Krutost podvědomí

Nesmírně těžko hodnotitelný film, který si hodnocení možná ani nezaslouží, protože po pouhém jednom zhlédnutí mám pocit, že z celkové jeho hloubky jsem uzřel jen samotnou hladinu, kterou jsem nedokázal proniknout. Jsem si jist, že pod jejím odrazem se otvírá další svět, další pohled, který vrhne na celý film nové světlo a umožní mi pochopit množství Hussainových náznaků a kritik, které jsem tentokrát nedokázal vstřebat. Celá projekce byla výletem do naprosto jiného světa, drsného, depresivního, přesto pravdivého a zvláštně fascinujícího. Snad se brzy odhodlám k další projekci a pokusím se proniknout pod povrch, snad jen trochu, protože dno, je-li tu vůbec, bude v tak temné hlubině, že snad ani využitím všech smyslů nebude dosažitelné. A i kdych se neodhodlal, jedno je jisté. Subconscious Cruelty, který zaujme už jen samotnou fantastickou vizuální stránkou, dokreslenou skvěle padnoucím hudebním doprovodem, z paměti už nikdy nevymažu. (15.03.2010)

Film je naprosto perfektní v jednom, a to jsou nápady, symboly, výpověď a vstup do nejhlubšího pekla - duše každého z nás ... Osobně mi to přišlo jako velice dobře promyšlený soubor výjevů, které se dotýkají témat, jako je lidská psychika a psychologie samotná, lidská sexualita, vztah k násilí, samotné existneci a "neexistenci" ... a náboženství. Byla by toho spousta, ale nebudu tady filosoficky rozebírat toto dílo, při jehož sledování a po jeho skončení si stejně každý člověk myslí a cítí trochu něco jiného. Výborné však na tom je, že i v takovém filmu se musel každý z nás alespoň na chvíli najít ... Co však film dosti sráží a snižuje jeho "kvalitu", tak je technické provedení, které mi připomíná některé italské "gore začátky" a tak divák (tedy divák typu mě, nazvěte si mne jak chcete ...) necítí ten kýžený nápor, který by chtěl být na něj naložen. Nálož se tedy nekoná v takové míře, jak by mohla, kdyby bylo zřejmě víc peněz a nebo prostě šikovnější maskéři. Na druhé straně musím vyzdvihnout hudbu, která je naprosto úchvatná a "Deodatovsky nesedící"!!! Plné hodnocení u mne také nemůže dovolit nedávné shlédnutí mírně tématicky podobného snímku, který tento, a snad i nějaké podobné, strčí vyloženě do kapsy ... Jedná se o Begotten (1991), jeden z mála alespoň trochu podobných bizardních filmů co znám. Jinak co se týče Subconscious Cruelty, tak varuji běžné diváky nezvyklé brutálním snímkům!! Jedná se o bizardní, nechutný, zvrácený, úchylný a neuvěřitelně drastický snímek!!! (26.12.2008)

Psychicky narušený mladý muž potajme sleduje spiacu ženu a predstavuje si svoje zvrátené, choré myšlienky, akým spôsobom by s dotyčnou narábal, keby mohol. Zamýšľa sa nad vznikom života a bolesťou s tým spojenou. Obe totiž idú ruka v ruke. Ako napríklad stratou panenstva, tvrdším sexom či samotným pôrodom. Jedná sa o experimentálny, nízkorozpočtový, monológovo rozprávaný, zvrhlý, snuff snímok. Pre niektorých divákov zrejme ťažko pochopiteľný a vďaka vyobrazeniu myšlienok hlavnej postavy, úplne nevhodný. Človek si v ňom sem-tam niečo nájde, ale, proste, nebavilo ma to – 50%. (03.11.2013)

Vstup do ludskej mysle. To je tema, z ktorej sa da vytazit vela. To, ze jedna z podstat ludskej prirodzenosti je nasilie je znama vec a je to namet, ktory je velmi zaujimavy a vyhladavany. Potialto je to vsetko v poriadku. Ak sa vsak mame bavit o extremoch a o tom co vsetko dokaze filmovy divak vstrebat bez toho, aby prestal vnimat myslienku a podstatu filmu, Subconscious Cruelty zlyhava. Hussainova vyzia sice zo zaciatku uspesne ponuka moznost vstupit do ludskej mysle, s pribudajucimi minutami som vsak naberal dojem, ze to do coho vstupujem nieje mysel ludska ako taka, ale zvrhla prestava rezisera, ktora narastie do skutocne obludnych rozmerov. Nie. Toto nieje sonda do ludskej mysle. Toto je experiment, ktoreho jedinym skutocnym zmyslom je zistit, co vsetko dokaze filmovy divak vystat. Mohol by som opisat mnohokrat skvelu vizualnu a hudobnu stranku, otazka vsak znie - je divak schopny popri tom zvrhlom utoku na zmysly vnimat aj nieco ine ? Mozno by niekto povedal ze ano, vhlave vam vsak utkveju iba obrazy extremneho, zvrhleho, perverzneho nasilia. Subconscious Cruelty pre na zostane iba tym, co bol aj pred tym. Filmovou raritou, vyhladavanou pre svoju extremnost. Nic viac. (09.02.2008)

Subconscious Cruelty je mimořádné dílo. Rozhodně není pro každého. Svou formou zachází až do těch nejzazších temných koutů lidské mysli a představivosti. Pro mě se jedná svým způsobem o umělecký snímek, který zpracovává veškerou temnotu našich duší a myslí. Filozoficko-psychologicky předkládá myšlenky, názory a pohledy na různé oblasti lidských fantazií. Subconscious Cruelty je zvrácený, šokující, sadistický, šílený a především neuvěřitelně fascinující. Ukazuje bolest, utrpení, touhu, chtíč a muka z vlastní existence, našich obav, přání, představ a všeho, co nás tolik přitahuje, stejně jako se toho bojíme. Všechny ty krutosti, zvrácenosti a výjevy v tomto filmu mě ani tak nešokovaly, jako spíše fascinovaly. Čím více člověk trpí a bojuje se svou existencí, okolím, vztahy, touhami a strachy, a čím více touží vnímat různé formy bolesti, zvráceností a odlišností či se dívat, jak je někdo jiný způsobuje a prožívá, tím více mu bude tento film blízký. Nejsme zvrácení, když se nám to líbí a když nás takové věci fascinují. Ale okolí by si to jistě myslelo. Všude okolo nás je nudná průměrnost, stereotyp, konvence, předsudky, nepochopení a všechny ty věci, které nás svazují a díky nimž máme z ostatních lidí strach. Je to proto, že lidé jsou přitahováni temnotou a vším tím, co přináší, nabízí a co si bere. Dokáže pomoci i ničit. A přesto ji tolik potřebujeme, toužíme po ní. Vždyť už jen samotná podstata jakési temnoty či utrpení, které lidé potřebují, je z psychologického hlediska vysoce zajímavá. Všechno to v nás je. Ve spoustě, v malé, či velké míře. Závidím těm, ve kterých ne. Nebo je lituju...? "Realita. Uvězňuje nás v jednotvárném, otupujícím cyklu. Pohlcuje naše sny a touhy, nesčetnými překážkami, které jsou vroubené krutou ironií." (28.08.2012)