Režie:
František FilipKamera:
Ilja BojanovskýHudba:
Bedřich SmetanaHrají:
Peter Dvorský, Gabriela Beňačková, Marie Mrázová, Jindřich Jindrák, Jaroslav Horáček, Jana Jonášová, Alfred Hampel, Karel Hanuš, Richard NovákObsahy(1)
„Roku 1865 jsem dohotovil první svoji komickou operu, dal jsem jí sám jméno Prodaná nevěsta, protože básník textu Sabina nevěděl, jak ji pojmenovat. Byla ve dvou jednáních a s prózou. Umínil jsem sobě, že se pokusím, jestli se mi podaří lehčí sloh, o kterém jsem dosud nikdy nepracoval. Chtěl jsem všem svým odpůrcům dokázat, že umím se velmi dobře pohybovat v menších hudebních formách, co mně oni upírají, jelikož prý jsem tuze zarytý wagnerián, abych to trefil. Též jsem hleděl ve všech číslech národní ráz hudby zachovati,“ vyprávěl s odstupem let Bedřich Smetana o vzniku své nejznámější opery. Původní podoba opery měla dvě dějství a hrála se v jednotné dekoraci. Scházely tance, hudební čísla spojovala mluvená próza, některé výstupy měly jiné pořadí a ve scéně komediantů byl zařazen principálův kuplet. Světová premiéra se uskutečnila 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze pod Smetanovou taktovkou... Tentokrát vám nabízíme televizní přepis z roku 1981 v režii F. Filipa se skvělým obsazením. V Mařence (G. Beňačková) a Jeníkovi (P. Dvorský) vytvořil Bedřich Smetana sebevědomé postavy s vřelým citem, v Kecalovi (R. Novák) mazaného zprostředkovatele, kterého přelstí vlastní „klient“. Odehrává se o pouti na návsi a v české hospodě, která vždy sehrávala ve společenském životě Čechů zásadní význam – ať už ve formě šíření a výměny informací, katalyzátoru sousedských vztahů, ale i katarze po přestálých sporech, což nejlépe dokládá očistný sbor „Proč bychom se netěšili“. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Zábavná televizně normalizačně papírová opera. Robátka olizují nadšeně sladké perníčky, česká ves je řádně 2D a člověk se tak v klidu může soustředit na hudbu. Páč o tu jde především. Ostatně, měli jsme na to více než 100 let a žádná pořádná česká filmová opera na téma Prodanky nevznikla, tak proč si neodškrtnout další z těch nuzných pokusů. ()
Po dosť dlhej dobe počúvam (už druhý deň) toto spracovanie Predanej nevesty zo zvukového záznamu - a stále nemám dosť. Jedna z mojich najobľúbenejších opier, Smetanova určite. Videla som viackrát, a stále je to zážitok! ()
Velice mě tahle verze Pradané nevěsty rozčílila na základní škole. Třídní učitel ji zmiňoval a řekl, že kritika o ní píše a já mu skočil do řeči, jako o katastrofální opeře, onse mnou nenechal rušit a řekl, jako o skvělé opeře a já že Jeník by nevylezl ani na strom jak byl tlustý, nevěsta byla obstarožní a nevypadala, že by pro ni nějaký muž skákal přes plot, takže jaképak skvělé... A on dál pokračoval, jen trochu znejistěle ve svém chvalořečení, a já rezighnoval, ale viděl na něm, že on se touhle verzí nechal unést, já tedy NE!!! A změnu názoru ve mě nepřivodil, to nedokázal, neb nač jsem byl životem vychováván k vlastnímu úsudku? ()
Pre mňa, za mňa nech sa tá nevesta aj predá do nevestinca, ale ja operu fakt nemôžem. Okrem "Proč bychom se netešili" som nerozumel ani slovu. ()
Možná to nebyla ideální poloha české klasiky, ale oproti tomu, do jak temných a smrdutých míst se naše "vysoké" umění dostalo dnes, jde o poctivé, atmosférou prosycené zpracování... ()
