• genetique
    ***

    Greengrassov snímok som síce ešte nevidel, nemám s čím porovnávať, no ak by toto malo reálne ukázať na situáciu okolo 11teho septembra a dôkladne vykresliť pocity, strach a hrôzu v lietadle, tak potom myslím, že to nebolo až také hrozné. Aj keď je pravda, že väčšiu hrôzu a súcit som pociťoval v ten deň doma pripútaný ku kreslu ako počas sledovania tohto filmu. Dialógy telefonátov rodín sú hrozné, nepomáhajú tomu ani herci, tobôž nie scenár. Nevyužiť takýto námet je obrovská škoda. 55%.(12.11.2006)

  • Dadel
    ***

    Když dva dělají totéž, není to totéž. Z Greengrassova filmu vyzařuje NĚCO, tento je pouze standard. Přitom to nezačalo špatně. _______Po třetině filmu jsem si říkal, že dám čtyři hvězdičky a film nesmažu, ale nechám si ho. _____Po dvou třetinách jsem si říkal, že dám tři, ale že napíšu poznámku "Kdybych neviděl United 93, dal bych čtyři", a film si stejně nechám._______ Po skončení filmu dávám tři už bez poznámky, a smazal jsem ho. Konec filmu se nevyhnul patosu a po nárazu letadla ještě dobrých deset minut sledujeme zpomalené záběry na zdrcené tváře pozůstalých a na záchranáře postávající u trosek letadla (přesněji řečeno u kruhu zčernalé země o průměru pět metrů, letadlo zřejmě vysublimovalo). Zajímavostí je, že triky dělala česká firma UPP.(5.10.2006)

  • Tosim
    ***

    Jako televizní je snímek samozřejmě chudičký po nějaké trikové, resp. technické stránce (což nemusí být ZAS AŽ TAKOVÝ problém), nejdůležitější je fakt, že ve mně nevyvolal skoro vůbec žádné emoce. Všechno je to strašně kontraproduktivní (co byste chtěli, když desetkrát za pět minut uslyšíte "Miluji tě"), a vypadá to, jako kdyby letadlo nedosáhlo svého cíle ne díky statečnosti pasažérů, ale kvůli neschopnosti teroristů. Tento film bude nejdůležitější z hlediska srovnání s Greengrassovým (nyní už to můžeme podle hodnocení odevšad ze světa klidně napsat) mistrovským kouskem. Abychom si ho o to víc vážili.(27.6.2006)

  • Radiq
    odpad!

    V podstatě úplně stejnej film jako United 93. Nedivil bych se, kdyby to vymyslel jeden a ten samej scénárista. I zde lze nalézt klasické americké trapné prvky. Zejména dlouhé loučení, kdy každej telefonuje dom a říká jim I love you - to už je pak fakt nudné, pořád dokola. Navíc všichni členové rodin na zemi vypadají skoro stejně (kromě té černošky) a pokud zrovna nechovají v ruce mimino, tak musí mít minimálně hromadu odrostlejších harantů. Při tom chystání se pořád letadlo třepe, jako by už mělo konečně spadnout a děje se to fakt hodně často. Takže když konečně dopadne, tak mi spadne kámen ze srdce a su rád, že je konec. Kromě toho, že stejně jako v United 93, tady taky ušetřili na výbuchu letadla při dopadu na zem. Tímhle filmem chtěli asi američani teroristům ukázat, že to hrdý americký národ nezlomilo a že jejich obyčejní občané se nedají a budou s nimi hrdině bojovat. Prostě jen aby smetli to hrdinství teroristů, aby dostali diváka na svou stranu. Och, jak dojemné. Shit!(3.6.2007)

  • Nach
    ***

    Nejprve jsem byl trochu v šoku, neboť jsem si myslel, že se jedná o ten vychvalovaný Let číslo 93, ale až později jsem zjistil, že se jedná o jiné zpracování. Nevím jak první zmíněný film, ale tento byl na mě příliš zdlouhavý. Hlavně v telefonických pasážích. Emoce účastníků ke mně ne a ne prosakovat a já se tak nedokázal vcítit do jejich kůže. Přesto se však nalezlo i několik slušivých pasáží, kvůli kterým toto dílo stálo za to vidět. 60%(9.9.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace