Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Grandhotel je místo mezi nebem a zemí. Místo, kudy plují mraky a lidské touhy. Metaforický příběh je zasazený do slavného hotelu tyčícího se nad Libercem. V něm, jako strážný a vězeň zároveň, pracuje Fleischman, údržbář a amatérský meteorolog, který chtěl mít k nebi tak blízko, jak jen mu to život dovolí. A výš to už nejde. Výš můžou jen ptáci a blázni a Fleischmanovi chybí ještě jeden rok, aby se jím stal. Liberec je pro Fleischmana klec, místo, které ho svazuje dávným slibem a nechce ho pustit za své hranice. Každý den Fleischman myslí na jediné, vznést se k nebi a uletět z hotelu, z Liberce, ze života, který se mu vůbec nedaří. Blázen by sestrojil křídla, Fleischman si šije balon, ve kterém uletí. On není blázen. Mohlo to být už brzy, kdyby mu do života nevstoupila Ilja. Tichá pokojská, která jeho myšlenky táhne znovu k zemi, protože tam patří člověk srdcem. Jenže Ilja není sama, už dlouho se trápí ve vztahu s Patkou, arogantním číšníkem, který je přesně tím důvodem, proč se schovat do mraků. Patka nechce Ilju pustit, všechno, co v životě dělá, dělá přeci pro ně. Pro ni. Pro štěstí na zemi. Jenže Ilju to táhne vzhůru za Fleischmanem. (Bontonfilm)

(více)

Recenze (389)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Stejně jako v případě jiných adaptací je i zde skvělá knižní předloha velkým problémem. Text románu je totiž navýsost literárním útvarem. Jeho převod na filmové plátno není zcela špatný, rozhodně ale mohl dopadnout lépe. Pochopitelně bylo nutné odsekat některé dějové linie, ovšem ztratila se také hlubší charakteristika postav. Především Fleischmanova osobní minulost ve filmu citelně chybí. Je také škoda, že se ztratila subjektivnost celého vyprávění, které je v knize v podstatě Fleischmanovým osobním deníkem. Subjektivnost románu tak nahradila filmová popisnost, v níž například projevy osobních fobií hlavního hrdiny vyznívají značně pitomě. Totéž lze říci i o Fleischmanových rozhovorech s majitelem hotelu. Vyplatí se srovnat s obsahově v mnohém podobnými Příběhy obyčejného šílenství, aby bylo jasné, jak přirozeně lze natočit to co v Grandhotelu vypadá pouze jako (ne)chtěná (?) trapnost. Taclík sice svým zadrháváním a zdánlivou nechápavostí, studem, neschopností mluvit, hraje svého "blázna" vcelku dobře, ale především v první polovině filmu působí dosti nepřesvědčivě. Nelze se zbavit dojmu, který v závěru filmu Fleischman dokonce jakoby potvrdí, že jeho divnost je pouze chytrou stylizací, nikoli diagnózou. To je ovšem zásadní posun oproti románové předloze a také je to citelná ztráta. Klára Issová je zcela přirozená, uvolněná, nebojím se říci krásná a také Ladislav Mrkvička předvedl skvělý výkon. I