Životy těch druhých

Po mírnějším rozjezdu se najednou vynořil další ze skvostů německé kinematografie. Drama o tajné policii Stasi v bývalém NDR s jejími praktikami, kde se jim rozhodně nehodil nikdo, kdo by náhodou začal používat své svědomí a chtěl se stát trochu lepší lidskou bytostí. Z celého filmu mám vyjímečně velmi dobrý pocit i přes jeho pomalejší tempo a delší stopáž. Roli Gerda Wieslera zahrál Ulrich Mühe skvěle a i když toho moc nenamluvil, tak jeho oči a mírná mimika mluvily a já věděla co a to osobně považuji za bravurní herecký výkon. Vynikající atmosféra podpořená dobrou kamerou a hudbou ještě víc umocnila můj intenzivní zážitek z filmu. Ve výsledku je u mně absolutní spokojenost pouze s jedním malým obláčkem kolem jedné smrti a trochu nereálného konce, který mě ale emotivně dostal. (26.01.2013)

Film, který asi nenadchne každého diváka, je třeba mít na něj náladu, popřípadě si ji udělat...Líbilo se mi vykreslení charakterů postav - zejména Mühe se role velmi bravurně zhostil a představuje záporáka, který nakonec dokáže i své city projevit....Je dost hrozné si představit tu dobu (dlouho jsem ji nezažil, navíc ne v Německu), když se nedalo nikomu věřit a každou chvílí hrozilo (jste-li nějak apoliticky angažovaní), že Vám Stasi vtrhne do domu a buď za Vaší přítomnosti a přítomnosti rodiny odvede nebo bez Vašeho vědomí vpadnou do bytu se svým nádobíčkem a poté sledují každý Váš krok....Tomuto filmu bych klidně mohl dát 5*, ale jaksi celá ta atmosféra mě zanechává na hezkých 4*. (09.04.2008)

Silná dráma z obdobia komunistickej NDR, ktorá získala mnoho cien, vrátane oscara. A právom. Očami nekompromisného príslušníka tajnej polície Stasi prenikáme do problémov a starostí spisovateľa Dreymana, na ktorého si sadol minister kultúry (inač, pekne slizký hajzel) a za každú cenu chce nájsť niečo, čím by ho zničil a umlčal. V tej dobe netrebalo veľa, stačí vtip o Honeckerovi a máte po kariére. Prinajlepšom. Nech žije komunistická strana! To je to, čo chceli počuť, poznáme to. Je to film, ktorému budú rozumieť hlavne všetky postkomunistické krajiny. Zámerne pomalé tempo rozprávania príbehu vás v posledných 20-30 min. odmení zdramatizovaným záverom a nečakaným vývojom charakterov postáv. Nepochybne veľkú zásluhu na tom má výborná hudba. Chytilo ma to tak, že som si tých 30 min. od konca pustil ešte raz. Výborne vykreslené atmosféra 80. rokov rozdeleného Nemecka Berlínskym múrom. Príbeh je plný kvalitných dialógov a hereckých výkonov. Veľmi sympatický S. Koch známy z Verhoevenovej čiernej knihy, ale na navrch má výborný Ulrich Muhe ako kapitán Wiesler, ktorý bohužiaľ nedávno zomrel na rakovinu. Vydať najlepší zahraničný film bez akéhokoľvek bonusu, je dosť trapas. Užite si baladu o dobrom človeku. Film pre náročného diváka. 90%. (05.02.2009)

V komentároch sa obdivuje nemecká dôslednosť v konaní východonemeckej tajnej služby a častá je i výhrada o. nedôveryhodne ukázanom obrátení Šavla v Pavla (z biblického obratu pôvodného lovcu kresťanov Saula na oddaného kresťana Pavla vplyvom videnia). Ani jedna z téz úplne nesedí. Prvú vyvracia renomovaný celosvetový magazín, ktorý desaťročia pravidelne hodnotí výkonnosť tajných služieb. Komunistická ŠtB v ČSSR obsadzovala pravidelne v špionážnom rebríčku celosvetovo druhé miesto (za sovietskou KGB). Takže nemecká dôslednosť bledne a pravidelne bledla v porovnaní s česko-slovenským špicľovaním. Tézu o nevierohodnosti obrátenia vyvracia prvá - STASI zrejme mala, vzhľadom k jej mamutiemu rozsahu v sebe viac čiernych oviec, než bolo zdravé. A aj preto nebola top. Kvantita totiž automaticky nezaručuje kvalitu. A obrat nemusí zapríčiniť len zamilovanie sa do sledovaného objektu. Všeobecne film poskytuje pomerne presný a príbehom divácky pútavý obraz boľševického špicľovania. Na koho si tajní zasadli, mal po chlebe. Napriek zádrhom v systéme. Presne toto je ukázané: dramatik mal síce "strážneho anjela", no šťastie nepriniesol. (12.12.2020)

Dle propagačních plakátů jsem očekával gigantický herecký výkon Ulricha Müheho, který ostatní složky nechá daleko za sebou. Nakonec jsem, naštěstí, dostal něco úplně jiného. Ulrich Mühe je sice vynikající, ale ostatní herci rovněž, navíc film oplývá opravdu silným příběhem. Padlo tady několik úvah nad tím, zda se může chladnokrevný stroj na rozkazy změnit v srdcem a rozumem ovládaného člověka, já říkám - proč ne? Gerd Wiesler je samotář, kterého dokáže uspokojit pouze objednaná nevzhedná děvka a jeho práce. Nic jiného v životě nepoznal, lidi, které vyslíchá zná jen plakátově, stejně tak své posluchače na univerzitě. Při odposleších neosobně slýchá jen politické úvahy na stále stejná témata. Až nyní se dostal k odposlechu dvou lidí, kteří jsou spolu šťastni a on si uvědomuje, co všechno ztratil. Tak, to jsem se rozepsal o hlavním hrdinovi hodně ze široka, zbytek vezmu stručně. Ve filmu totiž nekulhá jediná složka. Od zručné režie (má moc dlouhé jméno, nebudu opisovat :-)), vynikajícího scénáře, výborných herců k pečlivě napsaným postavám. V porovnání se skvělými a příběhově podobnými tuzemskými Pouty jsou "Životy těch druhých" možná méně depresivní, ale zároveň propracovanější, dějovější a silnější. Závěr je sice trochu hrou na Hollywood, ale síle a uvěřitelnosti příběhu to nikterak neublíží. 90%. (01.10.2011)