpráva, která se v nich ukrývá, už poněkud vybledla. Pro nynější mladou generaci je to více než obtížné, protože si sedmdesátá léta minulého století nepamatuje a v současnosti se o nich už nemluví. Španělsko je teď jinou zemí a ten, kdo informace vyloženě nevyhledává, asi těžko pochopí, o čem film „Anna a vlci“ je. Ale i bez jakékoli znalosti jde o zajímavou podívanou. Je ale škoda, aby film ztratil svůj význam, proto je lepší si před zhlédnutím filmu nastudovat co nejvíce, protože jinak utrpení Anny vyzní naprázdno a budete mít pocit, že se díváte pouze na to, jak to chodí „u blbých na dvorku“. ()
Metafora na španělskou diktaturu mi unikla, zato jsem však viděl zdařilé karikatury tří mužských archetypů. Všichni tři bratři jsou jen parodií toho, čím touží být. Překážkou jim jsou hluboce zakořeněné komplexy, jež se snaží pokrytecky zakrýt, ty však postupně vyplavou na povrch a jsou kompenzovány různými formami agrese vůči Anně. Saura si se svými hrdiny pohrál a vytvořil vskutku nezáviděníhodné postavy. Rádobymacho bez autority, milovník bez charismatu, či pokrytecký duchovní jsou propracování do hloubky, do níž pronikáme, díky režisérem vytvořeným symbolům. Marná touha pro autoritě ,například, je skvěle ilustrována sbírkou uniforem. Dějiště, izolované sídlo uprostřed ničeho, navíc vytváří až mystickou surrealistickou atmosféru. Jedná se o zdařilé dílo, není to však tak strhující zážitek, abych mohl dát plý počet. ()
Vzhľadom na ultra vyhranené povahové rysy tých troch bratov, ich symbolika vztiahnutá na spoločnosť a štát bola viac-menej jasná. No predsa len to chcelo aj nejaký záživnejší príbeh k tomu, iba trilkovanie cvrčkov, všadeprítomný piesok a horúčava na výborný film nestačia, aj keď atmosféru to dokázalo navodiť pomerne slušnú. Väčšina ľudí tu píše o šokujúcom závere, no ten sa podľa môjho názoru na základe jednania tých troch pánov dal čakať už veľmi dlho, takže žiaden šok. Vlastne by mi to ani inak nedalo žiaden zmysel. Lepší priemer. 65/100 ()
jeden za všechny....... všichni za jednoho. Tato slavná věta z Dumasova románu by se dala s trochou nadsázky aplikovat na tento Saurův snímek, ikdyž tentokráte ve zcela odlišné podobě :o( Tři bratři, jeden větší srab než ten druhý... a tak se dají dohromady ( protože v počtu( skupině ) je síla, aby dokonali zkázu. Symbolický snímek ukazující na třech bratech tehdejší skutečné Španělsko v celé své " kráse a nahotě " a jako třešínka na dortu krásná a mistrně hrající Geraldine Chaplin. Velice silný snímek, přesto tomu ( v mém případě ) k úplné spokojenosti ten pověstný krůček schází. 92 % se mi zdá přemrštěných, ale poctivé 4 * si odě mě i s přihlédnutím k opravdu SILNÉMU FINÁLE Anna a " její vlci " po právu odnáší! p.s. při scéně, kdy Anna jede na kole a za ní povlávají její krásné dlouhé husté černé vlasy, jsem si nemohl nevzpomenout na Menzelovy Postřižiny a Magdu Vašáryovou :o) ()
Dráma sa tu mieša občas až s bláznivou komédiou. Zo začiatku hádate, ktorý že je ten erotoman a máte pocit, že ním musia byť všetci traja bratia. Situácia sa ale rýchlo ukáže v pravom svetle. Kto z troch bratov z toho vyjde najhoršie, uvidíte na konci a myslím, že aj určité odstupňovanie ich šialenosti hovorí o hierarchii záverečnej hrôzy, akých je schopná cirkev, armáda a nadržaný mačo. Samozrejme symbolicky. Na Anne a vlkoch je chvályhodné, že ju ani nemusíte čítať ako synekdochu španielskej spoločnosti a aj tak vám veľa ponúkne. Možno to ale chcelo ešte trochu viac bláznivej babičky! ()