další herci hrají velmi slušně. Dokonce se dá říci, že v tomto případě jejich filmová podoba odpovídá knižní předloze. Dialogy však opravdu, zvlášť na počátku filmu, působí hodně jalově. Zde se stoprocentně potvrzuje poučka, že literární text jednoduše nelze bez úpravy vzít a vložit hercům do úst. Nejde to stejně tak, jako nelze opačně přepsat přirozený tok lidské řeči do psané podoby a myslet si, že jsme tím získali literární skvost... Vizuální stránka filmu je ovšem zcela bezchybná a Ondříček nezapře, že je synem skvělého kameramana. Zcela profesionálně působí i střih. Také hudba se skutečně povedla. Je nevtíravá, minimalistická, ale přitom výrazná... Největším problémem tohoto filmu ovšem nejsou tolikrát zmiňované dialogy, nýbrž režisérovo nepochopení základní charakteristiky celého příběhu. Pominu-li to, že některé dějové a významové linie předlohy ve filmu zcela ztrácí čitelnost (a tím v zásadě i opodstatnění), došlo totiž k podstatnému žánrovému posunu. Zatímco předloha mluví v subjektivně pojatých metaforách, používajíc přitom hojně nadsázku kombinovanou s takřka magickým sledem událostí, Ondříček točí hořkou komedii. Ne, že by v ní metafory nebyly, ovšem zcela ztrácejí metafyzičnost. Rozsypávání popela v supermarketu se tak mění v komické číslo, stejně jako závěrečný let balonem. Příchod "rosničky" (který je mimochodem filmovým doplňkem) přesně ve chvíli, kdy prší a v hotelu není ani místečko nepůsobí magicky, nýbrž nepřesvědčivě... Ondříček Rudišovy básnivé metafory "bezpečně" poutá k zemi a ze zázraků činí běžné denní lapálie. Měla to být pohádka nebo snad pověst prošpikovaná novodobými mýty (asi jako jako Wendersův Million Dollar Hotel (což ovšem zjevně taky mnozí nepochopili)), ale na plátně běží hořká komedie. Jakoby režisér nahrazoval básnivost náladou, nadsázku bral smrtelně vážně a magii preventivně rovnou vypustil, což je rozhodně škoda. Také dějové posuny románové předlohy a natočeného filmu vyznívají většinou v neprospěch filmu (pláštěnky, cesta na koupaliště, msta Zuzany, šarvátka v hotelové kuchyni), přestože místy jsou i obohacením (setkání obou "úspěšných samců" v čekárně na sexuologii, setkání Patky a Zuzany v nemocnici, Iljina jízda na kole za odlétajícím balonem). Instruktivní je také shlédnutí vystřižených scén. Opět si dovolím srovnání se Zelenkou, kde člověk zpravidla lituje vystřižení zajímavého filmového materiálu a sní o nějakém "directory cut". Ne tak u Grandhotelu. Na jednu stranu jsem opravdu rád, že ty scény jsou definitivně vystřižené (a to všechny do jedné), na druhou stranu si kladu otázku, proč je vlastně vůbec někdo umisťoval na dvd... Celkový dojem: 68% Zajímavé komentáře: Cival, Lateef, Bluntman, swamp, regulusw () (méně) (více)

