Rozpolcený

Vážně tohle natočil Shyamalan? Like... really?:) Mistr je v nejlepší formě od dob Znamení a Vesnice. Ale má za to komu děkovat. Ten někdo je James McAvoy. Pro mě je to "one of the best actors who ever walked the earth." James už několikrát dokázal, že role drsných týpků či narušených maniaků jsou jeho dokonale padnoucím oblekem s prvotřídní značkou a kvalitou. Vedle něho si na herecký trůn v klidu může sednout Anya Taylor-Joy, která mu fenomenálně sekunduje. Její Casey by klidně mohla být tuctovou filmovou obětí, ale M. Night si pro ni přichystal drsný backstory, který se dokonale prolíná s realitou, kterou právě prožívá a právě díky traumatizujícím zážitkům z dětství je možné, že právě ona má největší šanci na záchranu. Od začátku jsem na snímek zírala s tak trochu otevřenou pusou a sledovala toho malého skotského týpka, jak to na nás všechno valí:) V roli terapeutky jsem poznala Betty Buckley, kterou si stejně pořád budu pamatovat jako tu ženskou, co ve Stalo se mlátila hlavou do skla:) Člověk tak nějak čekal, že kdyby jedna z jeho osobností byla Charles Xavier, mohl by všechny jeho osobnosti ovládat právě on:) Závěr filmu, kdy se na světlo dostane Beast, jsou fakt síla, mrazilo mě. Shyamalan napsal po desítce let zase originální, propracovaný scénář a všechno to vsadil v podstatě na jednu kartu. On věděl, koho si má vybrat a kdo je na tyto role nejlepší:) (13.07.2017)

Split má hodně blízko k tomu být označený za nejlepší film, jaký M. Night Shyamalan kdy natočil. Není to ani tak díky Jamesi McAvoyovi, i když ten na tom má taky svůj podíl, ale hlavně díky konci, který dokáže vyrazit dech a přehlušit předchozí události. Vypadá to, že kariéra kdysi nadějného Inda zase začíná pomalu nabírat ten správný směr a jsem upřímně hodně zvědavý na to, s čím příjde příště – jen těch jedenáct let plných zklamání prostě jeden zatraceně dobrý film vymazat nemůže. (08.04.2017)

McAvoy je mistr. Taky tam běhají holky s brokovnicí jen v podprsence... Shyamalan se vrací k tomu co mu jde nejlépe. Lehce mrazivým, divným thrillerům, které díky osobité kameře studio mylně kategorizuje jako horory. Rozpolcený má fajn premisu a i když je osob v McAvoyově misce zbytečně moc (důležité jsou cca čtyři), scénář neujíždí do přehnaných popisů stavu - prostě tak akorát, aby to pořád byla sranda. Flashbacky hlavní holčiny jsou mírně zavádějící, ale v závěru výborně zapadnou do nakřápnuté skládačky o strejdovi se zálibou v malých děvčátcích. Shy se Rozpolceného nemusí stydět, ba naopak ho nejspíš hodí na vlnu úspěchu. Snad s ním tentokrát naloží moudře. (22.01.2017)

Velmi příjemné překvapení. O filmu jsem si nic nezjišťoval, absolutně nic nevěděl, dokonce i do jisté míry spoileroidní plakát jsem viděl až při cestě z kina. Možná jsem viděl trailer, ale už si ho nepamatuji a asi bych z něj stejně neodtušil, o čem film vlastně je..Stačil James McAvoy, který podle prvních ohlasů táhnul podle mnohých vyčpělého M. Night Shyamalana nahorů a já musím jen suše konstatovat, že zahrání tolika hereckých poloh ve filmu jsem ještě snad neviděl a jak jsem si osvědčil u McAvoyových menších, a nyní už nejspíš zapadlých filmů ,jako (krásné české názvy) Sviňák, Chceš pěstí? nebo Trans, vždycky to zahraje s grácií sobě vlastní. Jenže tady ho čekala práce ještě složitější, jíž může konkurovat snad jen Manifesto. Sice jsem se tentokrát nedokázal na film řádně naladit, ale jsem si celkem jistý, že napodruhé u mě Shyamalan zaboduje naplno, jelikož tyhle filmy mu jdou nejlíp a už by nikdy neměl dělat blockbustery (taky ho k nim nikdo už naštěstí nepustí). Jeho přízračné cameo nastiňuje, že camea dělá jen ve filmech, kterým věří a snad to bude blýskání na lepší časy. Celkovým pojetím asi fanoušky (před)loňského Room a 10 Cloverfield lane asi Rozpolcený ničím nepřekvapí, ale myslím, že fanoušci timhle subžánrem určitě neprohloupí. A u té poslední scény jsem měl úplně hubu dokořán. Takovej mindfuck jsem už dlouho nezažil. Dlouho jsem se rozmýšlel mezi 4-5*, ale ta poslední scéna paradoxně v kontrastu s širším povědomím přispěla ke snížení (kdo ví o co jde, asi pochopí)...8/10...[18.1.2017_ČSFD projekce_kino Atlas] (19.01.2017)