Prvý film, ktorý som videl od slávneho Carlosa Sauru, ma trochu zaskočil, pretože som naň nebol pripravený. A tak mi chvíľu trvalo, než som ho začal vnímať v rovine symbolov a nie ako príbeh. Potom už to bol zaujímavý film s logickým a napriek tomu ohurujúcim záverom. Nedokážem však celkom prijať, že celý film je predohrou k záverečným 2 - 3 minútam. V každom prípade išlo o nadpriemerný zážitok, ktorý chvíľami vo mne evokoval atmosféru kníh Gabriela Garciu Marquéza. ()
Zpočátku nijak strhující studie zbabělosti, která však eskaluje v krutém finále. ()
Jeden z nejpůsobivějších snímků Carlose Saury a zároveň vynikající herecký výkon Geraldine Chaplin. Výchozí situace i pochmurný závěr evokují o dekádu starší "Deník komorné" Luise Buňuela". PS: Vydání tohoto titulu v Levných knihách je bezesporu záslužný počin, méně už provedení obalu, který stačí otočit a vyústění celého dramatu je tu shrnuto několika fotografiemi v celé své pochmurné kráse. Není divu, že je potom někdo z diváků zklamán odhadnutelností konce příběhu (viz Achabův komentář). Chcete-li se nechat překvapit, nedívejte se na rub obálky. ()
Aj keby som nepoznal SAURU, aj keby som nepoznal kontext, aj keby som nevedel, že ide o alegóriu, páčilo by sa mi to. Nadčasový film a umenie v jednej z jeho najčistejších podôb. (13.10.2009) ()
For ME 86% ()
Myslím si, že väčšina španielských a mexických povojnových filmov - hlavne tých čo sa snažili rozprávať o veciach, bez toho aby o nich doslovne rozprávali, sú až priveľmi mimo mňa, hlavne vďaka určitej politickej angažovanosti a tiež používaniu metafory pre objasnenie svojich názorov. Ono pravdou asi je, že je to dôležitá vec, keď sa jedná o autorský film, zaujať nejaký postoj a v tomto prípade by som Saurovi len krivdil. Príbeh totiž nie je zlý a názor sa dotýka len čisto môjho subjektívneho postoja. Chaplinová je rozhodne veľmi zaujímavá - jedná sa pre mňa o prvý film, kde som ju mal možnosť vidieť a celkovo aj miesto do ktorého je príbeh zasadený je po všetkých stránkach veľmi inteligentne zobrazený. Poukazuje to na izolovanosť v ktorej sa dokážu živit na ľudskej hlúposti všetky veľké spoločenské neduhy ako je sexuálna posadnutosť, politická angažovanosť až snaha o vlastný totalitný režim a v neposlednom rade duchovenstvo a náboženstvo. Príbeh odkrýva zákerné machinácie vo vnútri malého spoločenstva a podáva len malé návody k tomu aby sme mohli prísť ku koncu skôr ako hlavná hrdinka. Ten je mimochodom - výborne spravený a skvelo podporuje myšlienku filmu ak teda pristúpime na danú metaforu. Pre mňa ale vec, ktorú si už nikdy nepozriem. ()
Tak tohle byl silný film s ještě silnějším koncem. Kdesi ve Španělsku, na kopci na odlehlém místě mezi pískem a keři ,stojí obrovská vila, kam přijíždí mladinká Geraldine Chaplinová coby vychovatelka tří holčiček. Jenže babička má záchvaty a je takřka nepohyblivá, matka dětí je bez zájmu a tak na chod domu spolu se sloužícími zbývají tři bratři, z nichž jeden je něco jako kápo, neboť má úchylku pro vše vojenské, druhý mírně perverzní - pokud se to tak dá nazvat -a třetí uzavřený, který se časem odstěhuje do jeskyně a chce se stát poustevníkem. A všichni, za cvrkotu cikád a sálajícího slunce, se snaží Annu ovládnout.....alegorie na Španělsko? Dá se najít.... A lidský příběh? Velmi silný .,Skvělá Geraldine a čtyři hvězdy. ()
Herecké výkony super. Téma posadlosti - no dobre. Ale toto bola bizarná mozaika úchylákov, proste vidíte 3 chlapov, z ktorých každému švihá iným spôsobom, a ktorí majú zálusk na jednu ženu. Dalo by sa to prirovnať k Adams family, lenže Anna a vlci bola dráma. ()
ocenenia : MFF Cannes 1973 - súťažný výber ()
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
