Obsahy(1)
Televízny film nakrútený podľa pôsobivej epickej skladby Pavla Országha Hviezdoslava, ktorá sa stala podkladom pre scenár Vincenta Šikulu. Medzi hodnoty, ktoré sú večné a treba ich ustavične hľadať, patrí láska detí k rodičom a naopak. Tento príbeh zobrazuje tragický osud Zuzanky v rozprávaní starého invalidného vojaka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Mamka Pôstkova, Čenkovej deti a Zuzanka Hraškovie - práve tieto postavy ma ako malú najväčšmi z celej našej literatúry poznačili. Toto je príbeh tretej spomenutej. Škoda len, že Šikula (autor scenára) neostal viac verný predlohe ( i keď uznávam, že na sfilmovanie bola asi príliš krátka ) a že celý dej obohatil o postavu invalida, ktorého dokonca povýšil na rozprávača. Niežeby bol Ivan Rajniak v tejto svojej role zlý, práve naopak, ale osobne by mi predsa len viac vyhovovala pôvodná Hviezdoslavova verzia. Inak však musím uznať, že film bol tragickým v tom najrýdzejšom slova zmysle. Azda ešte žiaden film vo mne nevyvolal taký nezastaviteľný prietok sĺz. Veľkú zásluhu má na tom práve dievčatko obsadené do titulnej roly, ktorého precítený a výborne uhraný výkon by nedojal naozaj asi len podobné ľudské trosky, akými sú ľudia schopní tak neskutočne ublížiť/ubližovať deťom ... ()
Balada plná smútku a bolesti, kde niet záchrany. Ivan Rajniak výborne podfarbuje obraz, jeho hlas sa hodí do tejto melanchólie. Ale aj ostatní herci sú dobre zvolení. Zuzanka Hraškuľka, žubrienka malá. ............... .............. ........... ....... ........ ....... ...... . . ............ . Vtiahnutie do deja. ***** Dramatičnosť: ***** Citlivosť: ***** ()
Trošku mi snímek připomínal kanadskou trýzeň. Ale opravdu jen trošku. Jen ústřední myšlenkou o ovdovělém tatínkovi a mrše maceše. Předlohu jsem nečetl, ale četbu hodlám minimálně zvážit. Nejvíce film vyniká v psychologii ústředních postav. K vidění je malebné prostředí slovenské vesničky kolem roku 1900 a z hrůzou zjišťujete, že se tam doteď pranic nezměnilo. Například dodnes tamní občané nadšeně vítají příjezd pana pošťáka. Velmi mile mě překvapili celkem solidní slovenští herci, kteří pro mě do té doby byli, jakožto pro Západoevropana, úplnou neznámou. Ve vzduchu je příjemné napětí a vše směřuje k nervy nervy drásajícímu konci, který mě ani malinko nepřekvapil, neboť mi byl před zhlédnutím vyzrazen moji ukecanou spolusledovatelkou. No, alespoň jsem se naučil pár nových slovenských slovíček. Celkově bych to viděl na pěkné tři kousky. ()
Tvorcovia tu miestami až príliš očividne tlačia na divákovu citovú strunu. Podobný emocionálny nátlak v rámci strieborného plátna moc nemusím, je však príjemné konštatovať, že naša kinematografia mala dávno pred vysoko cenenými zahraničnými kúskami ako Aurore, An American Crime či The Girl Next Door svoju síce skromnejšiu a čo sa prejavov násilia týka implicitnejšiu, v porovnaní s uvedeným snímkami však v konečnom dôsledku nemenej údernú Zuzanku Hraškovie. ()
Dobou vzniku filmu i předlohy se nabízí srovnání s naturalistickým snímkem Kuře melancholik. Oba filmy se odehrávají na začátku století, v obou jde o tklivý příběh osiřelých dětí a jejich vztahu s novou macechou, oba končí tragicky. I když je Zuzanka Hraškovie pouze televizním filmem, je zpracovaná velice působivě, i když jsou náklady na výpravu úsporné. Není divu, že si film získal oblibu nejen u slovenských diváků. ()
Galerie (6)
Photo © Archiv STV
Reklama