The Heroes Are Silent
Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHudba:
Miloš SmatekHrají:
Ladislav Boháč, Zdeněk Dítě, František Filipovský, Josef Pařízek, Jarmila Smejkalová, Jindřich Plachta, Marie Blažková, Vítězslav Vejražka, Bohuš Hradil (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladší bratr odvážného výsadkáře, kterého zabili nacisté, vstoupí do partyzánského oddílu, aby pomstil jeho smrt. Vyprávění je to ještě v mnohém naivní, ale již se zde vytvářejí základy odbojových mýtů. (oficiální text distributora)
Recenze (23)
Jeden z ranných pokusů (viz. Muži bez křídel, Nadlidé, V horách duní, Velký případ-všechny rok 46' nebo Uloupená hranice 47') o zpracování válečné a odbojové tématiky, myslím si že ve své době stále ještě hodně aktutální, tudíž i filmařsky věrohodný, tak to prostě bylo! Včetně té, neuvěřitelně pravdivé věty nakonec, že praví hrdinové o svých činech raději mlčí! Jindřich Plahta si zde zahrál učitele Frýbu, který tu vlastně celý příběh, odehrávající se ke konci války v jednom malém městečku, odvypráví, jednomu malému klukovi, cestujícímu do Prahy, podobně jako on. František Filipovský si zas zahrál záparnou roli kolaboranta Kolty. Efektivní spojenecký nálet, ke konci filmu, byl celkem zdařilý víc si z tohoto filmu, krom ještě scény s agentem provokatérem, nastrčeným gestapem bohužel nevybavím.. ()
„A kdyby mě snad chytili, nezapomeň…od této chvíle se, pane, neznáme.“ Dle zdejšího oficiálního textu distributora jsem čekal vrcholně naivní dílko, ale do toho mají Hrdinové poměrně daleko. Pravda, herectví všech ženských postav bez výjimky je teatrální a nechtěně úsměvné, mužské postavy ale špatné nejsou. Vynikají mezi nimi slizký kolaborant Kolta v podání Františka Filipovského, Vejražkův SSák či Boháčův Tomek, na kterém se maskéři vyřádili tak, že by v něm člověk toho věčného elegána (před) protektorátní éry skoro nepoznal. Jistá stísněná atmosféra strachu tu je také cítit, gestapo nepůsobí zase tak mimo (s výjimkou nastrčení „britského parašutisty“), osudy postav jsou překvapivě drsné, a pokud třeba vybouchnutí mostu s vlakem převážejícím techniku wehrmachtu ještě nepůsobilo technicky zrovna jistě, tak nálet na německý konvoj už byl z jiného soudku a jeho zpracování dopadlo překvapivě dobře. Lepší 3*, zajímavý snímek. „A proč nechtěl nic vypravovat?“ - „To se ptáš ty?! Skutečný hrdina přece nerad mluví o sobě!“ ()
Tenhle film z roku 1946 mi přišel takový symbolický. Jako by byl předzvěstí konce jedné éry. Éry hrdinů, éry cti a statečnosti. Éry postupného konce některých prvorepublikových herců... Zde ještě zazní odkaz na výsadkáře z Anglie, zde se ještě po obloze prohání Spitfiry... Již za rok či dva, budou stateční ze západního odboje perzekuováni, prvorepublikoví herci postupně odstavováni a parašutisty ve filmech nahradí bodří úderníci překračující plán, zemědělci a partyzáni (sovětští samozřejmě). Co se týče fimu, celé to bylo opravdu mírně naivní. SS tu byla tak trochu za blbce, opak byl však krutou pravdou i to, že nejen náš odboj, ale i třeba francouzský dokonale rozložila. Co je znázorněno věrně, je nacistické běsnění po vyhození mostu s vlakem wermachtu do vzduchu. Výzvy k sdělení informací, následné sebrání významných lidí z městečka coby rukojmích, kteří budou zastřeleni do té a té hodiny pokud se viník sabotáže nepřihlásí... Skvěle slizký byl Filipovský s patkou a zlobně svítícími očky coby kolaborant a udavač Kolta (i to jméno zní odporně!). Závěrečný nálet Spitů na německou kolonu mně velice potěšil a překvapil. Nečekal jsem jej. A tak, stejně jako Plachta s chlapcem, který jel za nemocným taínkem - odjeli vlakem do Prahy, cítl jsem jak s ním odjela i spravedlnost, čest a demokracie na desítky let pryč... Jako válečný film bych film doporučil a jako poslední záchvěvy svobodného filmu rozhodně! Tři výbušniny zakopané na zahradě. * * * ()
