Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinka hry Rozárka chce vzít na sebe vinu svého otce, venkovského šumaře Valenty, který se ze zoufalství i ze msty stal žhářem. Rozárka se střetává se sobectvím, citovou prázdnotou, předsudky a i s představou, že hodnota člověka je přímo úměrná jeho majetku. Proti tomuto světu stojí Rozárčina lidská opravdovost a vůle nepoddat se zlobě a postarat se o své malé sourozence, za něž se cítí po matčině smrti odpovědna... Televizní adaptace klasika českého obrození J. K. Tyla v provedení souboru Národního divadla z roku 1977 je režijním dílem Františka Filipa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

Bart 

všechny recenze uživatele

Trochu necitlivé zpracování národní klasiky. František Filip však vsadil na kvalitní herecké obsazení a obsadil role ve hře přesně tak, jak se v tehdejší době hrála v Národním divadle. ()

rozum i cit 

všechny recenze uživatele

Textové předloze velmi věrná adaptace, byť zde přirozeně místy došlo k menším dramaturgickým škrtům a místy pro změnu k drobnému doplnění. Obsazení je vpravdě luxusní stejně jako v případě staršího filmu. Zde mu kraluje Martin Růžek coby Rozárčin otec, pozadu nezůstávají ani Libuše Havelková jako Jedličková, Petr Štěpánek (Antonín Jedlička), Vlasta Matulová (tetička Šestáková), Soběslav Sejk (vilný koňař Podleský), Bohouš Záhorský či Radovan Lukavský (Kolínští, otec a syn). Zuzana Šavrdová sice možná není výrazně krásná, ale do role hodné a obětavé Rozárky mi rozhodně pasuje lépe než Lída Baarová ve starší adaptaci a zhostila se jí naprosto přesvědčivě. Poněkud tedy nechápu některé zdejší komentáře ohledně prý neslavného natočení a necitlivého zpracování klasiky. Jediný větší rozdíl je závěrečné odstěhování se kamsi za Prahu místo do Ameriky jako v textu hry, které sice nejspíš odpovídá době vzniku filmového záznamu, ale osobně ho kvituji s povděkem, neboť opuštění rodné hroudy a doživotní nucený pobyt za velkou louží bych za happyend nepovažovala. Stejně tak pokud se hodlám dívat na televizní inscenaci divadelní hry, tak přece očekávám divadelní kulisy. Ty jsou ostatně zdařilé; zatímco vesnička je více divadelní, interiéry působí realističtěji. K tomu všemu pěkná Fišerova hudba. Celkově je pak tento filmeček doslova pohlazením pro duši. Osobně tedy mohu doporučit tuto adaptaci pro první seznámení se s Tylovou hrou lidem, kteří ji nečetli ani neviděli. Zároveň jsem Františku Filipovi vděčná za natočení této inscenace, díky níž máme i my později narození to štěstí ji shlédnout v mistrovském provedení tehdejších bardů Národního divadla. Jednoznačně plný počet. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Úspěšné divadelní představení, inscenované tehdy v pražském Národním divadle pod režijním vedením Jaromíra Pleskota, přenesené do televizních kulis. Skromnou výpravu a levné studiové provedení naštěstí zčásti zakrývají vynikající herecké výkony Martina Růžka, Vlasty Matulové, Radovana Lukavského, Bohuše Záhorského a dalších oddaných koryfejů české Thálie. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Absolutní klasika Josefa Kajetána Tyla. František Filip režii pojal téměř jako divadelní představení, v kulisách typických pro jeviště. Obsazení nemá cenu komentovat. Kraluje Martin Růžek, jeho delirium a následné podpálení baráku je opravdu herecký koncert. Tohle je národní dílo o českých lidech a jejich povahách. K tomu navíc ta krásná staročeská mluva a hudba Luboše Fišera. Kouzelně působí i záběry na začátku a na konci, kde je vesnička vytvořena pomocí modelů z papíru a dřeva. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Asi nejsilnějším místem Filipova počinu je zaznamenání tohoto klasického českého dramatického díla národního klasika J. K. Tyla v provedení činohry Národního divadla. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama