Režie:
Miroslav BalajkaScénář:
Ivo PelantKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Václav VondráčekHrají:
Rudolf Hrušínský ml., Simona Stašová, Libuše Šafránková, Pavel Kříž, Martha Issová, Karel Zima, Naďa Konvalinková, Milena Steinmasslová, Jaromír Dulava, Rostislav Novák st., Zdeněk Vencl (více)Obsahy(1)
"Pane doktore, cítím se jako pes," sdělil jednoho dne pan Ota Pošta plaše a důvěrně psychiatrovi. A byla to pravda. Pan Pošta, spořádaný opravář praček, se už delší dobu necítil právě nejlépe. Na vině byla jeho rodinná pozice. Pan Pošta byl nenáročný a poněkud neprůbojný člověk, kterému osud přichystal těžkou zkoušku v podobě dominantní ženy Věry. Pracovala jako notářka na notářství a vydělávala dvakrát tolik než on. Měla ho ráda, to ano, ale po svém. Domácí operační prostor pana Pošty nikdy nebyl příliš veliký, ale od té doby, co byly děti z domu se postupně dále zmenšoval. Poslední ranou bylo, když si Věra (snad jako náhradu za děti) pořídila psa. Pan Pošta byl tak vystaven nové konkurenci - a (jak se dalo čekat) neobstál. Ocitl se na posledním místě rodinného žebříčku a zacházelo se s ní jako se psem. Není tedy divu, že se, jednoho dne, sám ve psa proměnil! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
NĚJAK SE NÁM TA TERAPIE NEDAŘÍ, SESTŘI. Nenápadný televizní film, který se tématem tak vážným, jako je manželská krize, zabývá skrze humor a nadsázku scénáře Ivo Pelanta, který to dělá tak, jak umí: tedy s lehkostí a šarmem. NA ROMANTIKU MÁM STEELOVOU, NA SEX POMŮCKY A NA POKEC VÁS, HOLKY! Pche. ()
Pan Pošta má zlou manželku, která se k němu chová jako ke psu, protože je právnička a on pouhý opravář praček (dozvědět se, jak se ti dva dali dohromady, by skoro stálo za prequel). Tak se začne v toho psa měnit... Komediální stylizaci, kdy je třeba racionálně reagovat na iracionální situace, beze zbytku ustáli jen Libuše Šafránková a Pavel Kříž. Simona Stašová svou arcizápornou postavu zbytečně psychologizuje a Rudolf Hrušínský to - přiznejme si - prostě odbyl. 40% ()
Ejhle >stupo lupo< na neděli... Tak to jsme se zase všichni vesele nasmáli! Haf haf haf... °-/ . . . Takový zase jednou >originální< celovečerní opus pro celou rodinu, čokly nevyjímaje. Jenom z té >pravé (nejmenované, že) brazilské kávy< zbyly zase jenom ty chcanky... Jedna hvězda tedy hlavně pro ty chlupáčovy herecké kreace, ano, pejsek byl pěkně vycvičen a nedělal ze sebe vola, natož krávy nějaké... Kravina to ovšem byla nenápaditá a typicky hezky česká - a jinak už to o těch >veřejnoprávních< nedělích ani nebejvá... A to je vlastně zase vše - další českotelevizácký kus materie, marně odplouvající programovými (k)anály s dalšími sobě podobnými kamsi vepsí... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 11.4.2010 na ČT1, hodnocení 402., komentář zde jako osmnáctý - 11.4.2010) ()
Velice příjemné televizní překvapení. Hlavně solidní scénář, párkrát jsem se i od srdce zasmála. A v závěru mi smích málem roztrhl břicho. Herecké kreace jedna báseň, i když ze Simony jsem si ani moc na zadek nesedla, protože - narozdíl od ostatních - toho neměla moc nabídnout. Takhle velký arcizáporák mé sympatie už zase nemá. ()
Televizní hra založená na absurdní nadsázce, dialozích a velmi slušném hereckém obsazení, čímž mám na mysli i čtyřnohého aktéra příběhu. Scénář po pravdě řečeno není bůhvíco a stejně tak režie je televizně průměrná, nicméně Simona Stašová se do své role dominantní povýšené úřednice vžila dokonale, zarostlý Hrušínský je od psího kolegy málem k nerozeznání a Šafránkové stačí její obvyklý rozpačitý sympatický úsměv k tomu, aby se stala třetí stranou manželského trojúhelníku. Korunu všemu nasadil Pavel Kříž, který svými molology jako by vybadl z nějaké zapomenuté hry pana Ionesca. Celé to kupodivu drží pohromadě, jakkoli se jedné o ujetost prvního kalibru. Celkový dojem 60 %. ()
Půvabná čapkovská povídka ze sbírky o obyčejných věcích je jakousi nanejvýš neformální obhajobou normálního, střízlivého a přitom cudně třpytivě bohatého lidství , které nezná postdemokracie, popravdy a jiné postmoderny; je šťastné v sobě ze svého sociálního mikrokosmu. Duchařinka, jak má být. To se České televizi opravdu povedlo. ()
