Obsahy(1)
Shoah představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek je výsledkem pětadvacetileté práce autorů a neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo obodobí těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Přeživší účastníci tehdejšího dění dostávají šanci zprostředkovat ve filmu svoje rozmanité zkušenosti a zachovat je tak pro další generace. Jejich vzpomínky často ožívají při návštěvě místa činu (např. tábor Treblinka), často to však není vůbec třeba. Zachycení výpovědi této odcházející generace je hlavním úkolem filmu, čemuž také Lanzmann mnohé podřídil. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice "pouhého" dokumentu. (jakub.uck)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Není to film a není to ani klasický dokument. Je to tvar zcela soliterní a nelze ho hodnotit poměřováním s něčím, co se mu trochu podobá, protože pokud se něčemu podobá, tak jen velice vzdáleně a navíc povrchově. Nepřesně cituji (nemám energii hledat koho vlastně): historie nemá pravidla, nemá zákonitosti, nejlépe se dá postihnout prostým vypravováním. Přesně tak je toto dílo uchopeno. Jako poctivé, pozvolné vyprávění, kdy vypravěč nespěchá a nespěchá se na vypravěče. Můžete dovolit, aby ve vás vyvolalo emoce, nebo také nemusíte. Ve mně je vyvolalo. Na 100%. ()
Je zasluzne nahrat tyto desive vypovedi pro pristi generace,aby se to neopakovalo. Ale zda se mi,ze Nemci prepiskli vychovu mladeze do opacneho extremu. Jednoduchou rovnici porodnost 1,4: pristehovalci a jejich porodnost si spocitate,ze za 20-30 let to bude v Hitlerove oblibenem Mnichove vypadat jak v Kahire.Mentalita,zpusob zivota,pojeti lidskych prav,nabozenstvi apod. budou jine. Zatim jsem shledl prvni tri hodiny. Nejpusobivejsi jsou prave detaily, ktere divaka nesetri. Z jineho dokumentu plyne, ze Hitler likvidival polske Zidy,protoze potreboval potraviny,ktere by jinak snedli, pro sve vojaky.Ale hlavne mu slo o jejich likvidaci, protoze je nenavidel. ()
Monumentální devítihodinový dokument na téma holocaustu. Divák se zde však nesetká s jediným dobovým záběrem, s jediným záběrem na vyhubelého žida, s jediným pohledem na kupu mrtvých těl. Síla dokumentu Šoa je jinde. V rozhovorech lidí, kteří byli téměř před půlstoletím takříkajíc "u toho". A to ze všech stran. Přeživší židé, vzpomínající na hrůzy a nelidské zacházení. Bývalí dozorci, kterým bych možná i věřil to, že z vražedné mašinérie neměli velkou radost. Setkáme se i s holičem, jehož úkolem bylo stříhat lidi chvíli předtím, než se vydali na "himmelweg". Stokrát vědomá hrůza z nacistického konečného řešení židovské otázky narůstá opět do dalších rozměrů, které mizí v nekonečnu. Devět hodin je jistě dlouhá doba. Sám jsem se díval po částech. Ale lze říct, že je i krátká. Velmi krátká. A to možná i v porovnání s hrůzou, kterou museli židé prožít, a i kdyby to byl jen okamžik, člověk by s ním žil po celý život. Pokud by mu byl nějaký další dopřán. ()
Ač se mi úplně nelíbí některé praktiky režiséra (někdy až moc velké tlačení na pilu - např. scéna v kadeřnictví, nedodržený slib neuvedení jména jednoho z vypovídajících atp.), jako celek je Šoa pro mě něčím mimořádným, co skutečně mezi snímky na dané téma nemá obdoby. Velice působivé, drásavé, ač 9 hodin dlouhé, neměla jsem pocit, že by tam bylo něco navíc. Myslím, že každý by měl ve svém životě najít čas (kdyby ne 9 hodin, tak třeba i jen polovina bude stačit) a podívat se. Abychom nezapomněli... ()
Jsem velmi rozpačitá, tohle by, jak píše gabina(a), normálního slušného člověk nudit nemělo. Ale stalo se. Je mi líto, leč nesporně zajímavé téma je zabito způsobem svého zpracování. Skutečně se nudím, když poslouchám něčí výpověď ve dvou jazykových mutacích po sobě. Tvůrcům šlo zřejmě o autentičnost, to bych uměla pochopit, ale neumím pochopit, proč ji neřešili raději titulky, než živým překladatelem, bohužel nikoliv simultánním. Za obsah by si tento dokument skutečně zasloužil minimálně pět hvězdiček, ale za své zpracování maximálně jednu. ()
Galerie (24)
Photo © IFC Films
Zajímavosti (7)
- Sestříhání filmu trvalo 2 roky. (SafkaGuru)
- Z filmu čerpal spisovateľ Jonathan Littell pri písaní mohutného románu "Láskavé bohyne" ("Les Bienveillantes") z roku 2006. (Hamaradža)
- Jedním z hovořících pamětníků je Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg, narozen roku 1924 v československých Topoľčanech. V létě 1942 se dostal do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud spolu s Alfrédem Wetzlerem, spisovatelem slovenského původu, o dva roky později utekli. V Žilině poté židovským představitelům nadiktovali 32stránkový dokument o fungování tábora Osvětim, na základě kterého byly zastaveny deportace Židů z Maďarska. O tomto činu pojednává snímek Zpráva (2020). (Dvojirakri)
Reklama