Režie:
Ludvík RážaScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Vadim PetrovHrají:
Martin Růžek, Jana Brejchová, Petr Haničinec, Slávka Budínová, Jaroslav Satoranský, Veronika Freimanová, Libuše Havelková, Ota Sklenčka, Ladislav Pešek, Bohumil Bezouška, Jiří Pleskot (více)Obsahy(1)
Novela V zámku a podzámčí Boženy Němcové se před třiceti lety stala předlohou k barvitému filmovému vyprávění příběhu jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla. Víra v dobrého člověka totiž pro autorku i televizní tvůrce patřila k hlavním motivům, prostupujícím tento televizní film. K působivosti dobové fresky přispěli neméně Jana Brejchová a Martin Růžek v hlavních rolích, stejně jako řada dalších českých herců. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Velmi rád jsem si to včera (7.2.2010) připoměl. Občas přece jen naše tedy česká té vé vytáhne z archivu klenot, aby vystavila na odiv umění dob minulých. Skvělí herci, režie i předloha s mnoha myšlenkami, které možná dnes mohou být pro někoho i závadné. Přitom na výborné dílo je to povýšeno tím, že se dokáže na lidi z různých tříd dívat, inu jako na lidi. Nejde tu o jednoznačné odsouzení bohatých (např. výborný rozhovor herr Springumfelda s doktorem ohledně zvýšení mzdy dělníkům). Dobře napsané, skvěle zahrané a místy i dojemné. ()
Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. ()
Krásné, krásné, krásné, tady není co řešit. Jana Brejchová, Martin Růžek a Petr Haničinec předvedli obdivuhodné výkony, moc se mi líbila i úžasná hudba Vadima Petrova. Danielu Kolářovou jsem ale nepoznal. Prostě dokonalá adaptace stále aktuální předlohy s přesně takovou smutně-milou atmosférou, jakou Ludvík Ráža uměl. "Kdo pomůže jim?" ()
"V zámku a podzámčí" pro mě byl dlouhou dobu jen název jedné z knih ze seznamu školní povinné četby. Dva týdny zpátky jsem náhodou zahlédl tento název v TV programu a rozhodl jsem se na tento zfilmovnaý příběh podívat. Výsledkem jsem byl ohromen, jedná se o úžasný a zajímavý, i když možná lehce naivní příběh o jednom sirotkovi, jedné nepříliš sťastné kněžně a jednom doktorovi žehrajícím na nespravedlnost světa. Když se osudy těchto tří lidí, kteří spolu zdánlivě nemají ani nemohou mít nic společného, spojí dohromady, vzejde z toho příběh, který dokáže zaujmout a který může i ty největší pesimisty přesvědčit o tom, že dobro nakonec může zvítězit. Filmu dominují naprosto přesvědčivé herecké výkony všech zúčastněných, což v kombinaci s bezchybnou režií a zajímavou předlohou dělá z tohoto příběhu film, který stojí za to vidět a u kterého se snad ani žádný divák nemůže nudit. Já jsem s výsledkem spokojen a nakonec jsem se rozhodl udělit čtyři hvězdičky. ()
Kdybych chtěl vypsat vše, co se mi zde líbilo tak by to bylo dlouhé, takže jednoduše. Společenské poměry té doby uměla slavná spisovatelka Božena Němcová inspirovaná skutečnými vzpomínkami na tu dobu popsat velmi poeticky, a že uměla nahlédnout do života chudých i bohatých vrstev o tom není pochyb. Zde se povedlo režisérovi Ludvíku Rážovi pozoruhodně přenést do filmových obrazů dobovou atmosféru prostředí. Doporučuji všem, kdo si občas možná přečtou i starou českou literaturu, je to prostě dobré. ()
Jako dítě jsem si u tohohle filmu kvalitně pobrečela a předpokládám, že by mě dokázal dojmout i v současné době. Snad se mi poštěstí to někdy znovu vidět. Nebo že bych si to rovnou přečetla...? Prozatím se spolehnu na fragmenty, které mi nabízí paměť, a ty tvrdí: hezký film. 79% ()
