Režie:
Miroslav BalajkaScénář:
Ivo PelantKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Václav VondráčekHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Simona Stašová, Libuše Šafránková, Pavel Kříž, Martha Issová, Karel Zima, Naďa Konvalinková, Milena Steinmasslová, Jaromír Dulava, Rostislav Novák st., Zdeněk Vencl (více)Obsahy(1)
"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
"Make love, not woof!" Domácí násilí má dnes již mnoho podob a jde s dobou. Nebo s dogou? Simonou Stašovou? Ta má ostré nejen zuby a drápy, ale zejména jazyk a zahrála starou štěknu natolik přesvědčivě, až se jeden bál, jestli to opravdu jen hraje. Příběh je to veselý a hravý, infantilně ňafající zpoza opravované pračky, ale něco tomu chybělo - asi nějaká pořádná kost! Taky trochu jiný způsob zpracování. Takhle je to sice zábavné a plné vtipných a trefných manželských i nemanželských hlášek, ale ve výsledku se to stejně jen honí za vlastním ocasem, jako nějaký nečistokrevný čokl z Bakalářů. ()
Tak nějak nechápu poměrně vysoké hodnocení zde na CSFD. Přesně jak říká můj bratr. Film má dobrý začátek, ale po asi 40 minutách, kdy se objeví skutečný pes, tak přichází naprostá nuda, která se vleče až do konce. Myslel jsem si, že se ani nedodívám. Je to škoda, snímek měl na víc, i když podle vás je tento film dobrý. Já hodnotím slabými dvěmi hvězdičkami a už Psí kus nechci nikdy vidět. Doufám, že televize bude reprízovat zajímavější snímky, než je tento. ()
Velice příjemné televizní překvapení. Hlavně solidní scénář, párkrát jsem se i od srdce zasmála. A v závěru mi smích málem roztrhl břicho. Herecké kreace jedna báseň, i když ze Simony jsem si ani moc na zadek nesedla, protože - narozdíl od ostatních - toho neměla moc nabídnout. Takhle velký arcizáporák mé sympatie už zase nemá. ()
Podivně zpracovaný námět a místy až teatrální vyznění příběhu. Přes veškeré mé výhrady,které většinou k české filmové tvorbě patří až přes podivně zahranou roli paní Šafránkové jsem se musím přiznat celkem pobavila. 3 zasloužené hvězdy za dobře zahranou megeru velké herečky Simony Stašové a psího chytrolína Otíka(Rudolf Hrušínský ml.)-vždy mi nad psími herci zůstává rozum stát a z tohoto pohledu bylo jistě natáčení o něco těžší.Takže takový fajný film na usínání u kterého se nemusí přemýšlet a člověk se i zasměje. ()
Pan Pošta má zlou manželku, která se k němu chová jako ke psu, protože je právnička a on pouhý opravář praček (dozvědět se, jak se ti dva dali dohromady, by skoro stálo za prequel). Tak se začne v toho psa měnit... Komediální stylizaci, kdy je třeba racionálně reagovat na iracionální situace, beze zbytku ustáli jen Libuše Šafránková a Pavel Kříž. Simona Stašová svou arcizápornou postavu zbytečně psychologizuje a Rudolf Hrušínský to - přiznejme si - prostě odbyl. 40% ()
Reklama