Yardak 

všechny recenze uživatele

Na celém snímku je nejkrásnější prostředí, které je snímáno kamerou velmi skvěle. Hudba od Muchowa má jednoduchý motiv, ale je docela zajímavý :o). Dialogy jsou jednoduché, ale zas je pravda, že jsou jednoduše lidské a proto se hlavnímu příběhu dá i věřit. Film o lidech, kteří nejsou uplně normální:)). ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Klára Issová v dobách, keď bola ešte k svetu a Taclík nápadne pripomínajúci Lišku z Návratu idiota. Inak humor skoro žiadny a hĺbka príbehu mne ukradnutá. Film je orientovaný tak poeticky, má teda svoju umeleckú hodnotu, ale nikdy vo mne nevyvolal ani závan kultovosti, či niečoho, na čo si človek aj po rokoch spomenie. ()

jojinecko 

všechny recenze uživatele

Ďalší Ondříčkov "cool" produkt, avšak druhý Samotári sa ani zďaleka nekonajú. Technicko-vizuálnej stránke je málo čo vytknúť, to je fakt. Postavy sú špecifické, prakticky nikto tam nie je normálny- čo je fajn, no nepredýchal som tie umelé dialógy "akože o niečom". Nie je to zlé, je to však len na jedno použitie. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Tak docela slušný pokus, i když dopředu se dá očekávat, o co go, Taclík je jen kopie pavloliškovských variací a Klára Issová hubne a hubne, až ani ta prsa nejsou k pohledu... Ale zas hezké a moc hezké záběry Liberce, Ještědu, počasí, využití zvuku kapek, deště, to se mi moc líbilo. ------------ Recenze pro Filmpub: Samotáři o čtyřech až šesti lidech z Liberce? Inu, proč ne? V režii Davida Ondříčka a podle předlohy Jaroslava Rudiše opět ožívají podivné vztahy současných mladých lidí, tentokrát na Ještědu. Protože u poslední mé recenze na Krásku v nesnázích se vyrojila spousta dohadů, hned na úvod říkám jasně a srozumitelně, že se mi nakonec Grandhotel líbil a že jej doporučuji. Čímž prosím všechny, kteří nevědí, že mezi recenzí, popisem děje a kritikou jsou určité žánrové rozdíly, aby již dále nečetli a zašli na film do kina. Pro filmové znalce a řekněme i odborníky si dovolím níže pár filmařských poznámek, v nichž se nevyhnu samozřejmě i kritice, jak už to tak holt u kritik bývá. Podívejte, v celosvětovém, ani v evropském měřítku není Grandhotel žádným veledílem. Ale má vynikající kameru Richarda Řeřichy, který podle mne musí mít proti závratím nějaký specifický recept, vynikající hudbu Jana P. Muchowa, a ostatně i dostatečně nosnou předlohu, které ani sem tam stupidní nově napsané dialogy nemohly celkově ublížit – takže v českém měřítku jde o nadprůměr. Příběh se skutečně soustředí jen na čtveřici, respektive šestici postav – je zde třicetiletý podivín Fleischman v podání Marka Taclíka, který na Ještědu slouží jakožto recepční, ale více ho zajímají povětrnostní podmínky; pak dvě servírky a uklízečky pokojů, z nichž jednu hraje Klára Issová (Holka, prosím, přestaň už hubnout, ta žebra by se na tobě dala počítat, a když si sundáš triko, tak ani ta prsa nejsou, co bývala. I když fakt už by Issová nemusela ukazovat kozy v každém filmu, leda by si časem chtěla udělat časosběrný materiál?); je zde i číšník a prodejce Happy Lifu Patka, a konečně skutečný recepční v podání Jaromíra Dulavy, který myslí jen na to, jak zasunout, a neustále někoho vyhazuje z podniku, aniž by k tomu měl oprávnění. A ještě nutno zmínit Čechoněmce Franze, hraje jej