Starý dům uprostřed Madridu

Zlatá Palma - výběr (21.12.2005)

Cría cuervos y te sacarán los ojos. Chovej havrany a vyklovou ti oči. Pomalé, smutné, bolestivé a divácky obtížně přístupné procítání z frankismu je vrcholným dílem Saurova metaforického období. A metaforami je film tak přezdoben, že jej snad ani jinak než skrze ně sledovat nelze. Situaci neusnadňuje ani vyprávěcí hledisko, o jehož silné subjektivizaci jsme zpravováni jenom jaksi mimochodem. Anna během filmu opakovaně přechází z pozice té, která vypráví, do role osoby, o níž je vyprávěno, což vyvolává otázku, jestli je aktuálním referenčním bodem budoucnost, nebo přítomnost. Útěchu hrdinka každopádně nenachází ani tam, ani tam. Jak prozrazuje český název, prostorově je vyprávění vymezené jasněji. Titulní starý dům dívky opouštějí až v závěru, kdy se vřazují mezi další napohled nevinná malá stvoření, ztracená mezi potlačovanou minulostí a nejistou budoucností Ač se děj odehrává uprostřed politického a společenského centra Španělska, konkrétní odkazy na tehdejší realitu za vysoké zdi sídla pronikají jenom výjimečně. Vše vnější je uvnitř proměňováno v zástupné symboly, ve víceznačné fetiše (což nejlépe ozřejmuje vytahování věcí po rodičích). Směrodatné jsou proměny ve vztazích mezi postavami, jež mezi sebou rozehrávají mocenské hry, hrozící přerůst ve hry s životem a smrtí. Kdokoli určuje pravidla, bezpečně – a pro dobu po smrti reálného i symbolického otce příznačně – to nejsou muži. Mnohost významových vrstev, které před námi vystupují až při opakovaných sledováních, dělá ze Starého domu film analyticky vděčný. Bohužel na úkor vděčnosti divácké. 75% Zajímavé komentáře: liborek_, 01Zuzana10, mortak, mcleod (16.11.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $800,000║ (16.07.2010)

tak to, co mi tady pan Saura nabídl, jsem ještě nikdy neviděla... příběh, který je natolik smutný a díky kterému bych se normálně utápěla v slzách.. se tady nekonal.. nevyvolal ve mě smutek, ani lítost, ani beznaděj.. ale horoucí šok.. šok, který zastavil mé dýchání.. a já se ptám: "Je toto možné??" nedokáži vysvětlit co cítím.. nedokáži pospat, co jsem viděla.. dokáži jen chápat :) SPOILER: scéna, kdy máma Any trpí bolestí a ano se jen dívá.. dívá.. nebrečí, nesnaží se zeptat, nesnaží se o nic.. na mě byla silně šokující.. a lehce ji z hlavy nevypustím (12.07.2009)

Je malá a od krutého okolí ráda utíká do světa snů. Po smrti obou rodičů se právě tam cítí osmiletá Ana nejlépe. Cenzurou opět popichovaný Carlos Saura natočil osobité drama, protkané symbolikou i společenskou kritikou, snad nejpesimističtější z jeho bohaté filmografie. Strnulost španělské společnosti podtrhuje i soustředěný výkon jeho dvorní herečky Geraldine Chaplin a talentované Any Torrent. Body navíc – skladba Por Que Te Vas. (04.09.2008)

"Nechápu, jak někdo může říct, že dětství je nejšťastnější období života. To jistě nebyl můj případ... Proto možná nevěřím ani v dětský ráj, ani v dětskou nevinnost...," vzpomíná dospělá Ana na smutné období, které nám tak fascinujícím způsobem zprostředkovává Carlos Saura. Film Starý dům uprostřed Madridu je plný symboliky a více či méně skrytých narážek na španělskou histroii; metafora odmítání frankistického režimu je tu však všudypřítomná a naprosto zřejmá. Rok 1975 je smrtí diktátora a současně je počátečním okamžikem před neznámou budoucností, která je tu tak krásně zobrazována v postavě malé Any, kterou naprosto fantasticky hraje Ana Torrent. Ana je ztělesněním španělského mládí, které odmítá útlak (Anin otec a přísná teta), touží po svobodě (Anina touha je oba zabít), stýská si po starých časech (Aniny vzpomínky na mrtvou maminku a soucit s babičkou)...atd...atd... Saura točí pro mě velice oblíbeným "buńuelovským" způsobem a tento snímek je navíc tak silný, že si zaslouží jen plné hodnocení. Btw.: taky se vám stává, že vám v hlavě celý den zní melodie, které se nemůžete zbavit? "Hoy en mi ventana brilla el sol y el corazón, Se pone triste contemplando la ciudad, Porque te vas...." (07.09.2006)

