poster

Příběh kriminálního rady (TV film)

Krimi / Drama / Psychologický

Česko, 1994, 96 min

  • Radko
    ***

    Komix Piscin francúzskeho maliara Joanna Sfara to veľkým odkazom z poslednej strany vystihuje: "Trtkám lepšie než môj foter!". Toto je podstata nielen komixu o uletenom maliarovi, ale aj tejto až priveľmi televíznej inscenácie. No nielen jej. Je taktiež podstatou množstva vzťahov dominantných, úspešných otcov (rodinných vzorov) k ich synom. Tí spočiatku pyšne a hrdo ctia otcovské zásluhy, no s príchodom puberty sa im zažiada sa nejakým spôsobom voči autorite otca vymedziť alebo aspoň dosiahnuť uznanie vo vlastnom smerovaní. Ak sa im ani jednej z vecí nedostane, nastávajú problémy. Fuchs to v predlohe samozrejme vyhrotil do tragického neprirodzena. Klein to len zopakoval, navyše len v takej nemastnej - neslanej verzii. Herci sa snažia o dušu spasenú, no v priznane televíznom charaktere a medzi lacnými kulisami to celé pôsobí len ako priemerná divadelná hra s celkom dobrým scenárom. Televízna jednohubka. Nič viac. Rozhodne nejde o žiadnu hĺbkovú psychologickú sondu. Poznámka: Viacero komentárov tu volá po lepšej adaptácii. Možno je ňou poľská filmová verzia Wsród nocnej ciszy (Uprostred nočného ticha) z roku 1979 zrežírovaná Tadeuszom Chmielewskim.(15.1.2015)

  • arthur.22
    *

    Knižní předloha bere dech, toto zpracování veškeré iluze. Vůbec mi nevadí „televizní“ provedení, vadí mi mizerný scénář. Všechno, v čem je knižní předloha tak geniální, je úplně pryč, a naopak přibyly věci, jejichž smysl mi naprosto uniká. Zároveň se ale inscenace od knihy nevzdaluje natolik, aby působila jako volně inspirovaná, v některých aspektech se předlohy drží velice přesně, takže ve výsledku na mě působí dojmem „jedna pani povidala, že to četla“. Bez velice slušných hereckých výkonů by to byl úplný odpad. Jen se nabízí otázka, jakou sázku museli zúčastnění prohrát..(23.5.2014)

  • rakovnik
    ****

    Psychologický film s kriminální zápletkou, jež je potlačena v pozadí, přestože hraje velmi významnou roli pro vývoj příběhu. Luděk Munzar je výborný, ale zlého muže jsem mu občas nevěřil, proto u mě jasným hereckým tahounem Saša Rašilov. Rudolf Hrušínský ml. ale předčí svou epizodní roličkou všechny jinak uspokojivé herce. Děj filmu se občas táhne, ale rozuzlení je opravdu vynikající. Člověk sice tuší pozadí příběhu, ale i tak je závěr překvapivý. Jen mi vadil ten televizní studiový zvuk zvonění telefonu, jak jej známe z Hříchů pro pátera Knoxe.(11.4.2012)

  • Adiemus
    **

    Kdo čekal adekvátní převedení knihy na obrazovku (televizní formát ze zpracování čouhá na sto honů, možná by spíš bylo na místě (dnes už nepoužívané) označení "televizní inscenace", protože exteriérů je jako šafránu a asi se nepletu, že i Brikciovo začení (mimochodem natočené neuvěřitelně amatérsky) se odehrálo v kulisách, i když to je jen dílčí problém. Daleko větší potíž mám s obroušením všech vztahů do bakalářské podoby. Scénáristka Zelenková udělala z Vikiho rozmazleného spratka, jehož usměrňuje nejen otec, komorník, ale v rozporu s knihou dokonce Barry; z rady Heumanna se stal místy i sympatický člověk a rozhodně ne despota, jak tvrdí distribuce. (Luděk Munzar rozhodně nebyl špatná volba, ale ze scénáře nemohl dostat víc. Škoda, má představa rady Heumanna má blíž k Munzarově komisaři Kieslovi ze Zlé krve než z tohoto bakalářského provedení.) Za své vzal i (v knize víceméně tušený, leč nepřehlédnutelný) vztah Vikiho a Barryho, který naznačoval víc než pouhé přátelství; nebyla zpracována vzpomínková pasáž, která dává nahlédnout, co (kromě jiného) formovalo jednání kriminálního rady k ostatním. Postrádala jsem absenci písně Grety Garone na úkor naprosto zbytečného rozhovoru Vikiho s Knippsenovými a neorganické snahy Barryho o vzkříšení manželství svých rodičů, kteří se v knize vůbec nerozvedli. A tam, kde Fuks nechává na čtenáři, aby si sám dosadil a pospojoval všechny informace, předkládá divákovi televize polopatický výklad, a nejen to: z blíže neurčené země se stává konkrétní Rakousko. Fuksovo tajemno i obojakost výkladu jsou pryč. Škoda.(4.1.2014)

  • Willy Kufalt
    *****

    (3x) ,,...a já přijdu o senzační článek v novinách, oni přišli jenom o syna..." Hodně těžký, depresivní film s typickým rukopisem Ladislava Fukse (dnes již klasického představitele hororového románu v moderní české literatuře). Přiznám se, že na poprvé jsem tento dost krutej příběh neměl odvahu dokoukat a ze strachu z hodně špatného konce jsem asi 20 minut před závěrem vypl. Je to sice fiktivní příběh, nikoliv podle skutečných udalostí, ale přesto z takových šílených vražd přijde divákovi i špatně, navíc když se příběh odehrává o vánočních (!) svátcích pokoje a míru. Netypická kriminálka, která se v druhé polovině filmu mění na drsné psychologické drama až thriller. Fuks nepsal prvoplánovou detektivkou o šíleném vrahu dětí (jakou můžeme vidět ve filmu Po stopách krve), ale psychologický příběh založený především na mezilidských vztazích. Jako celek mě KRIMINÁLNÍ RADA velice zaujal a vedle vyvolání pocitu hluboké tísní mě ke konci spíše přiváděl k zamyšlení a překvapil několika pointami. Na filmu oceňuju samozřejmě taky výkon Luďka Munzara v hlavní roli rozporuplného rady Heumanna (uznávaný kriminalista, špatný otec, k závěru svědomím dohnán k závažným zločinům) i mladého A. Rašilova jako jeho syna, J. Satoranského v roli pomocného komisaře Wania a rovněž všech zúčastněných. Až budu mít chuť na dobrý film hoden k hlubokému zamyšlení, časem možná sáhnu po Kriminálním radovi opakovaně. (85%)(2.11.2016)

  • - Viki (Saša Rašilov) má na nočním stolku fotku otce (Luděk Munzar) s matkou (Jana Hlaváčová), kteří jsou manželé i ve skutečnosti. (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace