Reklama

Reklama

Prodáno

(TV film)
všechny plakáty
Dokumentární / Krátkometrážní
Česko, 2005, 25 min

Obsahy(1)

Praha, Hradčany. Dům ze 16. století, který přímo sousedí s ministerstvem zahraničí, je jedním z mála v této lokalitě ještě obývaný původními nájemníky. Jeho majitel se jej ale rozhodl prodat a všichni obyvatelé domu, včetně režisérky filmu, budou vystěhováni po rekonstrukci bude dům sloužit jako luxusní hotelové bydlení, případně v něm budou byty pro eurokomisaře. Dokument Prodáno konzervuje mezičas nejistoty v období před očekávaným stěhováním, s nímž se každý z nájemníků vyrovnává jinak. Tajemný majitel domu pan Hulicius emigroval po komunistickém převratu do západního Německa, kde v sedmdesátých letech účinkoval v instruktážním filmu o vlasových implantátech.

Je to právě nadreálnost tohoto uhlazeného šotu, která nás nutí pohlížet na svět jinak. Poučení o tom, jak lze pleš proměnit v hustý vlasový porost, má svoji esenciální logiku a její prolnutí se současnou situací dovoluje režisérce tkát filmový prostor z velmi jemných vláken iracionality. Kamera se pozdrží právě tak dlouho, abychom za fyzickou konkrétností bytů a lidí pocítili abstrakci procesů, které je stvořily. Kompaktní svět jednoho domu se tak rozpouští do neviditelných částic a přesné pozorování stále více ovíjí nejasné tušení, že staletí starý dům je sám univerzální bytostí, složenou ze vzdechů a přízraků, z neuchopitelných impulzů a skrytých poselství.

Lidé, kteří jej nyní obývají, jsou příliš těžcí a smrtelní na to, aby jej mohli organizovat po svém. Domem lze pouze procházet a se smutkem a ironií přihlížet pohybům a pocitům těch, kteří jsou jeho oběťmi, stejně jako jsou jejich životy obětovány tajemným dějinám, které si po svém pracují. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (4)

Morien 

všechny recenze uživatele

Kdybych na vlastní oči neviděla na konci filmu napsáno, že je z roku 2005, tak tomu nevěřím ani za mák. Můj osobní odhad byl, že je film tak z počátku devadesátých, možná i osmdesátých let, protože všechny "současné" záběry se moc nelišily od těch vlasových, současných. Jediná věc, která vlastně film časově zařazuje, jsou řeči o Evropské unii, jinak to asi všechno tak nějak ustrnulo v tom středověku. Jako mnohem silnější námět na film bych viděla paní Mandlovou, která mě zaujala, ať už svými teoriemi o vesmíru či pocitu domova, tak třeba tím, že padesát let žije na místě, které jí nevyhovuje a které pro ni nic neznamená. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Povedený skupinový portrét obyvatel jednoho činžovního domu v časech nejistoty. Snad jen bylo skoro zatěžko uvěřit, že se pohybujeme v tomto století. Vždyť i ten bývalý majitel-emigrant sem jezdil starým křápem ze 70. let (a zbytek zařízení působilo ještě starobylejším dojmem). ()

Reklama

Reklama