Každé dětství je svým způsobem kruté, některé jen trochu více... Saurův pohled na dětství je zbaven všech klišé, všech příkras - dalo by se říci, že je zbaven veškerého citu, a to je na něm to přitažlivé. Saura nabízí velice křehkou tematiku a to dost drsným a nesmlouvavým způsobem - nesnaží se vzbudit v divákovi patetickou lítost, chce jen aby se prostě díval a pochopil... A to se mu daří! Como cada noche desperté pensando en ti / Y en mi reloj todas las horas vi passar / Porque te vas... (05.07.2009)

Výtečný film! Děti ukazuje v drsném světě, ale vinu nesou dospělí svou výchovou. Nemá cenu se rozepisovat, to musí člověk vidět! Plus šlágr 70. let Por Que Te Vas, který jsem si zamiloval. Jen mě nedochází, proč se hrával za komančů na poutích (kolotoče, stánky...) (30.04.2006)

Temné, deprimující dílo o tom, jak je dětství při své roztomilosti naivně kruté. Skvělá Geraldina Chaplinová. (24.04.2009)

Překrásný film. Můj třetí Saura, třetí pětihvězdičkový, opět s krásnou Geraldinou, kterou však tentokrát zastiňuje neuvěřitelná desetiletá představitelka hlavní postavy. Geraldina má (resp. měla) podobné manželské problémy jako v obou starších filmech. Manžel je typově jiný, ale problém vztahu s ním je formálně týž, liší se jen obsah. Toto manželství je ale tentokrát jen na pozadí, pozornost se po letech přesouvá na novou generaci - děti z něj vzešlé. Nelze se nevyjádřit k "symboličnosti" tohoto filmu. Nuže, ačkoli u sebe vnímám přehnaný sklon vykládat různé filmy metaforicky nebo jim podsouvat jinotaje týkající se stávající spoečnosti či politické situace dané země, u obou dosud sledovaných španělských tvůrců (Saura a Buňuel) jsem v tomto ohledu na rozpacích: všude v komentářích čtu něco o frankistiském španělsku a nemám nejmenší chuť tento zorný úhel brát v potaz. V Cría cuervos se vzhledem k postavě otce toto vidění samozřejmě nabízí, ale až příliš snadno nabízí. Saura nepochybně promlouvá dovnitř soudobé španělské společnosti, nicméně detailní metaforické identifikace jednotlivých postav, jak je můžeme číst v některých komentářích, vyznívají přes svou koherentnost ve výsledku směšně. Nejde o to, že bych tuto metaforiku chtěl popírat, ale že toto čtení je vlastně velmi ploché a ochuzující. Co v tomto filmu opravdu vidíme? Matku očimma dítěte. Matku jako milovanou a milující, půvabnou adorovanou bytost. Matku, která byla a není. Matku přijímající i odmítající (neustálé "běž už spát"), trpící a nenahraditelnou. Ale smrt je matkou nás všech. A dítě, které sledujeme, se domnívá mít smrt v rukou (že tomu tak ve skutečnosti není, je dosti razantně ozřejmeno už tím, jak přišla k oné piksličce). Co tedy ještě vidíme? Dítě uvědomující si a nesoucí své dětství. Dítě soudící otce i náhražku matky - jen z tohoto úhlu jsem ochoten dívat se na tento film jako na společensko-politické podobenství. Přínosnější mi ale připadá vést ho v jedné škatulce s Bergmanovým Fanny a Alexandr. Asi jediný adekvátní komentář: Ducharme. (04.05.2015)

Po snímku Mamá cumple cien años si u mě Carlos Saura spravil reputaci. Film Cría cuervos je pojatý jako kronika života Any a jejich dvou sester, jak se vyrovnávají s úskalími dospívání a krok za krokem poznávají, co znamená svoboda. Film nabízí s neotřelou citlivostí a půvabem metaforu života ve fašistickém režimu (Franco leží na smrtelné posteli) jako svého druhu dětství, jemuž nebylo dopřáno dospět. Sebevědomá sebejistota její dospělé Any jako by naznačovala, že fašismus je již věcí minulosti, cosi, co bolestivě přetrvává, ale nakonec je poraženo. Dobrá píseň Porque Te Vas k daným scénám výborně pasuje. [8/10] (Elías Querejeta, Querejeta y Gárate, Elías) (Eastmancolor /// Produkce: Carlos Saura /// Scénář: Carlos Saura /// Kamera: Teodoro Escamilla /// Hudba: Federico Mompou /// MFF v Cannes: Carlos Saura (Velká cena poroty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (14.04.2010)

bez mihnutia oka plné hodnotenie; film má veľmi zvláštnu amotsféru, je smutný, no má vtipné momenty, odohráva sa v súčasnosti, no je od nej izolovaný veľkou hradbou billboardov a jeho priestor je teda vymedzený starým domom, prázdnym bazénom a zarastenou záhradou . . . film, ktorý vie rozprávať obrazom, ktorý vie používať symboly, ktorý pracuje s metaforami a metonymiami, poctivá scenáristická a precízna režisérska práca; a po skúsenosti s režírovaním detí musím oceniť, že hlavné trio hlavných hrdiniek zvládol pán Saura dokonale, pri niektorých scénach som nechápal! (chcel by som vedieť, ako to urobil, ako ich zvládol . . .); film má tiež pozoruhodnú "štruktúru" rozprávania - spájajú sa v ňom spomienky a predstavy s realitou a (čo je ešte pozoruhodnejšie) minulosť so súčasnosťou a budúcnosťou; Por que te vas! Pozrite si ho, keď budete mať možnosť; (14.07.2008)

