Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Překrásný film. Už několik let nebyl v kině film, ze kterého bych byl nadšený tak jako z Benjamina Buttona. David Fincher je prostě génius a tady to opět potvrdil. Jen trochu nerozumím častým výrokům, že filmu chybí emoce. Už hodně dlouho mě žádný film na konci tak nedojal. Film skončil a já jsem stále seděl a zíral na plátno. Na film jsem musel stále myslet po celou cestu domů. Jeden z těch vzácných případů, kdy se objeví film, který člověku změní život. (06.02.2009)

Regrese a deprese. Vezměme jeden z nejslabších příběhů mého oblíbence F.S. Fitzgeralda, přidejme ohrané forrestgumpovské know-how, vizuální a trikové kejkle těch nejlepších hollywoodských kouzelníků, zázračné dítě Davida Finchera, jehož Zodiaca považuji za jeden z nejlepších filmů posledních let, a plejádu hereckých es- a vznikne film, který věrně ilustruje zažitou představu, jak by měl vypadat onen " velký film", opus magnum. Z vizuálního hlediska a hledáčkem technických kategorií onu škatulku bezchybně naplňuje. Ano, tohle není film, tohle je Film s velkým F, film coby grandiozní představa o velikosti, umění, humanitě a věčném poselství. Ve své podstatě dokonale průhledný, z hlediska emoční palety vyděračsky slzopudný příběh se točí jakoby pozpátku. Postava Brada Pitta- nezajímavá, psychologicky plochá a úplně nanicovatá, muž bez vlastností, nestárne, ale mládne. To by mohl být zajímavý příspěvěk k filozofické diskusi o ne/smrtelnosti, ale bohužel jím není, není "co" vyprávět a veškerá pozornost je věnována směru, nikoli cestě nebo cíli. Proto také zklamává milostná linie navzdory brilantní Cate Blanchett. A ona mysterioznost? Pro mě zůstává jen falešnou a podivnou omáčkou, v jejímž jménu máme nedostatky samotnému hlavnímu chodu odpustit. Podivuhodné není na příběhu BB zhola nic. http://www.lidovky.cz/jeden-forrest-gump-stacil-dekujeme-dtq-/ln_kultura.asp?c=A090204_084401_ln_kultura_ter (15.01.2009)

narodit se jako stařec a zemřít jako mimino, chtěl by to snad někdo zažít?? Benjamin neměl na výběr.. být vyjímečný je příjemný pocit, ale za jakou cenu?? Benjaminův život byl jeden velký otazník, a tak jako on i my chceme na otázky odpověď.. prožil vývoj pozpátku, ale život žil kupředu :) pan Finscher nás vzal na cestu životem Bejamina a jeho životní lásky Daisy, kteří přes všechna životní rozhodnutí a nespravedlnost co jim život přichystal, prožili kouzelný příběh.. příběh, který nás každou jejich životní etapou dostával :) (29.07.2009)

Precizní a nádherné části nedělají dokonalý celek. Benjamin Button je toho příkladem. Dokonalé okamžiky, jako stylové vzpomínky plné dobových "škrábanců", jsou propojeny obyčejnými částmi se skvělou atmosférou, ale s ničím "na víc". Fincher opět dokazuje svůj neskutečný cit pro obraz a vzhled svých filmů a dokonce překvapivě tvoří i emoce. Pravděpodobně ne tak silné, jak by si příběh zasloužil a někdy by bylo dobře trochu přitlačit na pilu, ale emoce jsou příjemné. Problém je jinde a to v délce. Fincher se snažil film o životě a jeho pomíjivosti natahovat až zbytečně moc. Všechny kouzelné okamžiky a drobnosti, rozházené v celém filmu na konec zapadnou kam mají, ale díky délce nemají ten drtivý účinek jaký mít mohli. Herci odvádějí své, i když bych žádného na žádnou cenu nenominoval, krom efektů, které Pitta na začátku filmu dokonale zastupují. V pozdější fázi je vyhlazenost obličejů, nejdříve Cate a poté Brada dosti okatá, ale díky celkovému digitálnímu vzhledu filmu to nevadí. Stejně jako digitální prostředí a magický nádech mnoha scén (cokoliv s lodí, "úder bleskem"). Technická dokonalost filmu je nepopiratelná. Na druhou stranu krom délky, je tu i "způsob vyprávění", který mi přišel trochu zbytečný a i jeho "časové" zařazení jsem trochu nechápal... Ani digitální vzhled pohádky nemusí sednout všem, ale tím tak výčet slabších stránek končí. Přesto všechno je Benjamin Button filmem výjimečným a magickým, který dokáže oslovit každého, kdo chce naslouchat dlouhou kouzelnou pohádku o životě a všem, co v něm zažijeme... Krása a dokonalost, jsou stejně jako život, pomíjivé. PS: malá drobnost, trochu mě zklamal Fincher ohledně úvodních a závěrečných titulků... Škoda, že si využil ve filmu Sedm "titulky pozadu", tentokrát by se hodily...nebo cokoliv, krom obyčejného textu. (06.02.2009)

Podivuhodný případ Benjamina Buttona je bezesporu nadprůměrný film. Bohužel mi ale přijde, že je určen spíš než divákům filmovým kritikům. Ono se sice vlastně ani nedá moc vytknout (teda kromě přestřelené stopáže a z ní vyplívající občasné nudy), člověk navíc může jen smeknout před excelentní prácí maskérů, ale...chyběly mi tu emoce (a ty já v žánru drama prostě vyžaduju). Vůbec jsem je z filmu necítil a moje snažení vcítit se do Benjamina a fandit mu, přišlo v niveč, protože právě hlavní hrdina mi přišel neuvěřitelně prázdný, jako by ani nebyl duší přítomen, jen proplouval životem a čekal na smrt (to se sice trochu změnilo, když spolu začli Banjamin a Daisy žít, ale na nějaké vciťování se do pocitů hlavního hrdiny už bylo dost pozdě). Hodnotím silnejším průměrem a vznáším prosbu: Davide, vrať se prosím k thrillerům! (snad Ness...) (11.07.2009)