V zámku a podzámčí

Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... (28.10.2012)

Samozřejmě že je to úmyslně přeslazený a hraný na patetický efekt (to dítě tam mluví a jedná jako osvícenej mnich, lidé z podzámčí jsou bodří a za každé situace slušní atd.), jenže právě díky tomu to obsahuje řadu drtivě lidských momentů, které dojímají neuvěřitelně fungujícím způsobem (např. když se Haničinec se slzami v očích ukloní Hlaváčové, která automaticky přijala za své úplně cizí dítě). (01.07.2011)

Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. (08.01.2022)

Velká česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších představitelek pozdního obrozeneckého období Božena Němcová (1820 - 1862) vytvořila nejzávažnější část literárního díla až v posledním desetiletí svého života, v době, která pro ni nebyla psychicky ani fyzicky přiznivá. Vedle snad nejslavnější, autobiograficky pojaté Babičky převažují v její tvorbě krátké povídky, nejčastěji situované do venkovského prostředí, v němž se setkávají příslušníci jednotlivých vrstev i věkových generací. Obvykle v nich následuje motiv napravení a zmoudření (ne náhodou bývají napravenými téměř zákonitě lidé šlechtického původu). Filmoví tvůrci se ovšem k Němcové vraceli kupodivu výjimečně a nejčastěji proto, aby se pokusili o nové a modernější zpracování Babičky; televizní adaptace režiséra Ludvíka Ráži je vlastně zatím jedním z posledních návratů ke spisovatelčině odkazu. Navrátem ale doslova velkolepým, aniž by ona velkolepost byla na první pohled jakkoli zastoupena. Dramaticky sevřený příběh chudého sirotka, kterého můžeme chápat jako prostředníka k mravnímu vykoupení marnivé zámecké paní, vyniká kromě výborné kameramanské práce Andreje Barly především galerií mimořádných hereckých výkonů. Vedle plejády elitních zástupců české divadelní a filmové Thálie (Brejchová, Budínová, Kolářová, Hlaváčová, Havelková, Růžek, Haničinec, Pešek, Sklenčka, Satoranský a celá řada dalších) ale nelze neupozornit na vskutku jímavý herecký výkon sotva desetiletého Marka Mikuláše, který byl rovnocenným partnerem starším a zkušenějším souputníkům. Nadčasová hodnota většiny televizních inscenací, vyrobených paradoxně v politicky nekompromisních letech tzv. normalizace, zůstává nepominutelná a stále inspirativní, neboť oplývá několika nezbytnými pozitivy - kvalitním scénářem, přesnou režijní koncepcí a přehršlí dnes již stěží nahraditelných hereckých kreací. Atributy, které současné tvorbě až palčivě schází. Bohužel. (03.08.2010)

I když se jedná pouze o televizní film, přesto dosáhl kvality běžného celovečerního filmu, dokonce by se možná v kině vyjímal lépe. Velmi dobře byli zvoleni herci (jako panstvo: Brejchová, Budínová, Růžek a proti nim chudina: Kolářová, Hlaváčová, Geprtová, tyto dva světy spojuje doktor - Haničinec). Myslím, že sama Němcová by na tento filmík byla hrdá. Určitě stojí za shlédnutí. (22.08.2012)