Sixty Six
Režie:
Paul WeilandKamera:
Daniel LandinHudba:
Joby TalbotHrají:
Helena Bonham Carter, Eddie Marsan, Gregg Sulkin, Stephen Rea, Peter Serafinowicz, Stephen Greif, Geraldine Somerville, Catherine Tate, Maria Charles (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Psal se tehdy rok 1966 a celá Velká Británie žila jediným velkým šílenstvím - mistrovstvím světa ve fotbale, jejž se právě tehdy v létě Anglie stala domovem. Jen dvanáctiletý Bernie Reubens měl úplně jiné starosti. Blížil se totiž jeho velký den, možná největší v životě dospívajícího židovského mladíka, a to den obřadu Bar Micva, během nějž se chlapec mění v opravdového muže. A protože Bernie nikdy neměl moc přátel a ani s rodiči nevycházel zrovna na výbornou, rozhodl se, že svůj vstup do dospělosti uspořádá ve skutečně velkém stylu. Jenže jeho plány se začaly až příliš brzy hatit. Už to, že podnik jeho otce začal mít povážlivé potíže, a proto se celá rodina musela naučit značně uskrovňovat, nebyla vůbec dobrá zpráva. Poté shořel Reubensovým dům a Bernieho starší bratr se vážně zranil. A nakonec přišla rána nejhorší. Bernie zjistil, že právě na den jeho Bar Micva vychází i finálový zápas mistrovského turnaje. A pokud by tým britských špílmachrů skutečně postoupil, může se celá oslava rovnou zrušit, protože by na ni nepřišla ani noha. Nezbývá tedy než začít přát fotbalistům Jejího Veličenstva jen to nejhorší. Ale co když i tak postoupí? V sympatické rodinné retrokomedii kromě mladičkého Gregga Sulkina excelují také Helena Bonham Carterová a Eddie Marsan. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Čo sa zo začiatku začne ako brilantná komédia prejde cez naozaj trpkú drámu a skončí ako dojemný rodinný film. Má to pekné farby, má to nostalgiu, má do dobrý soundtrack a skvelých hercov a má to tú zvláštnu tragikomickosť židovstva, ktorú som doposiaľ videl u woodyho a najmä coenovcov a tu mala svoj ďalší rozmer - dojemnosť. rozhodne nie dokonalé, ale veľmi milé dielko. ()
Nesršící ani originalitou, ani vtipem, ale tak tragikomicky autentické a dojímavé, že mne – v tom okamžiku poslušného absolventa všech pocitových výkyvů, které tvůrci pravděpodobně zamýšleli – nepřekvapilo, když titulky vyjevily, kdo tady psal na základě čeho. Tedy nikoliv scénáristé pod vlivem napjatého fotbalového mistrovství (všechno tak hezky (ne)vychází), nýbrž cynický osud pod vlivem okolností. Pro snazší představu bych Rok 66‘ připodobnil ke skromnější, a vzhledem k rozechvělosti v poslední minutách mně bližší verzi kanadského Daru od Boha. 75% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $224,614║Tržby Celosvetovo $1,873,144║ ()
Jedním slovem prostě nádhera! Tohle je jeden z těch filmů, které mě dokázaly pohladit po duši a udělaly svět ihned krásnějším místem k životu, tenhle film mi prostě úžasně zlepšil náladu a přivodil nostalgický úsměv na rtech. Ač je to drama kloubené s komedií, přesto tento film považuji za úžasný rodinný optimistický a místy humorný film ze života, který se klidně může opravdu stát i v reálném životě. Je škoda, že takových filmů ubývá, nebo je možná jen neumím najít, ale tenhle film má v sobě všechno, co má správný film mít, a opravdu musím konstatovat, že je to jedno veliké filmové překvapení a že mě takto nadchne jsem opravdu nečekal. Ani nevím, čím mě dokázalo toto komediální drama nadchnout. Zcela jistě to bylo zajímavým dějem a velice dobře napsanými a především zahranými postavami, počínaje židovským chlapcem Berniem, který má před sebou své Bar Micva, které připadá na stejný den jako finále mistrovství světa v kopané, přes milou a starostlivou matku v podání naprosto úžasné Heleny Bonham Carter až po trochu zvláštního a excentrického otce, který se vymyká normálním zvyklostem a který se bojí převzít jakoukoliv rodičovskou odpovědnost. Těch postav je samozřejmě více a celé to tvoří úžasný celek, ze kterého pak je velmi kvalitní a dá se říci i nezapomenutelný film plný nostalgie, který mi zřejmě padl do mé momentální nálady, a proto neváhám udělit pět hvězdiček a označit tento film za podařený a zároveň za jeden z nejlepších filmů ze života, které jsem kdy viděl. ()