Říká se, že tímhle filmem je Shyamalan zpět. Ja mám však pocit, že nikdy tak úplně neodešel. Točí až na výjimky stále stejné věci. Duchařiny, nebo minimálně thrillery, mnohdy s napřirozenými prvky, kde hlavní prim hraje 90 procent délky filmu kristalizující pointa, která na konci více či ménně šokuje. Když se ale jednou nastaví pravidla, je dobré se jich držet. A tak když se celý snímek nese v podtónu reality fyzikálních zákonů současného světa, je dobré se jich držet celou stopáž. Protože ten závěrečný game-changer mne vyloženě iritoval. A je to jeden z důvodů, proč propadlo třeba Now You See Me, které svými digitálními trikovými eskapádami nejednoho filmového fandu nasralo. Snad alespoň McAvoy dostale nějakou cenu za jeho výkon, byl totiž bravurní ! (29.01.2017)

Vítá vás Dennis, Barry, Patricia i Hedwig, tři studentky, jedna psychoterapeutka a M. Night Shyamalan, který podruhé za sebou dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Loňský horor The Visit byl prostě slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou. Tentokrát se blíží jistá bestie, která bude pro tři (nutno podotknout unesené) dívky znamenat krutý konec. Dennis a spol. jsou totiž jedna a tatáž osoba. James McAvoy tudíž představuje chlapíka s disociativní poruchou osobnosti. Mísí se v něm až třiadvacet identit a je radost ho sledovat. Nesmírně náročná role, až se divím, že k němu nezamířila alespoň nějaká herecká nominace. Horší je to s tvůrci, kteří úplně nedokáží udržet v napětí, dívky se z cely snaží docela naivně pláchnout (možnosti by v počtu tři proti rozhozenému vězniteli určitě byly), nijak zvlášť se o ně navíc nebojíme a Shyamalan tentokrát přepálil i délku. Pár scén bych dokázal postrádat, flashbacky vyznívají lehce do ztracena, klaustrofobický potenciál také zrovna nevyčerpáváme. Takže ve výsledku je tahle novinka spíš zajímavá, než nějak dechberoucí nebo mrazivá. Což je škoda. Berme to ovšem tak, že Shyamalan řemeslo pořád velmi solidně zvládá, látky si píše sám (což většina tvůrců nesvede) a netriviální nápady pořád tak nějak přicházejí. (14.02.2017)

Rozhodně nadprůměrný film, který si i přes některé delší pasáže, dokáže udržet divákovu pozornost a zkoumá velmi zajímavé téma. James McAvoy dává vzpomenout na Anhonyho Perkinse a M. Night Shyamalan se pomalu vrací zpátky na vrchol. Snad si udrží minimálně tuto nastavenou metu. Hitchcock ožívá! (29.07.2017)

Bez gore, násilia, či akejkoľvek akcie, no zato s dusnou atmosférou, ktorá dokonale obalila tému, ktorá je len zriedka kedy v hororovej brandži tak bravúrne spracovaná. Na druhú stranu však musím povedať, že toto nie je horor v pravom slova zmysle. Dej si v podstate len tak plynie, "nič sa nedeje", pričom základným pilierom je Shyamalan-ova myšlienka. Tú nech si samozrejme každý preberie po svojom, pričom k záveru len dodám, že nebyť pár detailov v správaní určitých postáv, ktorá ma mierne iritovali, zrejme by som s čistým svedomím udelil "jackpot" - 80% (25.03.2017)

Téměř nic jsem o tom filmu nevěděl... A téměř ničím mě nepřekvapil. Škoda. Hodina a půl je o tom, jak hraje James McAvoy, nic pořádného se vlastně neděje, a když se pak něco dít začne, je to blbé. (29.04.2017)

Stává se....skvělý film a pak je nepochopitelně pohřbený sledem totálních kravin a zcela zbytečným posunem do fantasmagorie. Shyamalan holt umí svá díla zabít. Ale nestává se to jenom jemu, typický je v tom třeba i Stephen King, Paul Verhoeven a další.... Když je od začátku jasné, že bude příběh fantasy nebo nějaká duchařina, jsem ochoten to samozřejmě akceptovat. Když je ale 3/4 příběhu vedeno přísně psychologicky za užití úžasného hereckého výkonu hlavního "hrdiny" a celkem hluboce a rozumně a pak se z toho stane píčovina, tak to prostě nesu těžce. Proč mají tvůrci thrillerů tuhle neskonalou potřebu? Velká škoda. (29.10.2022)

