• ostravak30
    **

    Kdyby v tom bylo kapánek víc tajemna s prvky komedie, tak by se to dalo hodnotit výš. Například, že by se pan Ota přeměnil za úplňku nebo něco podobného. Ale když se pak změní při malování ve chvíli, kdy jej volá manželka jen proto, aby ji počůral, tak to ztrácí smysl. Do té chvíle by to přeci jen bylo alespoň minimálně zábavné. Jenže o zábavu se stará výborná Libuška Šafránková a Pavel Kříž. I ty psí manýry ještě v člověčím hábitu se daly nejspíš zahrát lépe. Umím si představit například O. Kaisera, který by to nejspíše zvládl lépe. Takhle vidíme jen šedesát minut hádek a pak teda konečně trochu zábavy.(23.3.2020)

  • D.Moore
    *

    "Policie? Ztratil se mi manžel. Slyší na jméno Otík." Tato slova pronese děsná fúrie v podání Simony Stašové někdy během druhé třetiny filmu - je to první věc od úvodních titulků, které se lze zasmát. A nebýt závěrečného vpádu Libuše Šafránkové do psychiatrické ordinace, byla by to také věc poslední. Tenhle film se prostě nepovedl a bez výborně vycvičeného psa a těch několika málo momentů by po něm ani Rudolf Hrušínský neštěkl.(22.11.2014)

  • duklak2
    **

    Tak nějak nechápu poměrně vysoké hodnocení zde na CSFD. Přesně jak říká můj bratr. Film má dobrý začátek, ale po asi 40 minutách, kdy se objeví skutečný pes, tak přichází naprostá nuda, která se vleče až do konce. Myslel jsem si, že se ani nedodívám. Je to škoda, snímek měl na víc, i když podle vás je tento film dobrý. Já hodnotím slabými dvěmi hvězdičkami a už Psí kus nechci nikdy vidět. Doufám, že televize bude reprízovat zajímavější snímky, než je tento.(16.6.2008)

  • biletarka
    ****

    Půvabné, vtipné, smutné. Repriza 19.6. uvedena jako benefice Simony Stašové. Přestože mám paní Stašovou moc ráda, myslím, že v mnoha jiných rolích měla víc co nabídnout (pokud mě nezaslepil odpudivý charakter jí hrané prokurátorky Poštové). Moc mě potěšila roztomilá a jako vždy výborná Libuška Šafránková.(20.6.2012)

  • klukluka
    ****

    Úžasně vtipně a originálně pojatá "malá", protože "jen" televizní věc. Tohle byl stylově zcela čistý surrealismus, který dokazuje, že některé zaměstnance České televize zajímá jejich práce ještě pořád víc než politika, drby a oběd přesně ve dvanáct. V tomhle bylo cítit srdíčko, ale tu chytrost tomu pochopitelně vetkla nějaká po čertech mazaná hlava, a dokonce bych řekl, že jich bylo víc než jen jedna. A díky tomu je výsledek takový, jaký je, a sice opravdu velmi, velmi dobrý.(28.10.2013)