Paraplíčka ze Cherbourgu

Oscar 1 nominace (1965): Cizojazyčný film + 4 nominace (1966): Hudba, Hudba - A, Scénář, Píseň - "I Will Wait for You" ... Zlatá Palma (26.04.2004)

Kdyby tak Demy věnoval banální zápletce (korunu všemu nasazují prostinké názvy kapitol) tolik péče jako barevné sladěnosti oblečení postav s prostředním. Neboť tanec žádný a zpěv zvláštní, barvičky jsou na filmu také tím nejmuzikálnějším. Ovšem v rámci francouzské nové vlny proběhly i škodlivější experimenty. 65% (29.12.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $28,030║Tržby Celosvetovo $800,000║ (23.04.2010)

NE, prostě jsem to s tou Francií letos přehnal - 45% [FNR 2010]. (10.08.2010)

Ta zpěvnost je jednou stranou originální a svá, druhou zkrátka přesycená.!!! (03.03.2010)

Připadám si, jako kdybych si stoupnula před národního hrdinu a naplivala mu do tváře. Naštěstí to není český národní hrdina a ve Francii se snad nedozví, co si o jejich oblíbeném muzikálu myslím. Povrchní, kýčovitý, napudrovaný, únavný, nezajímavý. Legrandovi se hudba skutečně nepovedla, takže navíc k hloupým a nezpěvným dialogům přibyla i nezáživná hudební složka. Všechny dialogy jsou zpívané, skutečně všechny, včetně zvolání „merde." Nemám zrovna duši romantika, ale tohle byla silná káva i na mě. Zvláštní, že těch několik minut, kdy se nezpívá, je hudba o poznání lepší, než po zbytek filmu. Deneuve trvalo hodně let, než vyzrála ve skutečnou herečku, ale tady to bylo úplně jedno. Kvalifikačním předpokladem na získání role v tomto snímku byla úhlednost. A tak i přítomná zvěř je úhledná. Vše je sterilně úhledné. Až na neustále deštivý Cherbourg. Ale prší v něm samozřejmě úhledně, tak si obyvatelé notují „merde, merde, merde." (20.06.2019)

Príbeh ao stvorený pre tento predvianočný čas. Niežeby sa odohrával okolo Vianoc, ale muzikálová hravá melodráma sa skrátka momentálne hodí. Nejde však o žiaden presladený doják, Demy postupne pridáva na dramatičnosti a darí sa mu ukazovať život taký, aký je. Nevyhýba sa dokonca ani smrti, narátal som celkovo 5 "mŕtvol". Pričom nie je jednoduché označiť záver za buď happy end, či smutný koniec. Ak, tak iba v ponímaní samotných hlavných postáv, kde si divák môže domyslieť, kto ako situáciu nakoniec vníma. Pričom jeden z toho vychádza ako trochu väčší víťaz, ako aj dokladá nádherná posledná scéna. Pri takto príjemnom filme sa tunajšiemu kontroverznému hodnoteniu vážne divím, ale tak skutočne nejde o nič pre cynikov. (12.12.2019)

Těžké zklamání. Pravděpodobně jsem nebyl připraven na film, ve kterém se nemluví a jen zpívá. Nicméně se mi nelíbíl ani zpěv, ani hudba, ani příběh a dokonce ani ta bloncka (Denevue). (18.04.2008)

Exkurs do francouzského filmového muzikálu č.1. Byl to teda spočátku velký boj dostat se pod kůži tomuto svérazně originálnímu kousku, kde je celé vyprávění podávané pouze zpívanou formou v (tehdy) moderním stylu, převažně swingu a chansonu. Ano, úplně všechno se zde na plátně v doprovodě hudby melodicky zpívá, včetně zahřešení u nezdaru nebo zprávy o úmrtí padlých vojáků. Spočátku mi Paraplíčka přišla hůře ztrávitelná a nenadchly mne ani ty poměrně kýčovité pestrobarevné kullisy. Zvlášť když se v první ze tří tematických kapitol rozvíjel děj velice pomalu. Ale od chvíle, kdy po všech absurdních zpívankách nastoupil na pořadí titulní milostný song s podmanivou melodií a následně se zrodil poměrně napínavý děj, bylo hned vše jinak. Catherine Deneuve ve své první velké roli zatím nepředstavovala žádný velký zázrak, ale minimálně závěrečná scéna se mi bezpochyby vryje do paměti. Po emociálním vyvrcholení kolem setkání po letech, za doprovodu zesilňujících se smyčců a vokálních sborů v pozadí, nemám problém tento netradiční muzikál nakonec vyhodnotit nadprůměrně. Neobyčejný zážitek rozhodně přinesl. 80% #Francouzská kinematografie: Virtuální kino (24.09.2019)

