Mistři hrůzy - Série 1 (2005) (série)
Imprint
Tvůrci:
Mick GarrisRežie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Tojomiči KuritaHudba:
Kódži EndóHrají:
Billy Drago, Júki Kudó, Harumi Šihó, Mičie, Magí, Noriko Eguči, Tošie Negiši, Hóka Kinošita, Miho NinagawaObsahy(1)
Konec 19. století. Americký novinář Christopher (Billy Drago) se vrací do Japonska, aby našel svou dávnou lásku, kterou před lety opustil. Zoufalé hledání ho zavede až na tajuplný ostrov obývaný prostitutkami a démony. Zde se ponoří do příběhu plného násilí, krutosti a perverze a dozví se více, než by si přál...
Otisk vznikl původně jako televizní film v rámci projektu americké kabelové stanice Showtime Mistři hororu, který poskytl prostor legendám hororového žánru. Příspěvky natočili velikáni jako John Carpenter, Dario Argento, Tobe Hooper, Joe Dante nebo Stuart Gordon. Miikemu v této vybrané společnosti zajistil místo jeho starší snímek Konkurs (1999), u nás je spíše známý jako autor gangsterského krváku Ichi the Killer (2001), uvedeného na DVD Levnými knihami. Miike dokáže ve svých dílech geniálně spojit brakovou brutalitu a přímočarost s absolutní filmařskou profesionalitou a experimentální filmovou formou. Ve Spojených státech ale narazil. Otisk, původně plánovaný jako vyvrcholení první série Mistrů hororu, nakonec jako příliš kontroverzní uveden nebyl. Následovalo úspěšné tažení po filmových festivalech, japonská filmová distribuce a konečně DVD premiéra v USA.
Snímek je těžké žánrově zařadit. Miike přechází od tradičního kaidanu, klasického japonského duchařského příběhu, k extrémnímu body hororu s atmosférou surrealistického experimentu. Množství tabu, kterých se snímek dotýká, lze číst jako seznam položek, které by dozajista rozlítily průměrného amerického televizního konzumenta: vražda, incest, znásilnění, domácí násilí, prostituce, potraty, mučení, bondáž, pedofilie... To vše servírované s nevšedním výtvarným citem. Takashi Miike své publikum rád šokuje. A ve svém oboru je mistr!
(Festival otrlého diváka)
Recenze (13)
Poněvadž jsem čekal nejlepší díl série, jsem tak trochu zklamán. Imprint se mi nezdál nijak šokující nebo nesnesitelný, prostě jenom trochu drsnější podívaná no. Já na ty "Asijské podivnosti" asi fakt nejsem. 70%. ()
Neviem. O čo nadšenejší som zo začiatku bol (vďaka Billymu Dragovi, historickému retrohávu a skvelej atmosfére Japonska konca 19. storočia), o to unavenejší som to dopozeral. Nevytrhli ma z letargie ani "klasické" mrazivé nechutnosti kedysi môjho obľúbeného Takašiho Miike (Zmeškaný hovor, Ichi the Killer, Konkurz). ()
Vizuálně podmanivý příběh o muži hledajícím dávnou lásku mi příliš hororový nepřijde. Asi jsem zřejmě k zemi původu očekávala více neotřelých drsných záběrů. Netvrdím, že je to snímek vhodný k nedělnímu promítání pro spolek cudných panen, ale až na dvě scény (seznámení se sestrou a osahávání zátylku) se drží velice při zemi. Pardon, Miike, jestli mě chcete ohromit, budete muset přitvrdit a dodat tomu i nějaký děsivý náboj. ()
„V chudobinci to tak chodí, chlast a incest zrůdy plodí.“ Opět ověřeno, že ohledně tělesných hnusáren a tortury hrají Japonci světovou ligu, ale co je mi to platné, když příběh kulhá na obě nedonošené nohy a táhne se jak smrad z vonných tyčinek, byť kreativně využitých při pálení podpaždí. Ani sexuální turista coby houževnatý romantik mi k srdci nepřirostl, přestože to byl fešák a děsný sympaťák, s permanentním výrazem „převozník Charón má kocovinu po těžkém flámu“. Co jsem ocenil? Praktickou ukázku, že i zakřiknutá introvertka může být dívka s pěkně prořízlou pusou. Blbé dětství, při vyprávění dávkované po malých kapkách velkých lží, už spíš otravovalo, než aby dojímalo. Ale vískání ve vlasech sestřinou ručkou bylo fajn. NEMOCNIČNÍ OKÉNKO: [][] Za interrupční zákrok v Fujisan Hospital zaplatíte: A) Kreditní kartou, příp. chytrým mobilem. B) Zapíchnutím dalšího větrníku do bahna. C) Ztrátou duše. D) Ztrátou chuti k jídlu, pokud jste útlocitný divák. [][] Jen třikrát uhodím soudcovským kladívkem, bez rozhřešení. ()