Důrazně doporučuji neprohlížet si obal DVD a nečíst žádné komentáře (ani ten můj) před zhlédnutím. Výklad filmu jako metafory frankistického Španělska nelze nepřijmout, na to jsou tři bratři příliš jasně čitelní. Na druhé straně je to právě jejich typologizace, co znemožňuje omezit výklad čistě na frankistickou společnost. Exegesi lze vést na jedné straně na Španělsko jako takové (viz komentář mortakův) nebo na druhé straně na stát jako takový (viz ofic. text distributora). Každopádně stojí za pozornost pohlavní kompozice postav: mužské postavy jsou pouze tři bratři (a neexistující otec, o němž se jen mihne zmínka), ostatní postavy jsou ženské: zcela pasivní upozaděná manželka odpovídá postavení ženy v patriarchální společnosti, matka naopak upomíná na to, že nejspolehlivějšími držitelkami a přenašečkami příslušné morálky a pseudomorálky bývají zase ženy - matky, báby (líbí se mi Sandiegovo chápání této postavy jako symbolu "španělské tradice a tyranie" - viz jeho komentář k Maminka slaví 100. narozeniny). A že všechny tři děti jsou opět dívky, chápu především jako výraz autorovy otázky - jaká bude budoucí generace? Kudy půjde? A konečně Anna. Nejen, že je žena, ale i že je vlastně cizinka (což je velmi příhodně jen občas naznačeno v momentech, kdy jí uedou slova v mateřské angličtině nebo když v jiném jazyce slov prostě nenachází) ji důrazně vyděluje z nákazy jakéhokoli typového určení - je prostě tou, které je dáno s naznačenými typy - vlky jednat, resp. trpět jejich jednání. V tomto smyslu celou situaci pěkně shrnují kometáře PavelR a dormouse, tím silněji, že zcela ignorují jakýkoli konkrétní alegorický výklad, stačí jim metafora vlků. A konečně kinej ve svém komentáři nabízí pohled, který mám na mysli od začátku. Jestli totiž alegorie, pak pro mne především jako krásná kulturologická genderová studie - co pro různé typy mužství historicky představuje žena, a to zvláště žena nejen krásná, ale především nezávislá, žena provokující tím, že je prostě svéprávným člověkem. Nechtěným dokladem, že nejsem daleko od pravdy, je celý komentář Enšpíglův, který si přímo říká o diagnózu v tomto směru. Jestliže jsem nyní dost možná popudil část diváků, musím spravedlivě popudit i opačnou část - Anna v tom totiž není tak úplně nevinně. Vezměme v potaz už to, že se hned po několika prvních dnech nesbalila a neodjela pryč. Dále si všimni nejen provokování a rafinovaného způsobu, jakým se činí jakoby projekční plochou, na níž se vyjevuje směšnost a ubožáckost jednotlivých bratrů - ale všimni si třeba i její hry s ostnatým náprstkem před Fernardem. Co chce Anna? Léčit nebo trestat? Nebo si jen tak hrát? Nicméně k její "normálnosti" a nevinnosti patří, že přinejmenším k Fernandovým snahám ji váží jak značné sympatie, tak osobní účast a též její obdiv Josého sbírky je zpočátku upřímný. Ostatně nejsilnějším momentem (dobře, možná druhým nejsilnějším) celého filmu byl pro mne Annin čin bezprostředně poté, co je Fernando zamčen v jeskyni. Síly závěru dosahuje Saura opět geniálně jednoduše, působnost této svény záleží prostě v její strohosti. Ukázáno a řečeno je právě jen to, oč jde. Co nejméně, ale co nejsilněji. A je konec. Divák se ještě nestačí vzpamatovat a už se musí vyrovnávat s tím, že film skončil, že už to dál nejde. A jakkoli je závěr šokem, je zcela v intencích předešlého děje, je tedy divák nucen přijmout, že to jinak dopadnout nemohlo. Že takhle to prostě je. A teď si proberte všechny ty alegorické výklady. Ať si dosadíme cokoli, vztah bratrů k Anně a konečné naplnění těchto vztahů je jejich vztah ke skutečnosti. Saura tedy v posledku neukazuje nic míň než fakt, že vztah těchto typických reprezentantů ke skutečnosti je chorobný. () (méně) (více)