M. NIGHT SHYAMALAN, SPLIT (2016) ________ I. ___ Nevím, kam Shyamalanovu tvorbu vlastně zařadit. Teda nevěděl jsem, dokud jsem neviděl Split. Musím předeslat, žé moje omezené vědomosti o tom, co je to rozdvojená osobnost, se zužovaly na představu, že 'někdo má v sobě ještě někoho jinýho’, přičemž slůvko ‘ještě’ výmluvně napovídá, že dva je až, až - živá vzpomínka na Exorcistu se tuhle domněnku zdála spolehlivě potvrzovat. Vím pouze z doslechu, že se experti snad dosud hádají, jestli si pacienti nevymýšlejí, když se jim snaží namluvit, že mají v těle zabydlených osobností dokonce víc. Že by číslovka mohla začínat závratnou ‘dvacítkou’ jsem z filmového plátna ten večer slyšel vůbec poprvé. Ocitl jsem se tedy v autu, rozuměj v roli bezbranného diváka, který si nemohl, tak jako Vy zasvěcenější, včas oddechnout, že dle mých zaručených informací DID takhle rozhodně nevypadá a nefunguje, a nemohl jsem tedy úlevně a z odstupu sledovat, jak se v tom chudák rejža plácá. Vlastně ani nevím, jak ty dvě hodiny, co jsem z plátna nespustil oči, uběhly... Co je na tom filmu, alespoň pro mě, opravdu zajímavý, mi ale nedošlo dřív než na druhý den ráno. Už se k tomu dostanu, ale to Vám budu muset nejdřív převyprávět, co se mi stalo před pár lety... ________ Němý údiv způsobil, že jsem ucukl o něco později, než bylo záhodno. Na zápěstí pravé ruky mi zbyla půlkruhová rýha rudé barvy a tvaru hrany rozžhavené plotny, dost to bolelo. To byste nevěřili, jak často máte během dne takové zápěstí, píšete-li pravou jako já, přímo před očima. Bylo to úplně jak z filmu Mikrokosmos. Zacelovalo se to hodinu po hodině, fakt nekecám, nemluvě o tom, jak se to pokaždý změnilo, když na to pad' můj zrak po probuzení. Bezděčně mě napadlo, že něco ve mně, nějaká síla, sama o sobě, zatraceně chce žít! A maká na tom, aniž by mě nechala jí do toho kecat, vážně intenzivně. Ten kontrast byl o to větší, že jsem v tý době měl nějaký chmury na duši, vlastně to bylo celkem zlý. Jenže čím dýl jsem na tu hojící se ruku nevěřícně zíral, tím byl ten můj smutek menší, a ještě menší. Někdy na tu sílu myslím i dnes. A pokaždý je to, jak když dostanu facku: Co seš shrbenej? ______ Pro mě je tahle síla, o jejíchž skutečných schopnostech podle všeho víme houbelec, skutečná, ať už to znamená cokoli. Vemte si, jak neskutečnou vynalézavost a úsilí prokázala, když šlo o banalitu, lehce spálený zápěstí někoho, co o pomoc ani moc nestál. Co je tahle síla asi schopná podniknout ve chvíli, kdy ‘má pocit’, že se v bezprostředním ohrožení ocitá duše bezbrannýho dítěte, že prochází něčím, co nemůže snýst, co asi udělá, když se celá vrhne do jejího zacelení? Nepochybuju, že si najde svoji cestu, a že není nijak divu, že tý cestě moc nerozumíme. A nějak mi nepřipadá nemožný ani to, že se jí podaří stvořit takový “osobnostní konstelace”, že si je ani nedokážeme představit. Shyamalan se o tomhle pokusil natočt film, což mu slouží ke cti… II. ___ (pokračování přííště…) (21.01.2017)

Dvacet čtyři rozpolcených McAvoyů a jedna krásná okatá panenka Casey, kterou bych chtěl taky na hraní. A navíc se od scenáristického dna odrazil Shyamalan .. (12.07.2017)