Hrdinové sedí u stolu a mlčí, přičemž se ostatní chvástají, jako správní generálové po bitvě. M. Cikán posbíral herce ze staré a té nejstarší školy a ukázal nám, jak má vypadat válečný film, bez jakéhokoli stranického nátlaku. Silná atmosféra let předchozích, je základem kvalit celého snímku, výborné plynutí děje, které vyústí v těžkou a na první pohled neřešitelnou situaci, perfektně podchyceno odporné nacistické smýšlení a nesmí chybět ani hnusný kolaborant, které ho se ujal skvělý F. Filipovský. Lidské a osobité hrdinství má v tomto filmu prvenství. I trochu toho nezbytného štěstí se zde dočkáme, ovšem není štěstí bez předchozích činů. Pro milovníky československé válečné kinematografie určitě zážitek a pro oddané milovníky povinnost. ()
Ty nejlepší československé filmy s tematikou 2. světové války vznikly až s větším časovým odstupem, tyhle nejstarší snímky z prvních poválečních let až beru spíše jako filmové rarity. Zápletka a obsah nacistické "detektivky" jsou zajímavé a upoutají diváka, i když nejde o žádný zásadní válečný moment, zpracování na ploše pouhých 70 minut je už slabší, některé důležité postavy rozvinuty jen povrchně. V porovnání s jinými čs. filmy ze stejného roku (Mrtvý mezi živými, Varúj!, 13. revír, Nezbedný bakalář), které dokazují vysokou kvalitu tehdejší kinematografie, spíše průměr a v rámci žánru válečného dramatu roku 1946 zvítězili u mne Muži bez křídel. (65%)(deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) // První mnou viděný film režiséra Miroslava Cikána. ()
Vyborne valecne drama, ktere je snad s vyjimkou CSFilmu dnes uz bohuzel zapomenute. Dobra zapletka, svizne tempo a predevsim..., diky dobe nataceni film pusobi velmi verohodne a Nemci zde vylozene nevystupuji jako karikatury, jak tomu v nejednom povalecnem filmu bylo. Zajimave herecke obsazeni, ze ktereho me jednoznacne nejvice zaujal vynikajici Filipovsky. ()
Patetický výkon Smejkalové jako by byl vystřižen z filmů o 30 let starších, že si to Cikán neohlídal... Jinak zajímavý příběh...Filipovský velmi přesvědčivý-měl to v očích... ()
„A proč nechtěl nic vypravovat?“ - „To se ptáš ty?! Skutečný hrdina přece nerad mluví o sobě!“ To zarámování celého hrdinského příběhu pana Tomka (Ladislav Boháč) je vcelku zdařilé (viz zejména závěrečná pointa, kdy klučina předává Tomkovi svůj skautský odznak za statečnost), ale při omezené délce celého filmu se tím autoři tohoto válečného snímku poněkud okrádají o čas, který jim pak chybí pro bližší rozvinutí jednotlivých postav příběhu. Líbila se mi jinak celková dobová atmosféra filmu, ač tedy třeba ta scéna leteckého náletu byla natočena poněkud naivně. Též oceňuji, že ten snímek je ještě prost jakéhokoliv ideologického nánosu. Je přeci jen znát, že vznikl hned těsně po válce. ()
Středometrážní film z období konce druhé světové války, natočený už v roce 1946. Z filmu dýchá věrohodnost, prakticky vše je použito z nedávno skončené války - kostýmy, válečná technika, zbraně, dokonce i některé filmové záběry. A přestože má film jen něco málo přes šedesát minut, patří k těm nejvěrněji ztvárněným válečným filmům u nás, bez jakékoliv příměsi propagandy. Praví hrdinové o sobě vždycky mlčí... ()
Film ešte nezaťažený neskorším komunistickým nánosom a zmestila sa aj jedna celkom slušná letecká bitka. Okrem hlavných hrdinov výborný Filipovský ako veľmi aktívny kolaborant. ()
Film je celkom dobrý. Dráma z malého mestečka o skromnom , ale statočnom človeku. Zaujímavé je aj to , že film nie je spolitizovaný, ak by ho natočili o dva roky neskôr tak hlavný hrdina by bol určite člen KSČ a s ním skoro celé mestečko. Aj scéna , kde sa trestá pán udavač " Filipovský" je spracovaná zaujímavo....65%. ()
