Obsahy(1)
V únoru 1931 byl v pražských ateliérech AB, v tzv. pivovarské zahradě na Vinohradech, za jediný den podle Skupova námětu v režii Václava Kubáska natočen film Spejblovo filmové opojení. Statický záznam divadelně koncipovaných scén, zbavený malebnosti skupovských inscenací, nemohl postihnout osobitý půvab loutek. Zůstal jen archivním dokumentem a kromě úryvků použitých při pozdějších vzpomínkových pořadech se na veřejnost nikdy nedostal. Příčinou neúspěchu byla režisérova nezkušenost v zcela novém žánru, nefilmová statičnost kamery, nevyzkoušená zvuková aparatura, a především ryze spekulativní přístup producenta k této práci, který určoval nejen co nejúspornější výpravu, ale i nepochopitelně krátkou natáčecí dobu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Zatímco skutečný filmový debut si Spejbl a Hurvínek odbyli ještě v němé reklamě v roce 1930, toto je jejich první mluvící a zvukový film. Půlhodinová hra doplněná skvělým foxtrotem Rukulíbám, milostpaní jest příjemná a zábavná. Pokud dodnes máte rádi Skupův hlasový projev na deskách, ve filmu vás doslova okouzlí. ()
Jde samozřejmě o úplné začátky, ale přesto je zajímavé sledovat, jak se proměnily okolnosti i předpoklady po stránce tvůrců i samotných diváků. Z dnešního hlediska mi to zas tak vtipné nepřipadá a ani příběhově ne nějak extra zajímavé, ale zase na druhou stranu nejsem původní dobový divák - toho to třeba mohlo bavit. Přesto vše, pokud zvážím, že si snímek nedokázal udržet svou laťku a nestal se tak mezi-generačně "přijatelný" (ve smyslu stejným způsobem přijímaný - např. schopností zaujmout, co tehdy mohlo být vtipné dnes působí úsměvně či třeba i trapně), nevyhnu se jeho hodnocení jako čistého průměru. Nejhorší je, že Hurvínek a Spejbl si jakoby prohodily role - to působí poněkud nepřirozeně a to i vzhledem k ostatním filmografickým počinům, ale i divadelním hrám (Hurvínek je až nepřirozeně vzorné dítě a Spejbl se stylizuje do role nerozvážného Dona Juana - co hůř, nepůsobí v té roli nějak vtipně, ale spíš uboze). ()
První dochovaný český zvukový „animáč“ (přesněji řečeno živý záznam loutkového představení) trpí na to samé, na co nemalá část Skupových gramodesek se Spejblem a Hurvínkem pro dospělé – až dryáčnické hlasové pitvoření a výkyvy v kvalitě humoru od docela inteligentních fórů s dobovým společenským přesahem po „košilaté“ podbízivé nevkusy. A bohužel se ta půlhodina strašně vleče. ()
Keď je niekto skutočný fanúšik týchto dvoch bábkových legiend, nemal by vynechať ani ich zrod. Síce je to už naozaj mamutia verzia príbehu, ale je zaujímavé si to pozrieť, minimálne, v akom štýle sa podobné rozprávky točili pred takmer 100 rokmi. U mňa to veľký dojem nevzbudilo, ale musím na druhú stranu povedať, že ja bohvieaký fanúšik Hurvínka nie som. 30 % ()
Za mě obrovské překvapení! Nikdy jsem neviděl, ani neslyšel žádné představení Spejbla a Hurvínka s Josefem Skupou, nebo si to nepamatuji. Ty novější mě nikdy moc nezaujaly a proto jsem byl překvapený jak je Skupa schopný v jednom krátkém příběhu prostými gagy bavit děti, zároveň se dotknout vážných témat, která pochopí dospělí. Nečekal jsem, že se v loutkovém představení Spejbla a Hurvínka bude řešit dětská prostituce. Naštěstí tomu Hurvínek díky své prostotě a rošťáctví o vlásek unikne. ()
Galerie (1)
Photo © Anifilm 2013
Reklama