„Dáždničky zo Cherbourgu” sú mimochodom rozdelené na 3 časti, a to konkrétne: Odjazd, Neprítomnosť a Návrat, v rozmedzí rokov-novembra 57’ až po december 63’ , čiže počas tých, dlhých, šiestich liet, sa toho udeje oveľa viac, než si vôbec sami dokážeme predstaviť, pričom v centre diania (pozornosti) je najprv jedna žena a potom dvaja muži. Atraktívna, mladá blondínka Geneviève a jej mama Madame Émery vedú spoločný biznis, keď predávajú dáždniky. Guy Foucher je automechanikom, že pracuje takmer hneď vedľa, čo by si kameňom dohodil. Chodia spolu, teda aspoň zatiaľ, pokým nedostane povolávací rozkaz do armády, smer Alžír, že ju ešte stihol oplodniť, a tak už ostáva úplne sama a tehotná, extra naviac. Obchodník so šperkami, Roland Cassard, sa akosi častejšie hlási o slovo, kedy práve pokukuje po Geneviève. Matka chce, aby si ho vzala, ale čo v takom prípade, ak sa o tom dozvie odvedenec, ktorý je otcom nenarodeného dieťaťa, kedy sa reálne rysuje možnosť, že nebude vychovávať svoju dcérku Francoise ? Čo na to povie ? Doteraz som načrtol iba 1/3 príbehu, aby som zbytočne nevyzradil tie ostávajúce dve, inak by to už nebolo také zaujímavé... / Najzaujímavejší je tento francúzsky, hudobný (muzikálový) počin jednoznačne tým, že sa v ňom neustále S.P.I.E.V.A. , a to od začiatku až po koniec, t. j. Demyho pôvodný scenár je tomu i patrične prispôsobený, či Legrandova hudba náramne vhodne skomponovaná, aby sa pestrofarebná výprava perfektne dopĺňala s kostýmami postáv a naopak, a to ani nehovoriac o technicolorovej kamere Jeana Rabiera, ako sa tá náramne dobre vyníma ! Piesne spievajú sami herci a herečky i štatisti, keď minimálne "I Will Wait For You" , ktorú spoločne zaspievali Catherine Deneuve a Nino Castelnuovo, je hlavným leitmotívom celého počinu, sa zároveň stala mojou veľmi obľúbenou. https://www.youtube.com/watch?v=QOoqlhGXSt4 (12.07.2020)

V canneské porotě Fritz Lang a René Clement... asi už tenkrát těžce zesenilněli. (01.09.2011)

Originálny prístup sa tomuto filmu nedá uprieť... "zaspievať" všetky dialógy bez náznaku melódie sa len tak nevidí a nepočuje. Pastelové farby a dej ako z červenej knižnice by sa dali zvládnuť, ale absencia akejkoľvek muzikálnosti určite nie. (27.11.2021)

Ty dvě hvězdičky, které dávám jsou za pěknou muziku. Že byl celý film zpívaný mi rozhodně nevadilo, poslouchalo se mi to příjemně.Co se týče příběhu, ten ovšem jako by autoři vylovili z nějakého sladkobolného románu pro ženy a dívky. Barevnost se mi v tlumenějších odstínech líbila, hlavně v některých venkovních scénách, kdy jsem měla dojem, že se dívám na nějaký známý obraz, který už jsem kdysi viděla. V záběrech z interiérů mě z často ostrých až jedovatých barev a násilných kompozic bolely oči. (12.10.2019)

Muzikály mám rád, málokedy nejakému dám menej ako 4 hviezdy, ale toto bolo čisté utrpenie, aj keď 87 minút sa nezdá veľa, tu mi to pripadalo minimálne ako 240 minút. Ak by som príbeh nazval jednoduchým, naivným či triviálnym, tak by som ho dosť nadhodnotil, dialógy sú také banálne hovadiny, že aj každý druhý pornofilm ponúkne lepšie a čo je najhoršie, ešte sú všetky spievané. Dávam prednosť tomu, že piesne v muzikáli tvoria len časť verbálneho vyjadrovania postáv. Nedá sa spievať o každej hovadine - ako že nemôžem opraviť auto, lebo idem do opery s frajerkou. Na to, aby sa dej posúval dopredu treba normálne dialógy a na vyjadrenie niečoho - lásky, sklamania... sa použije pieseň. Toto, ani nie že spievanie, ale zaťahovanie každej vety pôsobí hrozne odpudivo, nie je tam žiadny rytmus, melódia, nič, proste som si nedokázal na to celý film zvyknúť. Takže jediné, čo sa dá na filme oceniť, je úžasné pozadie, nie je tu jediná stena alebo dvere, ktoré by boli biele, všetko je farebné a každá miestnosť má inú farbu, len tých pásikov bolo na mňa až príliš. A ešte drobnosť - Obchod s dáždnikmi, to čo je za volovinu? Koľko tam asi môžu predať dáždnikov za mesiac? 100? Myslím, že to je riadne prehnané číslo, pokiaľ im neprší aspoň 80% dní. Z tohto by nikto nezarobil ani na chlieb s maslom, veď jediný človek, ktorý za celý čas do obchodu zavíta, je poštár. To len tak na podkreslenie stupidity celého tohto zamilovaného príbehu. Áno, od muzikálov sa čaká jednoduchý dej, no odtiaľ potiaľ. A muzikál by mal mať aspoň jednu chytľavú pieseň, ktorá vám bude znieť ešte pár dní v hlave. Len dúfam, že tieto zaťahovačky s textom "Guy, je t'aime" mi v nej nezostanú ani 10 minút, aby som kvôli tomu nemusel skákať z mosta. (18.01.2019)