Stále jsem někde mezi 3* a 4*, ale s odstupem pár dní tu čtvrtou přidávám. Rozpolcený je především velká herecká show Jamese McAvoye, který je zde prostě neskutečný. Troufám si říct, že tohle je jeden z těch výkonů, které na plátně vidíme pouze párkrát za několik let (strašná škoda, že Akademie se podobným žánrům zcela vyhýbá). První polovina je výborná, Shyamalan řemeslo stále skvěle ovládá, perfektně buduje napětí a tajemno. Výborně pracuje s kamerou i s minimalistickou hudbou. S druhou polovinou už jsem měla lehce problém především kvůli těm občasných béčkovým momentům, pravda ale je, že díky dobré režii a výbornému herci jsem dokázala přimhouřit oči a film si stále užívala. Rozpolceného určitě doporučuji. Čtvrtá hvězda je za Jamese a taky za to OBROVSKÉ překvapení v posledních sekundách, které mi vyrazilo dech. (22.01.2017)

Z toho filmu jsem vpravdě rozpolcený, ale možná není třeba z toho dělat vědu. Jenom se prostě potvrzuje, že Shyalaman jako režisér začal a skončil šestým smyslem a s každým svým novým filmem to jenom potvrzuje.35% (17.03.2017)

Něco hrozně podobnýho časem natočí Peter Jackson, bude to R-ko, bude se to odehrávat 20 let před Pánem Prstenů, a bude se to jmenovat... GLUM. /// EDIT: všechny ty souvislosti mi začaly tak nějak docvakávat až druhej den, a furt na tím přemejšlím a hádám se se ženou o správným vysvětlení konce. Hodně chytrej mindfuck. (17.04.2017)

Vidím, že po tomto je "rozpolcených" mnoho užívateľov. Pridávam sa na stranu tých, ktorí nový "hit" od takmer mŕtveho, kedysi slávneho Shyamalana považujú za kus bezcennej sračky. Asi prvý krát sa nezhodnem ani s Malarkeym, ktorý mal pocit, že sleduje niečo výnimočné...Asi som bol myšlienkami niekde úplne inde, ale ten film ma za celý čas vôbec nezaujal, nevystrašil, nerozosmial, nepohoršil ani nešokoval. Malý šok som zažil iba z toho ako nevýrazný a nudný film sledujem. McAvoy zahral ok, ale mne je to fuk. Prečo hrať 22 postáv, keď vo filme prezentuje sotva 5-6?Je všetkým, ale vlastne nikým. A celá skurvená pointa mala byť v tom, že "ty si tiež iná"? Ako iná? To, že je divná, nám je jasné od začiatku, ale za celý film sa o nej nedozviem takmer nič. Po strele z brokovnice sa McAvoy smeje do zrkadla? Prečo z chorého človeka robiť supermana? Mal to byť film o chorom človeku alebo komiksová sračka? Nechápem to štedré hodnotenie, mnohých asi oslovilo herectvo McAvoya, ale toto predsa musí zvládnuť každý herec, to by logicky nemohol byť hercom. Už to nikdy nechcem vidieť. 30%. (31.12.2017)

Welcome back, Shy. Aj keď to nie je úplne suverénny comeback, pretože film by potreboval v rozpočte predsa len nejaký ten miliónik navyše, hlavne na lepšieho strihača (je to zbytočne dlhé a 20 minút dole by tomu vôbec neuškodilo) a Jamesa Newtona Howarda. Množstvo klasických Shyamalanovských scén totiž kvôli zlej hudbe nemá ten emočný dopad čo by mal mať. A je to škoda, pretože film sa fakt podaril. Všetko však zachraňuje záverečná dvojminútovka, keď sa niečo ozve vo zvuku a ja som sa až do záverečného záberu snažil udržať v kresle a nezačal na celé kino vrešťať nadšením. 8/10 (22.01.2017)

Shyamalan to po letech opět dokázal! Určitě bych potřeboval klidně ještě jednu reprízu, protože zdánlivě prostá zápletka o vězniteli a obětech se neuvěřitelně rozvětvuje. V roce 2016 nevzniklo moc filmů, které bych si toužil tolik pustit znovu jako je zrovna tento. Chytré, nápadaté, skvěle zahrané a Shyamalan je prostě znovu bůh. PS: Anya Taylor-Joy se silou dere mezi nejzajímavější ženská jména v Hollywoodu. James McAvoy mou počáteční nedůvěru zcela rozdrobil a zadupal parádním výkonem. Nakonec se možná dostaví i sám Vyvolený. 85% PS: Díky závěrečným sekundám bych si s chutí dal případný druhý díl :) (13.04.2017)

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. (14.02.2017)

Inu, popravdě jsem tušil, že by to mohla být dobrá jízda, ale že to bude až takovej hukot jsem teda lautr nečekal. Strhující, dechberoucí. Opravdu doslova dechberoucí. 10/10 (27.08.2018)