300: Bitva u Thermopyl

Spartans, tonight, we dine in hell! Fašistická, manýristická, didaktická, dlouhá... taková je filmová 300: Bitva u Thermopyl, která překvapí (nemile) vzhledem k servírovanému vizuálnímu obžerství několika vyloženě dementně rámovanými sekvencemi a tím, že krom nápaditých závěrečných titulek vlastně není o co dohromady stát. Několik stylistických fines, kdy kamera zběsile poletuje v bitevní vřavě a zpomaluje se, zrychluje a stylizovaná krev cáká na všechny strany, je na úkor gradace a vedlejší linie s manželkou, která v původním komiksu nebyla, zase narušuje tempo a okatě dává najevo, že tady Snyder neměl obrázky, podle nichž by se řidil, a tak má problémy i s tak základními věcmi jako rozmístění herců v mizanscéně. Figura nespolehlivého vypravěče dovoluje popustit uzdu fantazii, ale pokud má být vytvořena spojitost mezi Butlerem a Wenhamem v závěru, nefunguje díky Butlerovu přehrávání a Wenhamovu (záměrnému) podehrávání. K tomu je nutné připočíst rušivý patos, zbytečnou popisnost právě zobrazovaného, která je ale ještě v míře, neschopnost konstruovat koherentní fikční svět a po sin City tady máme další důkaz toho, že takhle by se komiksy na plátno převádět neměly, protože přeložením z jednoho média do druhého nevznikde nikdy nic soběstačného. (29.03.2007)

Učili je nikdy neustupovat, nikdy se nevzdávat. Když padnou na bojišti za SPARTU, získají tu největší slávu.....“ Vizuální orgie připomínající obrazy Borise Vallejo - toto přirovnání mi připadá nejtrefnější. Choreografie je díky zpomaleným záběrům velice zajímavá. Zaostává jen příběh. Ale přes to se lehce přenesu. Co jsem očekával, to jsem dostal. Hrdinský epos, pohádku, na kterou se dobře dívá. Víc to nemíním ,,pitvat".... AGÓGÉ.... (23.12.2007)

Dovolil bych si parafrázovat větu, vyřknutou ve filmu samotném: "Mé oči viděly groteskní podívanou, přivolanou z nejtemnějších koutů Millerovy podivné duše". Znásilnění historie pod pláštíkem ´komiksové adaptace´ (pod kterou se dnes toleruje vše, snad i kdyby z Němcové Babičky někdo udělal dominu v sado-maso salónu), fanaticky neústupný (byť nepopiratelně charismatický) Leonidas mi připomínal jiného fanatika Hoferika ze Signum Laudis, tedy za krále bych ho určitě nechtěl a zpomalené záběry ve druhé půli s jejich houstnoucí frekvencí nudily k smrti. Jestli vzhledem k vysokým tržbám podobně prázdná a narcistně načančaná záležitost bude do budoucna ve filmové branži udávat směr, pak nezbývá, než zvolat "Gott mit uns!" Nejsem si jistý, jestli věty typu "...měl jsem po skončení filmu chuť někomu rozbít držku..." je ta správná emoce, kterou by si měl člověk z filmu odnést, nicméně nepochybuju, že pro mladé rozlobené pubíky je tohle momentálně nejlepší film jejich doposud krátkého života :o) (07.04.2007)

Nádherně nasnímané, ale k čemu to je, když se Millerovy a Snyderovy vize rozchází a vzájemně se mlátí po hlavě. Nově napasované scény s původní verzí nejdou moc dohromady, jelikož se Snyder nedokázal rozhodnout, jestli 300 natočí jako čistě akční film, bez jakékoliv hlubší myšlenky a nebo mu vtiskne duši. Výsledek je někde uprostřed, kdy jsem se 90 minut díval na hezké, stylové záběry, ve spomaleném záběru vynikající nad vším ostatním, ale nic se mě nedotýkalo uvnitř. Občas mě sice pohladilo scénáristické pero, kdy se ukázalo pár hlubších dialogů a scén, jenže vše je poráženo machistickou akcí a "tupostí". Pokud by Snyder více využil své schopnosti a vložil do výsledku více svých nápadů (viz. finální scéna), které dokáží ukázat duševní jádro, byl bych nadšen. Takhle mi zůstává jen ta vizuální onanie, kterou si však můžu užít v traileru a zabere mi 2 minuty, místo 2 hodin. (13.03.2007)

Díky tomu, že jsem se i přes výborné trailery nenechal přehnaně navnadit, dokázal jsem se na 300 dívat jako nezaujatý divák, který očekává kvalitní podívanou s dobrou akcí - a ke svému velkému překvapení dostane něco mnohem víc. Úžasný film s jednou z nejlepších vizuálních stránek posledních let. Ve chvíli, kdy se objevil Gerald Butler jako zavilý Leonidas, jsem se i já, starý slávista, zamiloval do Sparty a fandil jí, jak jen to šlo, přestože jsem z dějin a i díky logickému uvažování věděl, jak to asi může dopadnout. Samozřejmě musím dát za pravdu všem výtkám ohledně celkového fašistického vyznění příběhu o "silnějším, před ničím neustupujícím národu", ale pro mě zůstává vyprávění o nezlomitelném šiku válečníků hlavně příběhem hrdinství a odhodlanosti. Co se týče vizuálu, dokázala 300, že zpomalené záběry na krev a válečníky mohou být uchvacující, i když se na podobnou scénu díváme ve filmu už pox-té. Oba souboje s Nesmrtelnými, plakátový pád ze soutěsky či finální hod oštěpem a déšť šípů jsou nezapomenutelné a jak kinematografie ukázala, tak i svým způsobem nepřekonatelné. (05.04.2007)