Je náročné přežít s tímto filmem první půlhodinu, než si člověk zvykne, některé dialogy se často zdají velmi podivné a arytmické jak je to celé zpívané, ale najdeme v tom typický trademark francouzské nové vlny – experiment. Experiment v podobě spojení neortodoxní zvukové stopy-zpěvu a inovativního vizuálu, na bázi proklamativně banální červené knihovny právě v kontrastu k neortodoxnosti filmové formě. Barevné schéma, demonstrativní zelené, růžové, fialové … barvy stěn místností, barvy deštníků atd. přípomíná výtah z palety francouzských impresionistů. Ohoz Catherine Deneuve její celkové sladění je jak vytažen z obrazů Lautreca, i děštivé městské scény připomínají typické Pařížské impresionistické malby 19. století. Nevšední a promyšlený audiovizuální zážitek, vycizelované umělecké dílo které klame obsahem a překvapuje formou. Produkce: Parc Film (14.10.2019)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (25.01.2009)

Ech! Tak toto mi riadne pílilo uši. Spev, či skôr nárek, ktorý do hudby vôbec nesedí, spieva sa v akej si polofalošnej tónine a ktorého text sa vôbec nerýmuje. A tým bolo dokonané. Príbeh sám o sebe nieje zlý, je to taká klasická mozaika všakovakých romantických filmov a má sympatické postavy. Jeho hudobná stránka ( snáď len s výnimkou populárnej Theme ) je však katastrofa. (06.11.2017)

Milé čsfd, modré hodnocení pro jeden z nejnádhernějších snímků, co se kdy objevil na plátnech kin? Opravdu? Zvláštní, protože já jsem přesvědčen, že pokud člověk odloží před vstupem do kina spolu s kabátem i cynickou masku, musí ho tento snímek zcela pohltit. Francouzský šarm, nádherný ústřední pár, vizuální pestrobarevná lahůdka a hudba, co tahá za srdce. Všechny repliky ve filmu včetně těch jako "Guyi, to ty jsi opravoval tomuto pánovi motor?" jsou výhradně zpívané, což vytváří originální atmosféru, která mi připadá až hypnotická. Po chvíli si na to člověk zvykne, ale přesto v každém okamžiku sledování cítí, že je něco jinak, než je běžné. Že i když jde o v podstatě banální příběh, forma, jakou je vyprávěn, z něj dělá cosi na způsob antické tragédie. Výsledek je odzbrojující. Ještě asi dvě hodiny po východu z kina jsem si jen pořád dokola zpíval ústřední téma a říkal si, jak krásný to byl film. (16.01.2016)

Zajímavý a hravý novovlnný pokus nabourat a zneužít konvence hollywoodských muzikálů dovedený často až do absurdních mezí. Oblečení nejen, že ladí barevně s kulisami, ale někdy má dokonce i stejný vzor :) Poslouchat postavy jak (často nerýmovaně) zpívají své nemuzikálové dialogy byl zajímavý, i když často ne úplně líbivý zážitek. Hudba pod zpěvem ale byla pěkná a některé melodie jsou opravdu nezapomenutelné. (07.06.2010)

Po roztomilých titulcích s pěknými deštníky jsem se ocitl ve světe kde se všechno zpívá. Ale úplně všechno. Nechtějte to zopakovat, prostě všecko. Zpívá se o opraveném autombilu, o hladu, no prostě o všem (já vím, už to nezmíním.) Zpočátku jsem si říkal že to bude divný ale zajímavý a originální svět a nelitoval jsem, že si ho dneska večer pustil do pokojíčku.  Och, no za chvíli mi začal lézt pěkně na nervy a nechtěl jsem v něm vydržet už ani sekundu. Ty popěvky O VŠEM (už je zmiňuju fakt naposledy) byly naprosto debilní, postavy totálně přiblbé, barvičky a herecké výkony k poblití. A ten děj!!!! No myslím si že i tvůrci Ordinače v prasečí ohradě by dokázali vymyslet originálnější zvraty v romantickém příběhu (jsem těhotná, wau!) Prostě nejhorší červená knihovna kterou si můžeme představit. No, dělalo se z toho šoufl a to přede mnou byla ještě dlouhá doba sledování. Na počest toho že jsem to celé přežil vyhazuji paraplíčko do koše. Přístě si vezmu radši pláštěnku,  texty bez rýmů přenechám místrům z Buty a věcné zpívání legendárnímu zpívajícímu kozlovi z Karcoolky. Konec je určitým vysbozozením, takže dobrou noc.. (04.10.2019)