파랑주의보
My Girl & I
Režie:
Yoon-soo JeongObsahy(1)
Dva mladí lidé, chlapec Su-ho a dívka Su-eun, se seznámí ve škole při vyučovací hodině. Zamilují se do sebe tak moc, že si slíbí věčnou lásku až do smrti. Su-eun je ale nemocná, a to se také projeví na jejich první výletě na ostrově, kdy se Su-eun udělá mdlo a upadne na zem. Su-ho ji okamžitě přenáší zpět na pevninu, kde se o ní velmi dobře stará. Jak dopadne nemoc Su-eun ? A jak dopane láska mezi těmito dvěma lidmi? Vydrží jim až do smrti? (TylerGage)
(více)Recenze (8)
Přiznávám, že tento snímek jsem si pustil aniž bych tušil, že jsem už vlastně viděl film i seriál v japonském provedení. A nutno přiznat, že obě japonské verze mi sedly více. Nicméně toto dílo má taky své kouzlo, zejména to zanechávání zpráv v dnešní digitální době působí neskutečně mile a romanticky. Jistým nedostatkem tohoho filmu je, že divák již od samého začátku ví, kde to celé skončí. Nicméně Cha Tae-hyeon je na tyto role jako stvořený a jako pojednání o prvních láskách tento kousek obstává celkem slušně. Z mého pohledu na celkově příznivém dojmu (ač tohle dílo v ničem nevyniká) má jednoznačně Song Hye-kyo, něco tak neskutečně půvabného a křehkého už jsem vážně dlouho neviděl, při pohledu na ni se mi doslova tajil dech a napadá mne hodně málo dívek jež by jí v takové roli mohly svou krásou konkurovat. V závěru mi některé scénky připomínaly Lover´s Concerto, ovšem oproti tomuto skvostu nedokázaly zapůsobit tak, aby ze mne vymáčkly nějakou tu slzu což Son Ye-jin s Lee Eun-joo (RIP) dokázaly opakovaně. Objektivně je to za 3*, ovšem jednu přidávám za překrásnou dívku v roli Soo-eun. ()
Prázdná, zbytečná a nudná adaptace příběhu, který byl dříve zpracován uvěřitelněji, krásněji a ne tak křečovitě. Důkaz toho, že korejci by se měli od spousty věcí držet raději dál, protože dokoukat tohle bylo pro mě utrpení. Není nad to sledovat, jak se naprosto trapným způsobem filmaři snaží diváka nutit k slzám; scéna, která na to v japonské adaptaci potřebovala asi 10 minut, trvá tady asi půl minuty, kdy se najednou stane všechno naráz... Diváci nejsou stroje, který se přepínají tlačítkem, a autoři týhle zpraseniny by si to mohli uvědomit. ()
Asi jsem jediná, ale Parang juuibo mě bavilo mnohem víc, než původní slavné Sekai no chuschin de, ai wo sakebu, které jsem viděla už před dvěma a půl lety, ale k uzoufání mě nudilo a na další pokus jsem zatím nenašla dost odvahy. Paran juuibo si mě sice nezískalo natolik, abych předpokládala, že si ho zapamatuji, ovšem užívala jsem si ho. Dostalo se mi dojetí i smíchu, pohled na mého oblíbeného Cha Tae-hyeona i na půvabnou Song Hye-gyo a krásná hudba zážitek zpříjemňovaly. Možná příliš přímočaré a místy přehnané, ale v tomto případě mi to nevadilo. ()
Korejska adaptace jiz jednou zfilmovaneho japonskeho bestseleru, ktery ovsem v rukou Isao Yukisady otevrel lidem srdce daleko nenasilneji a s prvoplanovosti sice jasnou, ale podanou podstatne citliveji nez korejska verze zahalena pod rousku komedie, ktera se prave k tomuto filmu nehodi o mnoho vic nez ke kteremukoliv jinemu. Scenar k Parang juuibo nedelal nikdo jiny, nez Kwak Jae-yeong (My Sassy Girl), ktery ty nejsilnejsi okamziky filmu okopiroval z puvodniho Sekai no chushin de, ai o sakebu a zbytek vyplnil epizodnim humorem, obas ne zrovna inteligentnim, a plytkou preslazenosti posledni dobou mu vlastni. Krasnou vizualni stranku misty pred upadnutim do kyce zachranuje jen nadherny orchestralni soundtrack, ze ktereho emoce cisi na vsechny strany daleko vice nez z filmu samotneho. ()
Je to celkom dobrá romantická dráma. Má dosť dobrý príbeh o priemernom študentovi, ktorému sa páči veľmi populárna spolužiačka a na jeho prekvapenie si ho vyberie a začne medzi nimi vzťah plný lásky a spoločný čas najradšej trávia na malom ostrove, lenže nič pekné netrvá večne a jeho láska smrteľne ochorie. A na svoju lásku si spomína aj po rokoch. Spracovanie ma ale skôr sklamalo, už od začiatku som pocítil určitú umelosť, pekne sa na to pozerá, ale chýba tomu potrebná prirodzenosť, ich vzťah začne nanajvýš umelo, takže si ma ani moc nezískali a takto to vydrží asi polovicu filmu. Potom sa už viac začne prejavovať samotná choroba a kvalita filmu sa zvýši, toto je už omnoho lepšie podané, postavy mi začali byť bližšie a celá záverečná časť mi už prišla ako z iného filmu. A ani tá druhá línia odohrávajúca sa po rokoch nie je práve najideálnejšia, ale ani nemá moc priestoru. Takže čo sa týka jednotlivých žánrov, zastúpenie tu majú tri, romantický, dráma a trochu aj tej komédie, romantika moc nefunguje, za čo môže hlavne ten spomínaný neprirodzený začiatok vzťahu, dráma je už o dosť kvalitnejšia, ale priestor dostane až neskôr a komédia tu síce nemá až tak veľké zastúpenie, ale aspoň jedna hláška súvisiaca so sestrou hlavného hrdiny ma dobre pobavila. Herecké obsadenie nie je zlé, Cha Tae-Hyun vo svojej typickej úlohe, Song Hye-Kyo to síce zahrala dobre, ale jej úloha ma hlavne prvú polovicu filmu moc nebavila a tým to končí, zvyšok postáv už moc nezaujme, až na sestru hlavného hrdinu, ale aj to hlavne kvôli jednej hláške. Čo sa týka réžie a technickej stránky, tak síce je to pekne natočené, ale inak tomu chýba to pravé čaro podobných juhokórejských filmov. Určite neľutujem, že som si to pozrel, bavilo ma to a poslednú tretinu by som hodnotil aj lepšie, ale aj tak sa nemôžem zbaviť pocitu zbytočnosti, originál bol predsa len kvalitnejší. 60% ()
Reklama