Pokud bych označil tenhle vylízaný průjem odpadem, tak bych tuze křivdil odpadu! Ani s pomocí pana prezidenta Zemana bych tuhle debilní a nudnou fekálii nedovedl vhodně popsat. Takashi Miike je kokot. Co má do řitního otvoru tohle společného s hororem? Pár vytáhnutých nedovyvinutých dětiček z vaginy přece kvalitní horor nedělají. Nedělá to absolutně žádný horor. Tohle je ubohá hodinu trvající nuda, která je už po 5 minutách absolutně nesnesitelná. Tohle je s obrovským náskokem nejdebilnější díl. Pevně věřím a tiše doufám, že nebude v debilitě překonán. Kurva hodinu povídá psychopatovi, jak se stala kurvou. Který kripl tohle vymyslel? ()
To nejlepší nakonec. Je libo něco málo libového japonského bizáru, úchylnosti a nezdravých nechutností? Jestli ano, tak nejlépe od mistra v oboru. Takaši Miike ve skvělé formě. ()
Tohle je absolutní průser celé série. Nechtěl bych osobně potkat lidi, kterým se takovéto příběhy líbí. Japonci opět prokázali, že až na vyjímky, jsou zcela cizí myšlení zbytku světa. Stejně jako jejich porno. To je kap. sama pro sebe. Jsou to mimozemšťani. Jednou a už nikdy více. Aspoň, že dodali Sailor Moon a Dobrodruhy z Vesmíru. ()
Miike, hned po McKeem ten, kterého jsem se tu obával nejvíc. A čím víc toho od něj vidím, tím víc vnímám, že jede podle stejného mustru - pomalý, vážný, "psychologický" začátek, který se zvrtne do naprosto ujeté brutality. Otisk není žádnou výjimkou, jen dá už při prvních scénách jasně najevo, že ujetý skutečně bude. Chce to hlavně šokovat, než aby to budovalo cokoli jiného a ano, Miikemu se to daří a závěr je opravdu bizarní, jenže na druhou stranu jsem si v tom nenašel nic víc, co bych na tom obdivoval. Atmosférou to funguje jak kdy, příběh tu spíš je jen aby se neřeklo, než aby se s ním pracovalo a s každou další minutou je to stále více přehnané, až to v závěru překročí únosnou mez a sice to stále je zajímavé, ale spolu s tím naprosto stupidní. Tohle vyplodí opravdu jen Japonci a přesně tohle jenom Miike. A stejně jako u Konkursu se mi tady nepovedlo zjistit, co na něm někteří vidí. 3* ()
Ksicht Billyho Draga mám rád v každé věci už od Čarodějek (ten chlap je fakt živoucí démon, je naprosto výbornej, což platí i tady, jen je škoda, že v Imprintu je za klaďase - tak trochu). Imprint je správně japonsky bizarní a divnej (jako ostatně všechno z této podivné země), a v první polovině to ani není nijak zajímavé. Druhá ale byla fakt výborná a naprosto strhující, parádní jízda, kterou jsem si užil. Pak se ale do toho nějak divně zamotali (což mě nepřekvapuje) a konec celé bizarnosti nasadil korunu a já to vlastně vůbec nepochopil. Ve výsledku je tenhle díl klasická prvotřídní japonská šílenost (já fakt nechápu, jak tenhle národ může vymyslet tolik bizarností úplně na pohodu), ale naštěstí je to i další skvělý příspěvek do série, který rozhodně utkví. Za mě 90%. ()
Šokujúce, hnusné a predsa pozerateľné a takmer dokonalé. Jediné, čo sa mi nepáčilo, bola až tragikomická dvojička. Tá naozaj nevyšla. Billy Drago skvelý, absencia belochov mi vďaka nemu vôbec nevadila. Brutálny záver 1. série. ()
Japonci su experti na filmy,ktore obsahuju sceny,kde sa mucia ludia,aj v tomto horore sa objavili,aj ked len v malom mnozstve,su tu aj nejake nechutnosti,ale ma to aj slabsie stranky,asi taky priemer...:-) ()
Nejlepší vypravěč, je nespolehlivej vypravěč. ()
Ty asijské bizáry nejsou zrovna pro mě! ()