Útěk z vězení

Absolutní nářez. Po první sérii na mě snad 95% seriálů působí úplně zpomaleně. Revoluční, scénáristicky natáhnuté k dokonalosti a výborná režie. Skoro vše, co se v seriálu odehraje není dílem náhody, ale chytré vsuvky, která nakopne už tak adrenalinové tempo. Precizní paleta postav, jejich motivace, přirozený humor a ani chvilka nudy. Ubisoft se ani nemusí snažit o Splinter Cell na plátna, poněvadž první série Prison Break je názornou ukázkou stealth akce, improvizace, logiky a napětí. Wentworth Miller se pro roli Scofielda narodil, nesmírné charisma, úžasný herecký projev (to však platí u všech jeho kumpánech, obzvláště Purcell, kterej se topí v béčkovejch hovnech) a celej ten proces, postup, hledání cest, čtení okolí a zvyků muklů kolem něj, mě fascinovalo. Vždycky je cesta a ani samotka neznamená konečnou. Líbilo se mi, jak aj čte ze svého tetování, a ačkoliv mu celá ta věc přerůstá přes hlavu, je to jedným slovem génius. Asi ten největší, kterej se kdy na plátnech zjevil. Nepamatuju postavu, u který bych tak obdivoval postup celým příběhem, natož aby to byla civilní postava, která se štítí a zhrozí z násilí kolem něj. Scény, kdy zůstane šokovanej v cele od krve a klepe se, jen a pouze podtrhují naturalistický podkres a kulisu, ve které se to dění odehrává. Nutno dodat, že to není pouhá kulisa, ale skutečně obří pískoviště, které slouží k interakci mezi Scofieldem a samotným útěkem. Splinter Cell nezmiňuji náhodou. Majkl šplhá po trubkách, římsách, vše si pečlivě plánuje, taktizuje, chodí šachatama a potrubím. Je jasné, že všechno se naplánovat nedá a proto je každej krok vpřed nesmírně riskantní a doslova o hubu. Atmosféra celého Fox River na mě dolehla. Může za to především citlivá režie, Djawadiho impozantní soundtrack a skvělé herecké projevy. Dostanu se do hlavy muklovi, kterého čeká trest smrti - je nevinný, ale pocítím na vlastní kůži, jak mě poslední hodiny odtikávaj, sním poslední jídlo, zahraju poslední karty se svým bratrem s uvědoměním, že za pár chvil to přijde a prostě nejde z toho nezešílet. I ostatní postavy skutečně výborné, nehodlám každého vypisovat detailně, to se musí vidět a prožít. Bavil mě každej, každej je výbornej a neumim si bez něho Prison Break představit. Každej něčim přispěl. Nyní jsme venku, a však čeká nás pro tentokrát skutečně těžší konkurence, mnohem těžší než vláda a její zabijáci. Na scénu přichází FBI hunter, Mahone. A Majkl dostal rovnoceného rivala. (19.06.2017)

Největším problémem druhé série je její otevřenost. Zatimco první série fungovala jako celek, naprosto komplexně a veškeré dění bylo chirurgicky přesné, s otevřeným prostředím přichází i nudnější momenty, a však druhá série stále představuje vysoký nadstandart. Může za to aj angažování Fichtnera, kterého mohli rovnou v FBI zaměstnat, jeho dominatní cílevědomost z jeho postavy dělá skutečného konkurenta pro Scofielda. Veškeré jeho objevení nějakých poznatků se skládá z očekávaných momentů, a nějakých těch náhod, se kterejma se však musí počítat. Kupříkladu, někam se zadívá, přemýšlí a uvidí danou věc z jiného úhlu, nabere to novej směr a seriál dostane opět velký spád. Divák má navíc opět radost, když se celá parta sejde při kopání pokladu. 90% postav funguje pořád skvěle, problém mám však s T-Bagem, jehož povaha se začne formovat teprve v Soně, Kneeper hraje skvěle, ale zatimco ostatní postavy fungují v každý poloze, zrovna jemu chybí nějaké ty prvky navíc. Scofield se jinak vyvijí výtečně - padá na něj únava, a dopouští se věcí, ze kterých se začne sesypávat a přitom si uvědomuje, že už to není jen obyčejný inženýr, nýbrž skutečný mukl na útěku, kterej nese zodpovědnost za spoustu mrtvých, poněvadž dostal naneštěstí ven i pár nebezpečných. Jsem navíc rád, že happyendu se divák nedočká, bylo to na můj vkus nepřirozené. Kellerman projde šokující proměnou a při soudním líčení jsem měl husí kůži. Druhá série je jinak ukázkou skutečné svobody a může za to i trošku odlišný opening, hlavně jeho závěr, kdy Majkl sundává z rukou pouta a ty dopadaj na zem... (13.07.2017)

