Mistři hrůzy - Série 1 (2005) (série)
Imprint
Tvůrci:
Mick GarrisRežie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Tojomiči KuritaHudba:
Kódži EndóHrají:
Billy Drago, Júki Kudó, Harumi Šihó, Mičie, Magí, Noriko Eguči, Tošie Negiši, Hóka Kinošita, Miho NinagawaObsahy(1)
Konec 19. století. Americký novinář Christopher (Billy Drago) se vrací do Japonska, aby našel svou dávnou lásku, kterou před lety opustil. Zoufalé hledání ho zavede až na tajuplný ostrov obývaný prostitutkami a démony. Zde se ponoří do příběhu plného násilí, krutosti a perverze a dozví se více, než by si přál...
Otisk vznikl původně jako televizní film v rámci projektu americké kabelové stanice Showtime Mistři hororu, který poskytl prostor legendám hororového žánru. Příspěvky natočili velikáni jako John Carpenter, Dario Argento, Tobe Hooper, Joe Dante nebo Stuart Gordon. Miikemu v této vybrané společnosti zajistil místo jeho starší snímek Konkurs (1999), u nás je spíše známý jako autor gangsterského krváku Ichi the Killer (2001), uvedeného na DVD Levnými knihami. Miike dokáže ve svých dílech geniálně spojit brakovou brutalitu a přímočarost s absolutní filmařskou profesionalitou a experimentální filmovou formou. Ve Spojených státech ale narazil. Otisk, původně plánovaný jako vyvrcholení první série Mistrů hororu, nakonec jako příliš kontroverzní uveden nebyl. Následovalo úspěšné tažení po filmových festivalech, japonská filmová distribuce a konečně DVD premiéra v USA.
Snímek je těžké žánrově zařadit. Miike přechází od tradičního kaidanu, klasického japonského duchařského příběhu, k extrémnímu body hororu s atmosférou surrealistického experimentu. Množství tabu, kterých se snímek dotýká, lze číst jako seznam položek, které by dozajista rozlítily průměrného amerického televizního konzumenta: vražda, incest, znásilnění, domácí násilí, prostituce, potraty, mučení, bondáž, pedofilie... To vše servírované s nevšedním výtvarným citem. Takashi Miike své publikum rád šokuje. A ve svém oboru je mistr!
(Festival otrlého diváka)
Recenze (13)
Vizuálně podmanivý příběh o muži hledajícím dávnou lásku mi příliš hororový nepřijde. Asi jsem zřejmě k zemi původu očekávala více neotřelých drsných záběrů. Netvrdím, že je to snímek vhodný k nedělnímu promítání pro spolek cudných panen, ale až na dvě scény (seznámení se sestrou a osahávání zátylku) se drží velice při zemi. Pardon, Miike, jestli mě chcete ohromit, budete muset přitvrdit a dodat tomu i nějaký děsivý náboj. ()
Ksicht Billyho Draga mám rád v každé věci už od Čarodějek (ten chlap je fakt živoucí démon, je naprosto výbornej, což platí i tady, jen je škoda, že v Imprintu je za klaďase - tak trochu). Imprint je správně japonsky bizarní a divnej (jako ostatně všechno z této podivné země), a v první polovině to ani není nijak zajímavé. Druhá ale byla fakt výborná a naprosto strhující, parádní jízda, kterou jsem si užil. Pak se ale do toho nějak divně zamotali (což mě nepřekvapuje) a konec celé bizarnosti nasadil korunu a já to vlastně vůbec nepochopil. Ve výsledku je tenhle díl klasická prvotřídní japonská šílenost (já fakt nechápu, jak tenhle národ může vymyslet tolik bizarností úplně na pohodu), ale naštěstí je to i další skvělý příspěvek do série, který rozhodně utkví. Za mě 90%. ()
Miike, hned po McKeem ten, kterého jsem se tu obával nejvíc. A čím víc toho od něj vidím, tím víc vnímám, že jede podle stejného mustru - pomalý, vážný, "psychologický" začátek, který se zvrtne do naprosto ujeté brutality. Otisk není žádnou výjimkou, jen dá už při prvních scénách jasně najevo, že ujetý skutečně bude. Chce to hlavně šokovat, než aby to budovalo cokoli jiného a ano, Miikemu se to daří a závěr je opravdu bizarní, jenže na druhou stranu jsem si v tom nenašel nic víc, co bych na tom obdivoval. Atmosférou to funguje jak kdy, příběh tu spíš je jen aby se neřeklo, než aby se s ním pracovalo a s každou další minutou je to stále více přehnané, až to v závěru překročí únosnou mez a sice to stále je zajímavé, ale spolu s tím naprosto stupidní. Tohle vyplodí opravdu jen Japonci a přesně tohle jenom Miike. A stejně jako u Konkursu se mi tady nepovedlo zjistit, co na něm někteří vidí. 3* ()
Neviem. O čo nadšenejší som zo začiatku bol (vďaka Billymu Dragovi, historickému retrohávu a skvelej atmosfére Japonska konca 19. storočia), o to unavenejší som to dopozeral. Nevytrhli ma z letargie ani "klasické" mrazivé nechutnosti kedysi môjho obľúbeného Takašiho Miike (Zmeškaný hovor, Ichi the Killer, Konkurz). ()
Pokud bych označil tenhle vylízaný průjem odpadem, tak bych tuze křivdil odpadu! Ani s pomocí pana prezidenta Zemana bych tuhle debilní a nudnou fekálii nedovedl vhodně popsat. Takashi Miike je kokot. Co má do řitního otvoru tohle společného s hororem? Pár vytáhnutých nedovyvinutých dětiček z vaginy přece kvalitní horor nedělají. Nedělá to absolutně žádný horor. Tohle je ubohá hodinu trvající nuda, která je už po 5 minutách absolutně nesnesitelná. Tohle je s obrovským náskokem nejdebilnější díl. Pevně věřím a tiše doufám, že nebude v debilitě překonán. Kurva hodinu povídá psychopatovi, jak se stala kurvou. Který kripl tohle vymyslel? ()
Galerie (5)
Photo © Showtime Networks Inc.
Reklama