Lidskost a láska nejsou samozřejmostí! Musí k nim člověk nejdřív skrze srdce najít cestu, toho nám v dnešní době tak moc chybí.. a ti, kteří jsou zaslepení, řeknou, .."vždyť je to naivní".. ale není, jen to je tady na tom světě podstatné.!!! ()
Dokonale převedená Němcová do televizní podoby. Velkorysá výprava, špičkové herecké obsazení a úcta k předloze dalo výsledek, na kterém nenalézám slabá místa. ()
Film vychází z předlohy více než povedené. Arci jsem ráčil předpokládat, že zalíbení ve filmu najdu. Mírným zklamáním shledávám, že ve filmu méně knižních výrazů se vyskytovalo. Arci filmové zpracování zajímavé bylo a v mnohém s tím knižním korespondovalo. Snad až samotný závěr ráčil být tím knižním nepolíbený. Vše skvěle zahráno bylo a kontrast mezi romantickým životem v zámku a dramatickým v podzámčí skvěle vykreslen byl. Hudebně vše zvládnuto vysoce nad moje očekávání bylo. Život v podzámčí divácky atraktivním byl a život v zámku přetrpět se dal. Film za knihou v ničem nezaostával. Mohu tedy s čistým svědomím čtyři hvězdičky dát. ()
Výborný snímek s obrovsky silným příběhem, který chytí za srdce snad každého. Shlédla jsem ho kvůli povinné četbě a vůbec toho nelituji, spíše naopak. Vysoké mravní ponaučení, slitování, dobrota, bohatství vs. chudoba, nemoci a zdraví, jednoduše ten pravý život. Herci výborní, jako celá atmosféra. Mohu jen doporučit. ()
Velká česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších představitelek pozdního obrozeneckého období Božena Němcová (1820 - 1862) vytvořila nejzávažnější část literárního díla až v posledním desetiletí svého života, v době, která pro ni nebyla psychicky ani fyzicky přiznivá. Vedle snad nejslavnější, autobiograficky pojaté Babičky převažují v její tvorbě krátké povídky, nejčastěji situované do venkovského prostředí, v němž se setkávají příslušníci jednotlivých vrstev i věkových generací. Obvykle v nich následuje motiv napravení a zmoudření (ne náhodou bývají napravenými téměř zákonitě lidé šlechtického původu). Filmoví tvůrci se ovšem k Němcové vraceli kupodivu výjimečně a nejčastěji proto, aby se pokusili o nové a modernější zpracování Babičky; televizní adaptace režiséra Ludvíka Ráži je vlastně zatím jedním z posledních návratů ke spisovatelčině odkazu. Navrátem ale doslova velkolepým, aniž by ona velkolepost byla na první pohled jakkoli zastoupena. Dramaticky sevřený příběh chudého sirotka, kterého můžeme chápat jako prostředníka k mravnímu vykoupení marnivé zámecké paní, vyniká kromě výborné kameramanské práce Andreje Barly především galerií mimořádných hereckých výkonů. Vedle plejády elitních zástupců české divadelní a filmové Thálie (Brejchová, Budínová, Kolářová, Hlaváčová, Havelková, Růžek, Haničinec, Pešek, Sklenčka, Satoranský a celá řada dalších) ale nelze neupozornit na vskutku jímavý herecký výkon sotva desetiletého Marka Mikuláše, který byl rovnocenným partnerem starším a zkušenějším souputníkům. Nadčasová hodnota většiny televizních inscenací, vyrobených paradoxně v politicky nekompromisních letech tzv. normalizace, zůstává nepominutelná a stále inspirativní, neboť oplývá několika nezbytnými pozitivy - kvalitním scénářem, přesnou režijní koncepcí a přehršlí dnes již stěží nahraditelných hereckých kreací. Atributy, které současné tvorbě až palčivě schází. Bohužel. ()
Nestárnoucí televizní film podle klasické předlohy. Díky všeobecně výborným hereckým výkonům, velmi dobré dramaturgii a výpravě patří "V zámku a podzámčí" do zlatého fondu České televize. ()