Seriálu prospěl návrat ke kořenům a Sona je o poznání brutálnější, než chvilková destinace ve Fox River. Horko, souboje na život/smrt, minimum tekutin a potravin, a časový limit, během kterého Majkl musí dostat ven Whistlera. Na Scofielda skutečně padá únava, beznaděj z něj tryská na obrazovku a mnohdy dělá už zoufalá rozhodnutí. Sám navíc musí upřednostnit násilí, protože né všechno lze řešit diplomaticky. Velkou změnou též projde Finchtner, hned co se Mahone vykope ze závislosti, začne s Majklem tvořit úžasné přátelství a z jejich chemie vyniká genialita scénáristů, kteří vědí, že přesně na tohle divák čeká. Líbí se mi, že scénář se svym způsobem drží při zemi a když už Scofield čelí slepé uličce, nevymýšlí se ptákoviny, ale je nucen vyklopit generálovi, o co skutečně jde. To, co se tam děje, je prostě očekávané. Atmosféra Sony funguje na plné obrátky, zejména díky hudebním prvkům, na její pohled hraje nepříjemná struna a herci jsou propocený, dávaj si do huby, anebo šílej z neustáleho přetlaku v hlavě. Sona je prostě peklo na zemi. Dynamika neuvěřitelná, celá třetí série je jedna velká akční scéna. Konec hodně smutný... (13.07.2017)

Jelikož čtvrtá série dokonale a neskrývaně popírá všechno, co původní troj série budovala, nevidim důvod tohle nějak zakončit, protože i to že pátá řada téměř ignoruje veškeré prvky, co se zde odehrávaj, o něčem svědčí. Majkl je absolutně nevýraznej a není zde nic, co by mě uchvátilo. Je znát, že to je tupá ždímačka. (04.03.2018)

SPOILERY: První věc, na kterou by měl divák přistoupit je lacinnost a nízký rozpočet, občas nelogičnost a uspěchanost. Devět dílů je prostě málo. Právě za tohle osekání nese zodpovědnost nízkej budget, a jde to vidět i na nesouvisejícím střihu a neúplnosti některých scén. Lépe řečeno, začne nějaká scéna a v dalším díle se člověk nedočká vysvětlení. Bylo zde spoustu nápadů, ale bez peněz to nejde. Projevilo se to i na Fox River, ze kterého jsou některé scény přeskinovány. Znovuzrození Scofielda je jinak vysvětleno bravůrně, logicky a i jeho vývoj mě bral dech. Pořád je to génius, stále čerpá ze svého tetování a však dělá chyby, je nerozhodný a Miller zdecimovaného Majkla zahrál prvotřídně. Přeci jen, 7 let žít způsobem, že se necháte zavřít do vězení a utíkáte, na vás holt dolehne. Chyběl Mahone, Sucre měl málo prostoru, C-note se objevil někde v pěti dílech a solidně se předvedl v několika bitkách, T-bag se taky moc neohřál, ale jeho konec je logický a přesto smutný, naštěstí Kneeper si bere celkově prostor pro sebe, jakmile se objeví před kamerou, co slovo to perla a jeho chemie (a pointa!!!) s Whipem neměla chybičku. Lincoln je bez problému, ale přijde mi, že se Purcell celkově utápí v pěkných hovnech a právě role v Prison Break je jeho jediná pořádná. Záporáci jako v pohodě, a však mě vůbec nezajímalo jaký maj motivace, neměl jsem důvod s nimi soucítit (krom toho agenta). Objevil se i Kellerman, kterej válel, ovšem dlouho se neohřál. Série byla jinak opravdu napínavá, strhující, měla raketové tempo a vše skončilo tak jak mělo, o další řadu nemám nějak zájem a doufám, že to nechaj bejt. Řada novejch vedlejších postav (Sheba, ten korejec, Whip) dobré posily. Chválim úvodní znělku, která má působivou atmosféru. Vyvrcholení se záporákem výtečné (až na ty dlaně.....) jen to bylo moc uspěchané. Akce je dost, honičky, sem tam fajn souboj, střílení. Dal bych čtyři hvězdy, vzhledem k neúplnosti a scénáristickým kolapsům, jelikož však neměli solidní prachy, tak se z toho vytěžilo zřejmě asi úplné maximum a ta nostalgie pořád funguje, navíc se to nese v duchu prvních třech řadách (Sona, útěk v civilu, zápletka s vyšší moci.) Věřim, že s více epizodama by to mohlo bejt daleko lepší. Ale dostal jsem to co jsem chtěl a mě to stačí. Místy mě to i vyloženě překvapilo, až nadchlo. (03.06.2017)