Rozpolcený

Doufal jsem, že M. Night Shyamalan je zpátky v plné formě, ale bylo to plané doufání...zůstal z něj jen plitký béčkař...to Willisovo cameo a odkazy k Vyvolenému to zachránit nemohly... Rozdvacetičtyřčtvrcení osobnosti je sice zajímavý a originální fenomén, ty béčkové propriety to ale dokonale zazdily... (17.05.2017)

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. (14.02.2017)

Král je zpět v plné parádě. Zatímco jiní to do vás perou dvě hodiny a na konci vyměknou, Shyamalan víc jak polovinu filmu utíká ke komediálním proprietám, které jsou s vědomím, že ve sklepě jsou proti jejich vůli drženy tři mladé holky, docela creepy. A tak zatímco si McAavoy roztomile šlape po jazyku, nebo je přísně hnán OCD (kdyby akademie nebyla vyhraněná vůči některým žánrům, nominace by jej neminula), někde vzadu začínáte tušit vkrádající se zlo. Poslední půlhodina je čistá fantasmagorie hnaná do extrému, ale filmařsky tak precizně zvládnutá, až vám ten temný vibe vyklepe díru z hlavy ven. Anya Taylor-Joy bude jednou velká hvězda (snad i mimo žánr). PS: Barová scéna není zbytečná, je to sebevědomý a odvážný vtípek, který odkazuje na dobu, kdy v nás někteří lidé a některé věci budili samozřejmou jistotu. (19.01.2017)

Popravdě se mi to líbilo tak napůl. Lepší momenty střídají nudnější pasáže. McAvoy výborný. Jako celek to na mě ale moc nezapůsobilo, hlavní myšlenka filmu je celkem těžce stravitelná. Nejlepší je snad poslední scéna a připomenutí Vyvoleného. Jsem hodně zvědavý, co přinese propojení těchto dvou filmů v připravovaném kousku Glass. 65% (09.01.2018)

Shyamalan není zpět, ale je na dobré cestě. Další filadelfská historka jak pro Muldera se Scullyovou je odrežírována velmi jistou rukou, znepokojivá hudba se dere pod kůži, krev ztužující momenty střídají ty o něco slabší, nadpřirozený „hydeovský“ nádech i myšlenka „souznění“ zneužívaných jsou podány vcelku přesvědčivě a na závěr v bistru, jako jakýsi rozpustilý joke, cameový Willis i něco plácne o Rosickém.. Jde z toho cítit Hitchcock i Kainova výchova od De Palmy, země vzniku řeší kontroverzi způsobu vyobrazení duševně nemocných, já zase vidím náročnost práce psychiatra a tíhu odpovědnosti k pacientovi a jeho okolí při určování diagnózy a léčby. Rozpolcenost mezi třemi a čtyřmi hvězdami vyřešil fenomenální McAvoy. Od na jazyk si šlapajícího klučiny Hedwiga až po netvora cedícího krev mezi zuby si tu přesnou třetinu z 24 osobností proklatě dává. Žádné překvápko, už od Sviňáka vím, co dokáže.. (20.01.2017)