dokonalý Ladislav Mrkvička, připomínající vizáží naprosto Eduarda Cupáka, jenž se vrací do rodných míst vzpomínat nejen za sebe, ale i svého ve válce padlého přítele... Osudy všech se navzájem prolínají a dotýkají, každý má nějaké cíle a směřování, a divák může po celý film dešifrovat jejich pohnutky a důvody chování. A tvůrci zcela správně různá odhalení dávkují po troškách, takže třeba o rodičích dvou hlavních postav se dozvíme ony podstatné informace až v závěru. Škoda ale, že se s většími charaktery postav nepracuje opět již od počátku, aby se do nich člověk mohl vcítit a mít tak svého „hrdinu“ či „hrdinku“. A opět se zde setkáváme kdovíproč s českým neuvěřitelným klišé – hlavním hrdinou je opět člověk – pitomec. Nebo jinak řečeno ne zrovna normální člověk. Který v životě neopustil Liberec a má problém dostat za hranice města, aniž by způsobil nějaký poprask. Z této fóbie pak vzniklo množství neuvěřitelných scének na jedno jediné téma – jak se o překročení hranice města pokouší, ale nepovede se mu to. Navíc Marek Taclík občas hraje – včetně zakoktávání se – jako by se učil z nejhloupějších hereckých rolí Pavla Lišky, přičemž některé grimasy odkoukal od jistého Jirky Macháčka. Snad nejnormálnější postavou celého příběhu je služebná a číšnice Zuzana ve skvělém podání Dity Zábranské – obyčejná holka odkojená Cosmáčem, která přesto hledá svoje životní štěstí, přes všechnu tu smůlu, co si sama nadrobí, nebo se na ni řine sama. Taková řeklo by se obyčejná holka, jakých potkáváme dnes a denně desítky, a která má svoje malé, ale problémy, a řeší pro nás, malé, ale pro ni velké životní prohry. Chtělo by se říci – ejhle, konečně v českém filmu nějaká životná postava z masa a krve! Příštipkaření Jaromíra Dulavy, vtípky s „rosničkou“ apod. jsou jen poplatné režisérovým touhám po hláškách a vtipech za každou cenu,a tentokrát to až tak moc nefunguje, nebo dokonce vůbec. Ostatně, dialogy, jak jsem již naznačil, jsou skutečně často šroubované, ne zrovna životné, šustí papírem a mladí lidé by je asi z úst nevypustili. Stejně tak různé náhody (schválně si spočtěte, kolikrát se Fleischman s Iljou setkají čistě čirou náhodou?) děj filmu poněkud shazují, i když dejme tomu bychom mohli na ně zkusit aplikovat mystérium schopnosti předpovídat do detailů počasí, jež Fleischman tak dobře ovládá. Nutno však podruhé zmínit obrazovou stránku filmu, která je dokonalá a z genius loci Liberce a potažmo Ještědu vytahuje to nejlepší a ještě v dokonalém hávu. Viktor Polesný, který něco podobného nezvládl s Ústím nad Labem u Milenců and Vrahů (nebo jak zní nakonec český název tohohle filmu), by se mohl učit. A také různá mrknutí okem – např. role Kláry Issové a štěk Tatiany Vilhelmové jakoby udělal jakýsi most a nabídl nám Indiánské léto po dvaceti (nebo kolika?) letech – působí v kontextu „porevolučního“ českého filmu (myšleno po roce 1989) zajímavě. Ani tento snímek se nevyhnul figurkaření, viz postava recepčního v podání Jaromíra Dulavy, která nemá žádný další či větší rozměr, nebo při návštěvě herny figurky hráčů a bodyguardů. Přesto jde alespoň o nějaký, a kupodivu slušný, pokus o nějaké poselství, posílení nějakých pozitivních hodnot v člověku a povzbuzení v hledání toho dobrého v druhých, ačkoliv ti se zdají velmi podivní a podivínští. Tož tak. () (méně) (více)