Něco televizních, kvalitně předvedených, avšak veskrze utopických představ o nápravě světa podle Boženy Němcové aneb když dojdou babičky, použij doktora... Ovšem dlužno dodat, že takovým emocionálním pročištěním si jinde projdete jen těžko. ()
Studii mravů rozdílných společenských vrstev od Boženy Němcové umně převedl Ludvík Ráža do televizního filmu, kterému by slušelo i filmové plátno. Po dechberoucím naturalistickém úvodu příběh spěje pomalými krůčky ke šťastnému konci. Postava "dobrého člověka" v podobě doktora, kterého hraje Petr Haničinec, umožňuje malému Vojtěchovi (Marek Mikuláš) změnit svůj osud. Idylicky začínající scéna, odehrávající se v aleji, se díky Vojtově odvaze stává pro další děj klíčovou. Vhodně užitý symbol psa. Pekinéz Joli, kterému Němcová věnuje poslední větu povídky, se měl mnohem líp než ti v podzámčí... ()
Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... ()
“Ano, lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi… Vyhrál jste, doktore… Ne, Vy… Protože jste uměla odpustit.“ Televizní zpracování klasické novely Boženy Němcové, dnes již téměř legendární. Z každého záběru, z každé repliky dýchne na diváka nádherně starosvětský duch časů dávno minulých. Nespravedlivý sociální řád tehdejší doby, kdy chudí byli opravdu chudými a bohatí o ně dbali jen málo, stejně jako literární předloha, obžalovává s krutostí neúprosnou. Žaluje účinně, přitom však tak laskavě. Dojímá, útok na vaše city však není jejím záměrem. Je neuvěřitelné, že účinkem se nemíjí ani po mnoha letech od svého vzniku, ani po mnoha zhlédnutích… Jen jsem si po letech uvědomila, že Daniela Kolářová tu vypadá jak nádherná madona, těžce sužovaná, trpící madona… „Pamatuj, člověk má jen mezi poctivými své přátele hledat…“ ()
Přijde mi to jako pokus o určitý realistický pohled, avšak s určitým zjednodušeným pohledem na celý problém, a až jistým pohádkovým vyzněním. Jak mám Rážovy filmy rád, tady to vypadá, že se nějak moc nesnažil a téma mu k srdci nepřirostlo - je to takové strojené a chladné, poněkud povrchní, jako by se některé scény jely na první dobrou. Jinak proti onomu sociálnímu vyznění nic nemám, přece jen báchorkám o tom, jak lidé zbohatli jen a jedině svou pílí, věří jen ti samotní zbohatlíci, ostatní vědí, že je to hodně o intuici, dravosti, známých, správných informacích, lobbyingu a mnoha dalších okolnostech, kde už to bývá často na hraně nebo za hranou nějaké morálky. Ale inscenace samotná mi prostě přišla utahaná, nevzrušivě natočená, a i mí oblíbení herci hrají tak nějak na půl plynu. ()
Němcové sentimentální patos s jednoznačnými postavami nebo těžce předvídatelným vývojem charakteru (hraběnka) jsem nikdy nemusel. Zdlouhavé, popisné vyprávění bez zajímavějších odboček, kde divák (čtenář) nad dobrotou lidu v podzámčí "žasne" a nad zbohatlíky s nelibostí ohrnuje nos. Průměrný výtvor přeceňované české pisatelky. A je to takové, no, socialistické. ()
Národní klasika v podání nejlepších českých hereckých špiček. Škoda jen, že originální záznam odvysílaný na ČT2 nemůže nabídnout lepší kvalitu obrazu. Doba a nekvalita filmového materiálu vykonaly své. Víc není třeba dodávat. Dámy, nachystejte kapesníčky, bude jich třeba. ()
Samozřejmě že je to úmyslně přeslazený a hraný na patetický efekt (to dítě tam mluví a jedná jako osvícenej mnich, lidé z podzámčí jsou bodří a za každé situace slušní atd.), jenže právě díky tomu to obsahuje řadu drtivě lidských momentů, které dojímají neuvěřitelně fungujícím způsobem (např. když se Haničinec se slzami v očích ukloní Hlaváčové, která automaticky přijala za své úplně cizí dítě). ()