Režie:
Laco HalamaScénář:
Dušan DušekKamera:
Jaroslav ZemanHudba:
Rudolf GeriHrají:
Vladimír Jedľovský, Július Pántik, Soňa Valentová, Barbora Bobuľová, Marián Slovák, Anton Vaculík, Emanuel HasonObsahy(1)
Televízna dramatizácia poviedky Antona Pavloviča Čechova. Hlavný hrdina, profesor Kovrin, je človek plný pochybností o zmysle svojej existencie, túžiaci po dokonalosti a všestrannej harmónii. Oddaný svojej práci a pedagogickému poslaniu, umára sa obavami nad vlastnou priemernosťou, rutinou. Súčasne sa bojí, že akákoľvek výnimočnosť znamená počiatok abnormality, vylúčenie zo spoločnosti. Tajomná aura dávnej kresťanskej legendy o existencii Čierneho mnícha prináša do Kovrinovho rozpolteného sveta vítaného partnera, odraz jeho tajných túžob. Kovrin napokon uverí vo svoj výnimočný údel byť vyvoleným a konať dobro. V náhlej eufórii sa nepremyslene ožení s Táňou, prostou vidieckou dievčinou. Avšak "dobrý" skutok sa stáva pre Kovrina napokon bremenom... (RTVS)
(více)Recenze (4)
Myslím, že se ten přepis moc nepovedl. Ne, že by chyběly tajemné prvky a ozvláštnění, jsou tu a dobře natočené, už od úvodní řeči žáka ve třídě, ale Jedľovský hodně přehrává, moc hraje na vykolejeného blázna už od začátku, přitom by měl být génius, který se bojí průměrnosti, ale jinak prostě distinguovaný člověk. Měl jsem s jeho charakterem, s jeho postavou, problém se chytit - divák nedostane ty náznaky, které má, a díky tomu jde do kopru i celý konec, protože nefunguje. Vlastně bych řekl, že je to dokonce takové ne-čechovské. Tam, kde Čechov své drama rozvíjí postupně, a o to víc nás chytí do tenat, tady jsme vhozeni rovnou do situace, „že mu hrabe“ - a navíc nevíme proč. Strašně těžko se skládají střípky a musím se přiznat, že jsem si tu povídku musel vzít do ruky, abych motivace postav a především té hlavní pobral a pochopil. Navíc někdy se patláme v nepodstatných maličkostech (proč jsi nepřišel na večírek s mými přáteli?), ale u jiných, podle mne důležitějších scén dojde k strašně rychlému střihu a bez vysvětlení nebo vysvětlovací scény (celá ta legenda s černým mnichem, léčení, přerod v protivu, milenka...). Samotná povídka podle mne nabízí víc výkladů, tady se jede trochu po povrchu. Některé věci jsou jen jemně naznačeny (je genialita spojená s jistým druhem šílenství opravdu ke škodě věci, pokud člověk tvoří díla, která druhé potěší?), některé zbytečně natvrdo dořečeny, až to připomíná Tři veterány (a kolik lidí jsi v životě potěšil?). Ale některé věty z povídky tu jsou, naštěstí ty nejsilnější (Jsem tvá představa, ale protože je tvá mysl součástí přírody, jsem i součástí přírody. - Co s takovým mučedníkem? apod.). Taky ten sad - v knize představuje div ne ráj, který Kovrin vnitřně odmítá, protože odmítá se smířit s průměrností, tady je ale sad pojat depresivně a smutně. Přesto díky kameře je tento TV film s mnoha exteriéry a záběry přírody mírně nadprůměrný. ()
Filozofické rozjímanie prepracovaného rozpolteného profesora nad fatamorgánou Čierneho mnícha, mal som z toho filmu obavy, naviac je od môjho neobľúbeného autora predlohy. Obavy sa celkom nenaplnili, hlavne od polovice mal film niečo do seba. –––– Nikomu si nepomohol, nikoho si neurobil šťastným. Čo s takým mučeníkom? ()
Nepatřím právě k obdivovatelům díla A. P. Čechova, ale na tuhle jeho povídku jsem už před lety narazil v nějaké antologii. Film není snad až tak špatný, ale mě prostě nebavil a přišel mi méně zdařilý než jeho literární předloha. ()
Patrně to nebude vyloženě špatný film, ale jen prosvištěno. Čechov mne obecně bezmezně nudí a nemyslím si, že tento zdlouhavý snímek popisující schizofrenii nějakého fiktivního učence by byl nějakým přínosem. ()