Jsem kyborg, ale to nevadí

Při pracovní směně na montážní lince v továrně na rádia uslyší Young-goon hlas, který jí radí, jak sestrojit baterii pro dobití. Dívka uposlechne rady neznámého hlasu, dle návodu propojí své zápěstí s kabely baterie a zapojí se do zásuvky. Young-goon tak konečně získá dostatek energie k aktivaci své pravé podstaty - kyborga. Nadlidské schopnosti musí použít k záchraně své babičky, která byla odvezena do psychiatrické léčebny. Po ukončení „dobíjecího procesu“, tedy ve chvíli, kdy se Young-goon probere z bezvědomí po zásahu elektrickým proudem, zjistí, že byla odvezena do téhož ústavu pro duševně choré. Soustředí se tedy na svůj úkol – likvidaci personálu léčebny a záchranu babičky. Lékaři jí však do cesty kladou velké překážky jako například povinnost jíst, hrozí jí tedy nebezpečí poškození robotického zařízení. Naštěstí pro ni jeden z pacientů, Park Il soon, vyrobí přístroj k přeměně jídla na elektrickou energii a Young-goon může najít svůj pravý smysl života. (Ketri)