エルフェンリート
Elfen Lied
Scénář:
Takao JošiokaKamera:
Hisao ŠiraiHrají:
Mamiko Noto, Juki Macuoka, Lynn Okamoto, Hitomi Nabatame, Hiroaki Hirata, Mikako Takahaši, Júki Tai, Džódži Nakata, Sanae Kobajaši, Hadžime Iidžima (více)Epizody(13)
Obsahy(1)
Lucy je jedním z nejsilnějších příslušníků rasy „diclonius“, skupinky mutantů, jež se od lidí liší pouze růžovou barvou vlasů a očí a dvěma rohovitými výběžky na hlavě. Ty představují zdroj telekinetické síly dicloniů: vektorů, neviditelných a nadlidsky silných rukou, díky nimž jsou mutanti prakticky nepřemožitelní. Dicloniové chovají nepřekonatelnou nenávist k lidem a neváhají užít svých schopnosti k zabíjení, z toho důvodu je vláda drží ve speciálním vězeňském ústavu, kde jsou zkoumáni a postupně eliminováni. A právě odsud Lucy jedné noci unikne.
Bratranec Kouta a sestřenice Yuka se setkávají poprvé po osmi letech a jejich setkání je okamžitě pokřtěno neobvyklou událostí: na pláži nacházejí nahou dívku s růžovými vlasy, dvěma rohy a vážným zraněním hlavy, které způsobilo její ztrátu paměti, řeči a, řekněme, mírně infantilní chování. Kouta a Yuka se bezbranné Nyu, jak si dívku pracovně pojmenovali podle jediného zvuku, který vydává, ujmou, ovšem brzy zjišťují, že minulost Nyu je velice černá. Nebo by se slušelo říci spíše krvavá?
Japonský animovaný seriál „ELFEN LIED“, který obsahem pokrývá šedesát ze sto sedmi epizod stejnojmenné mangy, je znám a puritány kritizován hlavně pro velké množství nahoty, krve a extrémního fyzického i psychického násilí. Ovšem určitě to nejsou jediné důvody, proč bylo toto dílko, důsledně vyvracející názor, že anime je záležitostí určenou primárně dětskému publiku, svým americkým distributorem označeno za jeden z nejúspěšnějších titulů roku 2005. (kiddo)
(více)Recenze uživatele Hamaradža k tomuto seriálu (1)
Elfen Lied (2004)
Elfen lied obsahuje mnoho dobrých momentov a má potenciál, akurát ten (na mňa až moc absurdný a uletený) príbeh o neviditeľných rukách akoby slúžil iba ako zástierka pre chladnokrvné krvavé scény plné odrezaných končatín a japonsky-fetišistickej infantilnej roztomilosti, pričom navyše tieto dva prvky spája do tak bezcitnej kombinácie až sa stáva často vyložene protivným. Potom sa človek s tým tragickým príbehom ukrivdených outsiderov má problém stotožniť a precítiť scény ktoré majú byť silné. Ale záver pekný. A skvelé intro. ()