Pinjar: Beyond Boundaries...

Ty čtyři hvězdičky jsou spíš za téma a náhled do historie a taky za barvy a hudbu (Uttam Singh), než za herecké výkony. Čekala jsem od Urmily Matondkar trochu víc.... pozitivně hodnotím herecký výkon zde nezmíněného Manoj Bajpaie, který nezůstal u jedné pózy jako ostatní. Když vydržíte tu plačtivost, tak je to hezkej film. (a barvy a hudba fakt pěkný...) (06.12.2008)

Opravdu výborný film. Vše bylo krásně procítěné a propracované, i když příběh sám bych neoznačil za to, co přímo miluji, co mě přitahuje a co vyhledávám. Jsem velmi rád, že děj v čase rozdělení země opět zcela a jasně neukazuje, že za vše můžou jen a jen Britové. Už jsem se toho zase bál, ale jsem velmi rád, že zde to zaznělo jen tak na okraj, neboť by i člověk velmi nízké inteligence pochopil, že zásadní problém spočívá vždy v náboženství a zvycích a nikoliv v tom, jestli Indii vládnou Britové, či někdo jiný z té tolik ukrutné a hrozné (a v té době ještě bílé) Evropy. I když dnes se to už dost mění, ale za to nemůžou hinduisté a ani muslimové, ale naprosto tupí obyvatelé Evropy a je mi za ně stydno. Co je mi vždy podivné je to, že vidím tlupy lidí útočící na jedny, či druhé, kteří mají holý zadek. Co jsem viděl, tak útoky byly vedeny jen šavlí, nožem, či holí. I naši bratři ve víře v období husitství věděli, že můžeme vzít cokoliv a tím nepřítele zničit. Nechápu vůbec, jak v této situaci nikdo u sebe nemá ani základní věc, kterou může odrazit útok, což by byl můj prvotní zájem. Najít cokoliv, čím se můžu reálně bránit. Tábory bránili Sikhové, velká čest jim, ale kde byli ti slavní Rádžpúti? Ale to je problém za problémem v Indii. Musel to být v té době hrozivý zmatek a nepořádek a jestli někdo ještě řekne, že za to můžou jen Britové, tak už asi dostane po kebuli. To, co se stalo hlavní hrdince nebylo vůbec hezké, ale její manžel, zprvu tolik po právu nenáviděný, se ukázal jako opravdu velmi dobrý člověk, i když byl jiného vyznání, ale byl na tu lidskou spravedlnost před Bohem sám. Musel pro svoji rodinu uskutečnit pomstu a navíc se do unesené dívky opravdu zamiloval. V tom, že on pochopil, že skutečnost Boží lidi překračuje, a že lidství, láska nezná hranic, byla velká síla celého příběhu. To se mi velmi líbilo, neboť jsem nenalezl žádnou snahu o pokrytecké vykreslení postav tak, že jsou všichni dobří, ale vždy jde jen a jen o jedince, ať jsou jakéhokoliv vyznání. Urmila Matondkar podala výborný výkon. Nádherný snímek, hluboký, k zamyšlení, s výbornou podkresovou hudbou a s celkovým pozitivním vyzněním v době, která rozhodně příjemná a pozitivní nebyla. Za pět hvězd, protože toto bylo skvělé dílo po všech stránkách. (09.07.2018)

Indie v roce 1946. Chystá se svatba mezi dvěma hinduistickými rodinami, ale těsně před ní je kvůli dávné křivdě unesena nevěsta Puro muslimem Rashidem. Puro nezbývá nic jiného, než se smířit se svým osudem. Po rozdělní Indie a Pákistánu je unesena i její švagrová a Puro se rozhodne, že žádná další dívka nesmí zůstat zavřená v kleci. (20.06.2006)

Drsný příběh, který nejspíš dost reálně popisuje, co čeká ženy a dívky ve válečných časech, a to, ať už patří k jakémukoli náboženství nebo národu. Zaměřené na to, aby publikum pochopilo, že to není jejich vina, jak si, bohužel, ještě leckdo a leckde myslí. Ve filmu je ale zbytečně moc písniček a sentimentu. (25.09.2016)

Chvílemi až nechutně melodramatické, přehrávané scény plné neštěstí, bolesti, rezignace, utrpení..., ale čím je toho víc, tím méně to na člověka (mě) působí. Naštěstí bylo mezi tímto zjevným utrpením i utrpení méně nápadné, dokonce se zatoulaly i chvilky radosti a lásky, jako dobrý kontrast k tragickým osudům lidí v rozdělované Indii. (30.01.2008)