Vynikající byť tradičně pojatá inscenace. Ústřední trojice Beňačková-Dvorský-Novák excelentní a dovoluji si tvrdit, že Mařenka v podání Gabriely Beňačkové je nepřekonatelná. ()
Opery nemusím, ale tohle je klasika. Díval jsem se na to dokonce s libretem. ()
"Dobrá věc se podařilo, věrná láska zvítězila." Mám dnes za sebou návštěvu nové echt moderní inscenace Prodané nevěsty (s inscenační poetikou ala panelák :-() v pražském Národním divadle, tak jsem si musel vylepšit nápadu a aspoň v rychlosti si znovu připomenout tuhle echt klasickou televizní inscenaci téhle kultovní Smetanovy opery. Inscenace, která je možná místy přeci jen dosti "sladká" (viz roztomilé dětmi olizující hned v úvodní sborové scéně sladké perníčky), přesto tahle inscenační poetika člověka zahřeje u srdce. ()
Skutecne pivo a skutecne kolace. ()
Moje neoblíbenější inscenace Prodané nevěsty. Beňačková jako Mařenka je skutečně nepřekonatelná. Dvorský je excelentní. Dobré je také klasické pojetí výpravy, experimenty této opeře nesluší. ()
Opera do obýváku nepatří, a už vůbec ne televizní. Navíc v době vzniku mono. Dnes z kvalitního CD či DVD, to je jiné kafe. Tahle Prodanka byla příšerná, Dvorský jako obtloustlý Jeník a Beňačková kyprá Mařenka. Dvorský ještě neměl hlas dokonale vyzpívaný a Jeník s přízvukem - děkuji, nechci. Ještě že už jej nezpíval Žídek. ()
Prodanku jsem byl nucen shlédnout v různých verzích a v různých dekoracích minimálně 120 krát a nikdy mne neomrzela. Tato inscenace je skvělá, protože paní Beňačková-Čápová je prostě TOP.A přízvuk Dvorského????Panebože, vy zapšklí čecháčci, co mají říkat v La Scale, nebo v Met´s, kde je obsazení čistě mezinárodní a nikomu to nevadí, protože důležitá je především hudba. ()
Klasika. Pro mnohé se tato v jisté době periodicky opakující se inscenace reprezentuje statičnost předrevolučního televizního programu. Pro mě tato inscenace a jiné (zejména hudební) představují ty kvalitní věci, která smetla komerčnost i nekomerčních televizí. František Filip má většinou zkušenou ruku, cit pro hudbu a výbornou práci s herci. Zde hodnotím, že hrají/zpívají operáci a vše funguje. Jako dítě jsem to milovala a chtěla bych to znovu o svátcích v televizi. ()
Jsem velký fanda Prodané nevěsty a tento přepis mi přišel jako věrné vystižení Smetanovy a Sabinovy předlohy. ()
Tak jsem si říkal, že si splním kulturní povinnost a alespoň jednou se podívám na divadelní provedení operní "Prodanky" když už vím jistě, že do divadla na ni nepůjdu. S operou mám zásadní problém ten, že pěvcům většinou stejně vůbec nerozumím co zpívají. Tím pádem se prakticky neposouvám v ději s aktéry. Jedno se ale musí Smetanovi nechat. Zde spojil klasickou českou vášeň a zálibu - hospodu, a přidal k nim pár tradičních lidových pohledů. K tomu přimíchal vcelku zajímavý příběh, minimálně svou pointou, a přiblížil jak to kdysi chodilo na vsi s handlováním nevěst. Řada popěvků je známa i těm, kteří operu nikdy neviděli. Písně „Znám jednu dívku..." či Proč bychom se netěšili jsou vlastně tehdejšími a současnými operními stálicemi mezi hity. V tomto záznamu pak nutno vyzvednout pěvce, ale mě by se asi líbil každý, kdo umí zvednout hlas, neboť já trpím absolutním hudebním hluchem. Ale Peter Dvorský zkrátka patří ke slovenské špičce. ()