"Policie? Ztratil se mi manžel. Slyší na jméno Otík." Tato slova pronese děsná fúrie v podání Simony Stašové někdy během druhé třetiny filmu - je to první věc od úvodních titulků, které se lze zasmát. A nebýt závěrečného vpádu Libuše Šafránkové do psychiatrické ordinace, byla by to také věc poslední. Tenhle film se prostě nepovedl a bez výborně vycvičeného psa a těch několika málo momentů by po něm ani Rudolf Hrušínský neštěkl. ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 6/10/// +Hrušíncký, Kříž a další, zvláštní příběh, zajímavé a netradiční -delší dobu čekáte co z toho vyleze/// No jsem docela překvapen, cože to na nás autoři ušili. Člověk se někdy opravdu cítí jako pes. Ba co víc, někdy se člověk cítí ještě hůř než pes. A v tomto případě je to natočenu pomalu, s lehkostí a s nadsázkou. Ovšem je to příjemné a dobře se na to kouká. Pavel Kříž měl zprávný hlášky./// Celkem 66%/// ()
Nejdřív jsem si říkal, že to bude pěkná blbost, jejíž scénárista moc koukal na Kdo to štěká?, ale film mě mile překvapil tím, že se vydal daleko šílenějším (a zábavnějším) směrem. Jakkoli je herecká setava perfektní, bez skvělého výkonu psa Alviho (a jeho cvičitele) by tahle komedie určitě nefungovala. ()
Vtipná alegorie s výbornými hereckými výkony, včetně bearded kolie. ()
Tak nějak nechápu poměrně vysoké hodnocení zde na CSFD. Přesně jak říká můj bratr. Film má dobrý začátek, ale po asi 40 minutách, kdy se objeví skutečný pes, tak přichází naprostá nuda, která se vleče až do konce. Myslel jsem si, že se ani nedodívám. Je to škoda, snímek měl na víc, i když podle vás je tento film dobrý. Já hodnotím slabými dvěmi hvězdičkami a už Psí kus nechci nikdy vidět. Doufám, že televize bude reprízovat zajímavější snímky, než je tento. ()
Krásný a pohodový televizní film, který jasně ukazuje, že z každého tématu se dá udělat legrace, když je to zahrané s citem a s láskou. Paní Stašová ve své záporné roli perfektní, velice milý a roztomilý pan Hrušínský a s nimi v tandemu je příjemně doplňuje paní Šafránková. Nesmíme ani zapomenout na skvělého Otíka v psí roli, tento film splnil moje očekávání ()
Smutná skvělá komedie. Nechám tě utratit a večer granule. Fantastický konec !! Takový je někdy život. Děkuji všem hercům a psovi ,udělali mi radost. PS Chtěl bych aby žena jednala se mnou jako se psem, dala mi nažrat a pustila mne ven . To by byl život nádhernej :-) :-) ()
Podivně zpracovaný námět a místy až teatrální vyznění příběhu. Přes veškeré mé výhrady,které většinou k české filmové tvorbě patří až přes podivně zahranou roli paní Šafránkové jsem se musím přiznat celkem pobavila. 3 zasloužené hvězdy za dobře zahranou megeru velké herečky Simony Stašové a psího chytrolína Otíka(Rudolf Hrušínský ml.)-vždy mi nad psími herci zůstává rozum stát a z tohoto pohledu bylo jistě natáčení o něco těžší.Takže takový fajný film na usínání u kterého se nemusí přemýšlet a člověk se i zasměje. ()
Sice přitažené za vlasy, ale roztomilé. Hlavně toho psího představitele vybraly bezvadně. A comebac Libuše Šafránkové mě velmi potěšil. ()
Lehce nadpůměrná televizní inscenace, která sice těží ze zlaté žíly dobrého nápadu a sem tam se vyskytnuvších povedených pšouků... ale celé dílo žalostně dojíždí na neschopnosti svižně vyprávět a na naprosto impotentním dojezdu. Každopádně v záplavě ultradementních televizních blábolů na nedělní odpoledne potěší tenhle Psí kus alespoň drobným ústřikem svěžěsti. A jak říkáme my, nároční diváci...Nemusí pršet, stačí když ustřikuje. ()
Občas se zadívám na manžela, zda nezačíná mít psí tlapičky. Zatím je to dobré. ()
Žena, která se chová ke svému muži jako ke psovi, na druhé straně žena, která se chová ke psovi jako k muži. Toť asi celá filosofie filmu. Absurdnost situace dokreslují reakce psychiatra, který ve změně muže ve psa a naopak nevidí nic neobvyklého. Simona Stašová je parádní fúrie, její filmový partner Rudolf Hrušínský ml. je skvělý hodný, ale slabý muž. Ale nejvíce mě potěšila malá rolička Jaromíra Dulavy, který si zahrál veterináře. Zajímavý televizní film o složitosti dlouholetých vztahů, který nám nabízí tento příběh s nadsázkou a úsměvem. Tolik přirovnání člověka ke psovi se jen tak nevidí. ()
Taková jednoduchá jednohubka. S velkou nadsázkou nahlížíme do rodiny právničky a doma ušlápnutého opraváře praček. Jak se k němu chováte, takového ho bude mít, tvrdí ke konci filmu psychiatr a komentuje tím proměny opraváře v psa a naopak. Herci včetně psa výborní, zbytek pod průměrem. ()
Cekal jsem vice. Hrusinsky mi tam vubec nesedel. Ale vlastne, mozna je hloupy uz i namet... ()