anais 

všechny recenze uživatele

Na Grandhotelu je příjemný způsob jakým si pohrává s ještědským vysílačem a jeho symbolikou coby zhmotnění touhy dotknout se oblohy, která je vlastní i hlavnímu hrdinovi Fleischmanovi. Vizuálně film taky má co říci, neustále převalující se mraky, modrá a bílá, dávají filmu výraznou tvář, která člověku utkví v paměti. Za zmínku stojí i hudba, v níž Muchow chytře kloubí elektronickou hudbu s vážnou. Tak, a teď proč se mi film nelíbil. Ondříček upadl do stereotypu, v němž postavy přeříkávají ty nejméně pravděpodobné věty, působí jako ufoni, se kterými se nijak nedokážu ztotožnit. Celý film působí neživě, uměle, jako bych si ho koupil zabalený do igelitu někde v Albertovi. Nepomáhají ani klady, které jsem zmínil na začátku. Je mi líto. ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

Pro mě nejslabší Ondříčkův film, kterého táhne k zemi především debilita všech zúčastněných postav – taková přehlídka se snad ani na tom Ještědu nedá najít :-) Pozitivně hodnotím Muchowovu hudbu, ostatně jako ve všech Ondříčkovo filmech. Celý film působil strašně nudně a zpomaleně. Asi se budu muset vrhnout na knižní předlohu, abych pohnutky hlavních hrdinů lépe pochopila... ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Kdybych to bral z pohledu realističnosti, problém celého filmu je, že tam je každý nějakým stylem ujetý a prakticky se v něm nevyskytuje normální běžná postava. Ale v komedii se to docela ztratí a faktem je, že právě tato stránka (vada) filmu je hlavně v první části strůjcem mnoha velmi humorných situací. Druhým negativem je pak fakt, že se Ondříček nesnažil natočit jen komedii, ale i jakési romantické drama, a to filmu (hlavně v jeho závěru) trošku škodí a ubírá na zajímavosti a poutavosti. Zkrátka, stahuje to film do docela poměrně něvábně zavádějících zatuchlých vod kýčovitého mainstreamu. Oprostit ten film od tohoto, byla by to na české poměry poměrně dobrá velmi zábavná komedie. Taclík je poměrně křečovitý. Issová tradičně zajímavá. Ovšem Jaromír Dulava je naprosto kulervoucí. Mám toho herce fakt rád, ale tohle bych od něj snad nikdy nečekal. Ten jeho hláškující zastydlej puberťák mě fakt rozválcoval a snad jen díky němu, a vlastně taky Patkovi v podání Jaroslava Plesla dávám hvězdy čtyři a ne jen tři. Dulava je king! ()

duklak2 

všechny recenze uživatele

„Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene...“ Absolutní nuda a dokonalá uspávačka. Sice jsem moc nečekal, ale zklamán jsem byl. Když se vám v noci nebude chtít spát, tak si puste tento film. Přišlo mě také divné, takto propagovat liberecký Ještěd. Ta jedna hvězda je jen za hudbu a Kláru Issovou... ()

Jansen 

všechny recenze uživatele

Další z českých, ničím výjimečných, filmů. Pár kvalitních záběrů a úchylný recepční sice potěší, ale na Ondříčka je to málo. ()

BoPo 

všechny recenze uživatele

Jednorázovka. Za dva dni človek ani nevie, že to vlastne pozeral. Teda čo sa týka príbehu. Grandhotel však disponuje dvomi postavami, ktoré dojem ako tak zachraňujú a sú schopné dačo vydlabať do pamäte. Patka v podaní Plesla a Issová ako Ilja. On je typický cool boy z malej prdele a ona je typická chlapmi nedocená peknosť. Inak málokedy sa stane, že mi vo filme vadí hudba, ale tu som si ju v negatívnom zmysle často uvedomoval, vôbec nekorešpondovala. Miestami ako keby robená pre thriller, ktorým Grandhotel nie je ani omylom. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Grandhotel je přesně ten typ filmu, po kterém bych chtěl být podivínským meteorologem na Ještědu, mít zvláštní zájmy, nemoci nikdy opustit Liberec, zkrátka mít svůj bezrozporný svět. Tenhle pocit mám na filmech snad vůbec nejradši. Zároveň si ale uvědomuju nereálnost takové touhy, protože Fleischmanem (a ani žádnou jinou filmovou figurkou) se nemůžete stát, tím prostě musíte už být. Taky mám rád Jaroslava Rudiše včetně jeho cameo role. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Veľmi obyčajný filmík s celkom slušným potenciálom , ktorý ku koncu začal riešiť viacej ako bolo potrebné a samotná potreba šokovať ho zatiahla s nadpriemeru do priemeru pretože ak niečo nemám rád je to keď sa režisér aj scenárista snaží o výpoveď plus sa snaží šokovať čo v konečnom dôsledku a vzhľadom o aký film ide vôbec nefunguje. Fleischman je ale napriek tomu asi najlepší hrdina , ktorého som v českom filme mohol vidieť a keby ku koncu nejednal tak ako jednal to znamená prešiel len tak zmenou , ktorá bola síce očakávatelná ale nie až tak rapídne ako tomu bolo tu. Každopádne jeho podivínstvo je skvelo zahraté a má aj pár dobrých miest. S hercov poznám iba Kláru Issovú ale žiadny z hercov nehral zle a každý mal svoje svetlé momenty. Hlavne šéf a hlavný recepčný. Úplne zbytočná bola postava starého pána, ktorého samovražda podčiarkla celý dej na taký čudný zlepenec zakončený čudnou absurditou ale aj určitou dávkou emócií a poetickosti. to je prelet nad mestom a roztrúsenie popola. Takže aj napriek výčitkám je to film o čudákoch na čudnom mieste v celku neobyčajných situáciach a čudným zmyslom pre humor. Im happy come on lets go. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

