Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První světová válka. Čeští vojáci vlasteneckého smýšlení přebíhají z rakouské armády na ruskou stranu. Třetí rota, vytvořená z těchto přeběhlíků, pořádá v malém ukrajinském městečku slavnostní akademii. Průběh slavnosti je přerušen zprávou o vzplanutí revoluce. Rusové vybízejí Čechy, aby se k nim přidali, ale většina příslušníků třetí roty odmítne. Československá brigáda se poprvé jako celek zúčastní slavné bitvy u Zborova. Během bitvy přeběhne člen třetí roty Souček zpět na rakouskou stranu a odjede do Prahy, kde má navázat styky s domácím odbojem. Úkol splní díky statečné sestře studenta Jiřího, který rovněž patří do třetí roty. Třetí rota postupuje po železnici na východ. U Pavlovska je zadržena bolševiky, kteří zatarasili trať a žádají československé vojáky, aby jim odevzdali zbraně. Českoslovenští vojáci požadavek nepřijmou a probijí se z obklíčení. Boje s bolševiky jim přinesou ztráty, ale ve své cestě pokračují směrem na východ a dále do vlasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Filmová Třetí rota je součástí legionářské práce Josefa Kopty. První román volné trilogie psal s desetiletým odstupem v roce 1924, o pět let později navázal s Třetí rotou na magistrále a na závěr v roce 1934 zbilancoval Třetí rotu doma. Filmová adaptace prvních dvou románů vychází ze společného scénáře Kopty a Wassermana, v němž osud jednotlivce zaniká ve prospěch osudu kolektivu. A jako takový je výsledný film dobrý, scény z fronty jsou dynamické, předrevoluční Rusy hrají autenticky jejich krajané pobývající toho času v čs. exilu. A navazuje tak na dobrou tradici němých legionářských filmů, například Za svobodu národa nebo Plukovníka Švece. Klíčovým problémem pro dnešní recepci je nicméně zcela absentují herecké vedení, na které Innemannovi už nezbylo kdy. Ať už zde v poměrně velké roli debutoval Korbelář a ukázal se jako vysloveně vhodný typ do dané látky, přeci jenom v práci s dialogem byl ještě příliš nezkušený na to, aby byl ponechám sám sobě. A takto bychom mohli hodnotit tu lepší, tu horší, ale vždy zcela nekonzistentní výkony Hlavatého, Smolíka, Fialy, Štěpánka nebo Plachty se Strunou či Rovenským až bychom došli k E. A. Longenovi, pro něhož to byl poslední pokus o roli ve zvukovém filmu. Nad slabostí jeho zdejšího výkonu se už v době premiéry pozastavil Karel Smrž, který měl ještě v čerstvé paměti jeho výkon z Aféry plukovníka Redla, jenž hodnotil naopak výborně. Což je mimochodem zvlášť cenné svědectví, protože kopie Redla se do dnešních dnů nedochovala. Ženské role Ženíškové, Nedošinské nebo Blažkové jsou zcela marginálního charakteru. ____ Pro mě osobně má Třetí rota zvláštní hodnotu díky tomu, že patří mezi jedny z posledních zvukových prvorepublikových filmů, na které jsem čekala bezmála 20 let. Stejně jako legendární dívky z kvarty, které milovaly Korbeláře a psaly si o jeho autogram do Kinorevue, jsem i já zahořela pro jeho mužný profil a přála jsem si sledovat jeho filmovou práci od a do ž. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Jak daleko mají hrdinové Třetí roty k postavám socrealistických filmů? Žádné důkladně psychologické prokreslené postavy tu nenajdeme, místo nich jen archetypy figurek z různých vrstev a prostředí, které zapadají do klišovitých epizodek o Češích za první světové války doma i na frontě. __| Jakkoliv je zřejmé, že řada scén se doplňovala o zvukovou složku až při postsynchronech - proč by si taky jinak legionáři kryli ústa rukou, když začnou mluvit, tak na dozvučování dělal někdo zručnější, někdo s lepším technickým vybavením nebo někdo zručnější s lepším technickým vybavením než velké části dobové konkurence. __| Herecké výkony místy úsměvné, ovšem ten Longen... i když umí předvádět skvělé pantomimické etudy, tak tady mu to teda fakt nepovedlo. Škoda. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Je poznat, že Innemann se práci se zvukem stále ještě učil. Nelze nepochválit bojové scény, kterých není málo a rozhodně ani po těch letech nepůsobí komicky. Mnohem hůře dopadly herecké výkony. Otomar Korbelář je zde, ostatně jako vždy, pohledný, ale herecky rozhodně nezáří. Plachta je zde vyloženě špatný, zajímavé je pouze to, že zde vypadá celkem mladě, což je v jeho případě unikát. Výborná je Nedošinská, která se evidentně jako jediná obešla bez režijního vedení Innemanna zaměstnaného válečnými scénami. Bohužel je film celkově velice nekompaktní, působí spíše jako útržkovitý dokument z bojiště. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Velmi autentický snímek v atmosféře, přehrávání nebo nedohrávání v několika okamžicích (V. Hlavatý, F. Smolík) člověk odpustí. ()

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

Kvalitní válečné scény, ale jinak samozřejmě velmi poplatné době, tedy v ohledu sentimentálního a  melodramatického rozplývání se nad nedávnou minulostí. Longenovo divadelní přehrávání a vychlastaný hlas je ostuda... pro dobro filmu ho Innemann raději vůbec neměl nechat promluvit. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Velmi naivně udělaná adaptace Koptova románu s amatérsky hrajícími herci, což u nich samotných překvapuje, ale nikoliv u režiséra Innemanna. Zkrátka první z legionářských filmů nevyšel, zas byl ho tak nezatracoval, Rozhodně existovala aspoň snaha ukázat, jak žili a bojovali naši legionáři. Bojové scény asi byly to nejhodnotnější z celého filmu. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Snímek o osudech jedné československé legionářské roty v Rusku natočeného podle románové předlohy literárního autora Josefa Kopty pod názvem ´Třetí rota na magistrále´. Podle čtenářských ohlasů vykresluje ideje prvního československého vojska složeného s dobrovolníků vrátivší se do válečných hrůz. Román se skládá ze tří dílů, ze kterých byly pro film vybrány jen určité úryvky. Do scénáře však byly zpracovány tak, že to ve filmu poznat ani není. Vadou na kráse je snad pouze to, že se ne zcela podařilo zachytit původní Koptovy myšlenky. Snímek tak spíše působí jako filmová reklama na onu literární předlohu, která toho přece jen několikanásobně řekne víc. Na třicátá léta je snímek, hlavně po technické stránce své doby, impozantní a co si budeme povídat, v oblasti válečného žánru v dnešní době českými tvůrci nepřekonatelný. ()

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Z historického hlediska pro mě velmi zajímavý snímek, protože zobrazuje část dějin, o kterých se málo ví. Akce je tu málo, postav mnoho a spíše nesou určitou charakteristiku, než aby byly životné. Jsem ráda, že jsem to viděla takto ucelené a vysvětlené, ale z hlediska filmového zážitku se jedná o průměrný film. ()

Reklama

Reklama