Krátce po válce natočené drama vypovídalo hodně o době na konci okupace, v době ještě nezkreslené jednostranným pohledem na náš především zahraniční odboj. Natočeno poměrně slušně až na několik scén, které mohou při kritičtějším pohledu připadat naivně. Nejvíce je to vidět na případu, kdy je německá kolona se zatčeným Tomkem napadena spojeneckými letouny a Tomek s pouty v ruce jediný z jednoucího auta zůstane naživu a podaří se mu uprchnout do lesů. Filipovský možná taky trochu příliš zkarikoval konfidenta gestapa, myslím, že skuteční spolupracovníci se chovali poněkud jinak. ()
Najlepsia cast filmu sa odohrala az pri konci filmu, kde bol mensi nalet na nemecku kolonu aut. Zvysok filmu mi moc toho nedal ku zivotu:) ()
Rok po válce vznikla tato filmová povídka připomínající hrdiny z odboje a zvýrazňuje nebezpečí kolaborantů. Stopáž něco málo přes hodinu nedává příběhu možnost se pořádně rozvinout, ale i tak bylo vše zásadní řečeno. Nakonec, ono jde o pouhé vyprávění příběhu o učitele Josefa Frýby, kterého ztvárnil Jindřich Plachta chlapci Vítkovi (Josef Pařízek), takže je takové schéma ve svém smyslu pochopitelné. A myšlenka příběhu? Mezi lidmi zkrátka chodili hrdinové, aniž by o tom věděli. Oni se tím prostě nechlubili. Proč taky. Po technické stránce je to natočeno dle tehdejších možností a je vidět, že do toho tvůrci dali všechno. Velmi povedený letecký nálet na německou kolonu je vrcholem celého dějství. Příběh drsný a však podstatný. Hrdinové byli a pokud se o takových vědělo, nemělo by se na ně zapomínat. ()
Odbojář vyhodí do povětří most, zrovna když přes něj přejíždí vlak Wehrmachtu (vynikající trik, nebo to snad muselo být doopravdy..). Gestapo pak vyhlásí, že pokud se viník sám nepřihlásí, popraví do večera 20 nevinných lidí. Pochybuju, že se tohle dělo. Milenka hlavního hrdiny chvíli poté, co ho zatkne gestapo, skáče pod vlak (tzn. z naprosté blbosti). Ten jim samozřejmě uteče. Následuje velice pochybný hrdinský čin likvidace místního udavače, čímž se likvidátor dostává na udavačovu úroveň. 70 % ()
Skvělý válečný film o skutečných hrdinech. V hlavě mi hlavně utkvěla poslední scéna, kdy se hlavní hrdina co přišel o spoustu svých bližních vypořádává s kolaborantem. Film doporučuji všem co by si chtěli pustit výborný válečný film pro pamětníky bez ideoligických žvástů. ()
Dobrý scénář a slušně zpracovaný, přeplvapil mě třeba (na svou dobu) dost dynamický střih. A kromě morálního hrdinského rozměru je to většinou i docela napínavé. Jediné, co mi trochu vadilo, byly dialogy, ti lidi mluvili jako dost knižně (půjdu-li sám, musím svůj plán změniti). ()
Vynikající! Opět mi nezbývá než se podivovat nad tím, jaké utajené klenoty nabízí naše stará kinematografie. Pravou hodnotu nacházím vesměs ve starších filmech, nad kterými zdejší rozumbradové ohrnují nos. "Hrdinové mlčí" je možná vůbec nejlepší snímek šikovného režiséra Cikána; ukazuje hrdiny, ale také udavače (skvělá role pro Františka Filipovského). ()
Spousta slavných herců v krásné poválečné době. Fašismus za námi a komunismus daleko. František Filipovský měl zajímavou roli a přiznám se, že tak mladého jsem ho v moc filmech neviděl, ač vím, že hrál již po boku V. Buriana. V maličké roličce se mi líbil i Jindřich Plachta, ale tohoto herce mám moc rád. Celkově film nebyl špatný, opět na mě dýchla předválečná, vůbec nejkrásnější, doba naší historie. A to i přesto, že film o době války byl natočen po válce. Podobný herecký styl a režie jako v nejslavnějších dobách V. Buriana, kupříkladu. Nicméně trochu mě mate zdejší text distributora. To, že se chce bratr mstít se týká úplného závěru filmu. Jinak je děj zajímavý, nicméně celé to na mě působí jako jedna nezávislá epizoda epizodního seriálu. Skoro mám až pocit, že tvůrci měli co dělat, aby celý film do sedmdesáti minut vůbec natáhli. Nicméně, po druhé se na film určitě nepodívám. ()
Velmi dobře natočeno, herci velmi dobří, děj má spád a rozhodně to stojí za vidění. Tedy, ne že bych si to pouštěl stále dokola, ale hodně se mi to líbilo. ()