Režie:
Čchan-uk PakKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Yeong-wook JoHrají:
Soo-jeong Im, Rain, Dal-soo Oh, Joon-myeon Park, Byeong-ok Kim, Ho-jeong Yoo, Byeong-eun Park, Yeong-soon Son, Yoo-rang Joo, Jeong-yong Lee, Hee-jin ChoiObsahy(1)
Při pracovní směně na montážní lince v továrně na rádia uslyší Young-goon hlas, který jí radí, jak sestrojit baterii pro dobití. Dívka uposlechne rady neznámého hlasu, dle návodu propojí své zápěstí s kabely baterie a zapojí se do zásuvky. Young-goon tak konečně získá dostatek energie k aktivaci své pravé podstaty - kyborga. Nadlidské schopnosti musí použít k záchraně své babičky, která byla odvezena do psychiatrické léčebny. Po ukončení „dobíjecího procesu“, tedy ve chvíli, kdy se Young-goon probere z bezvědomí po zásahu elektrickým proudem, zjistí, že byla odvezena do téhož ústavu pro duševně choré. Soustředí se tedy na svůj úkol – likvidaci personálu léčebny a záchranu babičky. Lékaři jí však do cesty kladou velké překážky jako například povinnost jíst, hrozí jí tedy nebezpečí poškození robotického zařízení. Naštěstí pro ni jeden z pacientů, Park Il soon, vyrobí přístroj k přeměně jídla na elektrickou energii a Young-goon může najít svůj pravý smysl života. (Ketri)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Skvěle natočený unikátní kousek z psychiatrické léčebny, který poodhaluje nitro "bláznů", kteří mají o sobě naprosto mylné a někdy i halucinacemi podpořené představy. Film působí velice mile a něžně, první polovina je jednoduše příjemná na pohled a vůbec nevadí, že zápletka není kompletně dovysvětlena. První hodinu filmu bych hodnotil velmi kladně, jenže pak se příval nápadů zpomalí, rozvolní a menší pointu, jenž čeká na konci, lze předem odhadnout. 7/10 ()
V podstatě velký souhlas s uživatelem Gimp. Vizuálně skvělé. Emocionálně působí jen scéna s operací a následné první sousto hlavní hrdinky. Takže nakonec zklamání - možná i proto, že jsem tak trochu nepochopil konec filmu;-). Chan-wook Park byl v mém top seznamu režisérů po volné trilogii o pomstě hodně vysoko. Teď si nejsem jist, kam ho mám zařadit a budu napjatě čekat na jeho další film. ()
Tento film mě okouzlil, a to nejenom díky Lim Su-jeong, která je jako kyborg naprosto skvělá. Již úvodní neotřele zpracované titulky dávají tušit, že nás čeká originální jízda, a to přesto, že se jedná o mnohokrát zpracované a viděné prostředí psychiatrické léčebny. Jenže po korejsku a po parkovsku to znamená nápaditou vizuální stránku a kameru a vůbec různé nápady a vychytávky, jimiž se to jen hemží při prolínání dvou světů. Tedy toho takzvaně normálního, který vidí všichni, a toho, který má každý pro sebe sám. Ale možná se někdy stane, že i tenhle svět nám někdo pomůže sdílet... ()
Když blázinec, tak pořádnej. Není tu nouze o roboty, mluvící zářivky, kradou se tu pingpongové vychytávky, jódluje v korejštině a chodí pozpátku. Čas se tu hrozně vleče, nejspíš kvůli tomu škytajícímu chlapovi v kukačkách, takže trvá věčnost prokousat se (za pomoci babiččiny protézy) tímhle příběhem až k finálnímu romantickému procitnutí .. ()
Čistých pět to není, ale ten film si mě získal nejen svou vizuálně strhující formou, tak i svým tématem a způsobem jeho podání. Sice diváka tolik neangažuje, ale lhostejné vám postavy taky rozhodně nebudou. Navíc se otevřeně hlásím k velkým sympatiím k Rainovi (aka Pi, aka Bi), přestože jsem heterosexuál. Není to dokonalé jako celek, ale v mnoha svých částech ano. ()
Galerie (31)
Photo © Moho Films
Zajímavosti (1)
- Su-jeong Im musela před natáčením filmu snížit svoji váhu na pouhých 39 kg. (DailyDreamer)
Reklama