CHYBA VE FILMU - Na začátku filmu Marek Taclík smrká do kapesníku a vítr mu ho odfoukne směrem doprava. Z dalšího záběru je vidět, že kapesník letí doleva. CITÁT - Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene........ Scénář : Jaroslav Rudiš a Pavel Jech. Kamera : Richard Řeřicha. Hudba : Jan P. Muchow. Ve filomu hraje Marek Taclík jako Fleischman. ()

villon17 

všechny recenze uživatele

Díky traileru jsem film vypustila z hlavy:), ale poté, co běžel na hbo a nic jiného na programu nebylo, jsem se odhodlala a dokonce neusla. Žádný převrat v české kinematografii se nekoná, ale pár lepších okamžiků jsem zaznamenala. Hlavně oceňuji výborně typizované postavy, samozřejmě nejlepší je Taclík coby zarytý Liberečák:), dále ale i Zábranská, která je klasickou ukázkou ženské pomstychtivosti, jakmile se jí nedostává toho, co chce. Na druhu stranu ale drží se svou kamrádkou, která se stala sokyní..."Kam to bude?" "To je jedno." "Tak Varšava. 830 korun." ()

Radka_86 

všechny recenze uživatele

Můj oblíbený režisér Ondříček opět nezkamal. Troufám si říci, že Grandhotel je dle mého jeho nejlepší kousek vůbec a navíc doprovázen skvělou hudbou J.P. Muchova. Třicetiletý nezkušený, plachý a samotářský portýr a nadšený meteorolog Fleischman v podání Marka Taclíka mě opravdu nenechal chladnou. Obzvláště jeho fóbie z opuštění hranic města Liberce mě velice pobavila. Klára Issová v roli „zakřinuté“ servírky, její „free“ anglicky mluvící ale jinak naprosto otravný přítel Patka, úchylný až oplzlý recepční, který Fleischmanovi neustále dává „kvalitní“ rady a neustále mu dává padáka a pokojská zoufale hledající lásku…toť opravdu povedený personál. Výborné dialogy, nevtíravý humor...pro mě bezchybná podívaná. 5/5 ()

Jakubisko 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2007 ... Přemýšlím kdy mě naposledy dokázal nějaký film takhle dostat...to už bude víc jak rok...a i tak se ten zážitek nepodobal tomu z pondělí 23.7. z Masarykova náměstí... Andělé všehomíra mě uchvátili beznadějí, Magnolia odhalením jakési "životní pravdy", Shawshank zase úžasným příběhem...ale až v Grandhotelu jsem měl pocit, že jsem se zhlédl jak v tom nejčistším zrcadle...během celého filmu jsem měl otevřenou pusu a koukal na ty dokonalé a přesto čitelné metafory...které jakoby mi někdo ukradl z hlavy...a ještě mnoho desítek minut po skončení závěrečných titulek jsem tu pusu nezavřel...pro mě jednoznačný emocionální vrchol letošního slováckého festivalu, navíc umocněný tím, že tohle jsem od filmu fakt nečekal... vstávám a vestoje tleskám...a tleskám...tleskám.......... ()

Související novinky

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

17.05.2017

Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)

Lék pro zakomplexovaný český film?

Lék pro zakomplexovaný český film?

20.02.2007

Nemůžeme bohužel posoudit, jaké bylo Berlinale, ale s klidným srdcem můžeme prohlásit, že to byl velký krok pro český film. Je to specificky česká vyprávěcí forma, kterou mám rád, ocenil snímek… (více)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)

Reklama

Reklama