Crossing the Bridge - Zvuk Istanbulu
(festivalový název)-
Crossing the Bridge: The Sound of Istanbul (více)
Režie:
Fatih AkinScénář:
Fatih AkinKamera:
Hervé DieuHudba:
Orhan GencebayHrají:
Alexander Hacke, Baba Zula, Selim Sesler, Orhan Gencebay, Sezen Aksu, Ceza, Müzeyyen Senar, Erkin Koray, Sertab Erener, Mercan Dede, Ayben (více)Obsahy(1)
Alex Hacke, člen německé avantgardní skupiny Einstürzende Neubauten, je znalcem nejrůznějších hudebních stylů a žánrů a neúnavným hudebním experimentátorem. Metoda sbírání zvuků, kterou nazývá nahrávání ulice" mu umožňuje pořizovat profesionální nahrávky kdekoli na světě. V tomto snímku se vypravuje zachytit hudební rozmanitost Istanbulu s cílem zaznamenat co nejširší spektrum současné turecké hudby, od moderní elektronické přes hip hop až ke klasickým arabeskovým vokálům, kurdským pohřebním písním či orientální komorní hudbě.
Potkáme drsné mladé chlapíky rappující v turečtině, uvidíme Selima Seslera, který spolupracoval na soundtracku k filmu „Proti zdi“, jak hraje v čajovně v romské čtvrti na klarinet, uslyšíme zpívat kurdskou zpěvačku Aynur před krásnou kulisou tureckých lázní – to vše dohromady vykresluje portrét Istanbulu, kulturně - a zejména hudebně - nesmírně pestrého města na Bosporu. Snímek vzbudil na několika dosavadních projekcích v České republice nadšený ohlas mezi diváky.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (6)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $70,685║Tržby Celosvetovo $621,622║ ()
Představoval jse si to trochu jinak, ale pohled Alexa Hackeho, potažmo Fatiha Akina, zaměřený na skutečně aktuálně živou hudbu (ulice, rituály, zábava) mě zaujal tak, že jsem zapomněl, jak jsem si to vůbec představoval. Po filmu jsem sice nasáhl na tureckou hudbu, ale na Einstürzende Neubauten, ale to na věci také nic nemění. ()
ocenenia : MFF Cannes 2005 - Nesúťažný výber ()
Nejsem fanouškem world music, ale celou hodinu a půl jsem seděla s otevřenou pusou. Hacke tu představuje tak zajímavé figurky istanbulské i okolní hudební scény, že nezasvěcenému člověku opravdu nezbývá nic jiného, než jen s tichým úžasem zírat. Je milé sledovat, jak v dnešní "popové" době stále existují i tací, kteří dělají hudbu opravdu jen pro tu prazákladní radost z hraní (viz například hoši z ulice s jejich až anarchistickým přístupem). Rozhodně jeden z těch zajímavějších hudebních dokumentů. ()
Konfucius řekl - "Jestli chcete poznat nějakou kulturu, poslechněte si její hudbu." A tak začíná poznávání Istanbulu. Cílem je pořídit nahrávky co nejširšího hudebního spektra, většinou pocházející z "ulice". Umělci k tomu připojují své postřehy a názory a vzniká tak zajímavý náhled na Istanbulskou hudební scénu. Nečekal jsem že u toho vydržím víc než pět minut, ale tento předpoklad vzal za své velice brzy. Z hudby tak po dlouhé době čišela bezprostřední radost, um, emoce, zkrátka cizí kultura jako na dlani. Fatih Akim svou tvorbou celkově mění můj postoj k Turecku, které bylo pro mě bylo dlouhou dobu zemí, kterou bych navštívil snad až jako poslední. ()
Galerie (6)
Photo © Corazón International

Reklama