Mám rád, keď mi film ponúkne myšlienku, ktorú som dlhšie nikde inde nevidel. V tomto prípade je to ovplyvňovanie detí chovaním ich rodičov a dopad na ich psychiku. To nie je nič nové, ale myšlienka, "detstvo bolo pre mňa peklo", je inovatívna. Hádky rodičov, choroba matky, jej smrť, nevera otca....a už iba čakáte, kedy môžete niekoho zabiť. Režisérové alegórie na španielsku históriu a súčasnosť ma nezaujímajú, pretože v tom nemám prehlad. A aby som nezabudol, 70ky a ich atmosféra je strašidelná....brrrrr...no a tá ústredná pieseň....uf. (06.12.2009)

Nesmírně zvláštní film a také smutný, takový už jsem dlouho neviděl. Pohled do jedné španělské rodiny z pohledu dítěte a později již dospělé ženy. Zajímavá hudba a některé opravdu emotivně vypjaté scény, které určitě hned tak nezapomenu. Bezelstný dětský svět, v porovnání s tím opravdovým, dospělým. A pak, že je dětství to nejhezčí období života. V téhle rodině ale určitě ne. (18.11.2014)

Filmoví bohovia vedia, že som sa snažil. Tak, ako u všetkých Saurových filmov, ktoré som videl. Ale je to beznádejné. Na mne a Saurovi by sa dala definovať divergencia. Nerozumieme si, nechápeme sa a musíme ísť od seba. Nemá význam sa pokúšať nájsť v jeho diele film, ktorému by som rozumel a ktorý by ma oslovil. Bohužiaľ aj také prípady sa stávajú. (04.06.2022)

Ana je veľmi zvláštne dievča. Pozorne vníma svoje okolie, načúva, dokonalo imituje dospelých, v noci sa túla po dome, často myslí na smrť, nevytiahne päty z domu, ktorý jej neustále pripomína mŕtvych rodičov, všetci sa tam s ňou bavia ako s dospelou ... a bohvie, či tomu všetkému vlastne rozumie. Je to predsa len dieťa. Zvláštny film, zaujímavá hudba. 2,5* (03.06.2016)

Pohled na dětství zbavený vší sentimentality a falešné útěšnosti, nikoliv však osobité saurovské poetičnosti a symboliky. Snímek právem zařazený mezi "1001 filmů, které musíte vidět, než umřete" - k mému údivu jako jediné z děl Carlose Saury. Mimochodem, "Porque te vas" mi zní v hlavě asi stejně vytrvale, jako všem ostatním :-) . (01.08.2007)

Saura mě navnadil svým výborným starším Honem, ale tohle mě velice nečekaně vůbec nevzalo. Atmosféra oproti jiným španělským filmům slabá, prakticky celý film je jenom v interiérech, příběh žádný (vím že je to podobenství, ale stejně). Aspon že je zde ta parádní chytlavá písnička. (25.10.2010)

Způsob jakým je tento film vyprávěný má asi nejblíže tomu, co si představuji pod pojmem magický realismus. A přitom se jedná o velmi civilní a věcný film. Vzpomínky se plynule mísí s realitou, a dětskou perspektivou pomalu vyprávěný příběh ukrývá nejedno překvapení. Je to smutné a bolestné, a způsobem vyprávění neskutečně rafinované. (05.04.2017)

Je obdivuhodné, že intelektuál SAURA do svojho autorského a komerčnému divákovi (akým som sa narodil) na prvý pohľad neprístupného filmu zakomponoval dobový a navýsosť komerčný šláger (Jeanette - Porque Te Vas). Keď som tú skladbu počul ešte ako sopliak, samozrejme, že som si ju do nemoty pospevoval. :-) A jedného letného dňa roku 1988 som sa ponevieral okolo nášho provinčného kina a tú skladbu som počul z kinosály. Keďže ma nesmierne zaujímalo ako asi vyzerá speváčka, v naivnej predstave, že o nej nakrútili film, som sa do kinosály prešmykol. A zhliadol som vtedy neprístupný film (v ktorom samozrejme žiadne neprístojnosti - žiaľ - neboli), ktorý ma ako vtedajšieho fanúšika MacGYVERa preniesol do úplne iného sveta. Čiže SAURA je zodpovedný za moje nekomerčné precitnutie. (7.5.2009) (07.05.2009)