Krásná smutně sladká romantika, ani ne tak o židvství, ani až tak úplně o fotbale, ale o složitém vztahu syna a otce v dospívání. Úsměv, slzy, zvědavost i soucit, všechno zde člověk najde. ()
Vyrůstat v Anglii šedesátých let muselo být tak krásné... za předpokladu, že nejste žid a na vaše bar micva, které mělo být pro všechny nezapomenutelné, nepřipadá finále MS ve fotbale a jako na potvoru, i když se snažíte vše(ne)možnými způsoby (včetně voodoo) jí v tom zabránit, se tam ta domácí Anglie vážně probojuje. Výtečný, mírně cynický, přesto dojímavý příběh o tom, že i když se všechno ve vašem životě neděje tak, jak byste chtěli, není důvod být kvůli tomu skleslý. Pokud nemáte problém s náboženskou tématikou anebo s fotbalem (případně s obojím), tenhle Rok '66 určitě doporučuju, já ty Brity prostě miluju :-) ()
O čem to vlastně bylo? No přece o tom, že nezáleží na triviálnostech typu bar micva, umírající babička nebo rodící manželka. Když hraje nároďák finále MS, musí jít všechny tyhle banality stranou. A i když někomu chvilku trvá, než si ujasná priority, všechno nakonec vždycky dobře dopadne. Taky bych někdy rád stál před podobným "dilematem". 70% ()
Film by se mi líbil mnohem více pokud by bylo dáno méně prostoru židovské víře a více rodině jako takové,kde se mi opět líbila Helena Bonham Carter v roli matky,líbilo se mi i vystižení doby a hudba. ()
Jak může úspěšnost Anglického národního týmu na mistrovství světa v kopané ovlivnit přerod židovského mladíka v muže. Nahořkle nostalgické pohlazení režiséra Paula Weilanda vypráví o radostech i strastech dvanáctiletého Bernieho, který na pozadí událostí roku ´66 očekává jeden z jeho nejdůležitějších dní v životě, židovský svátek barmitzvah. ()
Veľmi podarený film:-). dobovo výstižný, hudobne presný, a scenárovo geniálny. Film ma dostal popravde však až pri konci, kedy nastala spoveď malého chlapca. film je zaujímavý tým, že i keď sa jedná o komédiu v podaní rozprávača - mladého chlapca čo sa chystá mať svoju bar miztvah, ide aj o drámu s otázkami o rodine. Všetko to do seba zapadá a je to prikrášlené o spomínanú dobu, v ktorej sa film nachádza. To že ide o reálny námet, je úžasne vidieť v samotnom prevedení filmu. Žiadne nereálne komické situácie. Všetko je jemne vtipné a dramatické. Navyše role otca a syna sú perfektne zvládnuté. A zároveň zatiaľ asi najlepší film od Paula Weilanda (čo som videl). 81% ()
Oceňujem Stephena Greif. Dej filmu mal peknú myšlienku, prišiel mi však "neslaný, nemastný". Najlepšia myšlienka z filmu: "Keď sa stanete skutočným mužom, prestanete tátu obviňovať z toho, že není dokonalý. Uvedomíte si, že je to len človek a milujete ho taký aký je." ()
Nostalgicky sladce nahořklý film o ironii osudu, o tom, že rodiče si nevybíráme a o chápání životních hodnot. Film bere za srdce zejména tím, že většina z nás v něm jistě najde styčné body s vlastními životními peripetiemi. Pokud však před sledováním nejste naladěni na tu správnou vlnu, bude vám snímek asi připadat poměrně suchý a nepříliš záživný. Proto (nebo přesto) 3,5*. ()
Hrozný. Ta náboženská zápletka mě vyloženě s.ala. Čekal jsem, že z MS1966 se vymlátí víc zábavy. :-( ()
Je len málo filmov, ktoré nedokážem dopozerať. Toto bol bohužiaľ jeden z nich ... ()
Polhodina mi stačila aby som pochopil, že toto dobrovoľne nepôjde dopozerať. ()
Celkem pěkný!!!! :) Kéž by k takovému závěru dospěly, jako dospěl Bernie, všechny dnešní děti!!! ()
Tragikomický film o tom, jak být outsiderem není jednoduché a že ne vždy nám vyjde, co jsme si naplánovali. Všichni herci v čele s Helenou Bonham Carter byli vážně skvělí. Škoda pár drobností, ale ani ty nedokázaly Rok 66 potopit. Díky za zpříjemnění jednoho deštivého dne. ()
Málo fotbalu, moc židovských zvyků. Škoda, mohl jsem mít tenhle film rád. Nevím, kdo psal obsah, ale ".... pokud by tým britských špílmachrů postoupil..." je blbost. Britský národní tým může existovat leda na olympiádě. Roseannin hrob stejného režiséra (Paul Weiland) je minimálně dvakrát lepší (matematicky , čili 80% vs 40%), ()