Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlast volá. Český film z prostředí první vojenské akademie.  Mladý zemědělec Jan Aleš je z rodného Pošumaví povolán na vojnu. Jelikož se mu v novém prostředí zalíbí, zůstane u armády jako délesloužící. Dokonce úspěšně složí zkoušky na vojenskou akademii. Tam se spřátelí se slovenským kolegou Milanem Jurčíkem. Pilně studuje, ale díky Milanovi si občas najde čas i na vycházky do města. Tak se seznámí s dcerou továrníka Zdenkou, do které se zamiluje. Její otec však nadějnému vztahu příliš nepřeje. Do života mladých vojáků zasáhne tragédie, když se z leteckých závodů nevrátí Milanův bratr Michal. Jan požádá o propuštění z armády. Chce se oženit se Zdenkou. Avšak to už se chystá tragédie pro národ ještě větší. Je vyhlášena mobilizace a Jan svou žádost ruší... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Propagandistický snímek, který je sice naivní jak blázen a použité filmové techniky jsou sto let za opicema. Ale na druhou stranu si musíme uvědomit, v jaké situaci snímek vznikal. Umění šlo stranou a na řadu přišly tyto naivní národ povznášející sračičky. Ale bylo jich holt třeba. Přesto film nenudí, takže drobné nedostatky přehlížím. ()

igi B.

všechny recenze uživatele

Z dokumentárního životopisného filmu o Z.Š. "Všechny bitvy Zdeňka Štěpánka" jsem nabyl dojmu, že tento film nakonec snad ani díky politické situaci po Mnichovské dohodě (1938) a následné okupaci (1939) a poté i po osvobození (1945) nebyl uveden do kin... (?) Lze prosím k tomuto dílu doplnit nějaké RELEVANTNÍ informace? ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na podruhé (a poprvé ve velice dobré kvalitě na ČT) jsem si tenhle film doslova zamilovala. Celá linie filmů s pozitivní masarykovskou propagandou je nesmírně zajímavá a je s podivem, že se dneska tak málo zná. Nadto tu máme možnost vidět v akci mladého Dibarboru a doplnit si filmografii kouzelné Evy Gerové, která podobně jako Karla Oličová hrála jen 4 léta, ale také zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Božena Šustrová byla o něco známější, tu snad netřeba komentovat. Šikovná blondýnka, která měla našlápnuto na velikou kariéru... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Zajímavý raritní kousek. Ano je to hodně naivní a idealistické, ale zároveň v tom co chce sdělit a jaké poslání chce film předat to funguje a já to v té době vidět, tak bych asi taky do té neporažené armády hned narukoval. I když na druhou stranu všichni víme jak to z tou neporaženou armádou dopadlo, ale na její obranu je třeba říct, že nedostala příležitost se předvést a pole musela kvůli zbabělým politikům vyklidit bez boje.65% ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Vyjádřit se k tomuto filmu nějak rozumně je tak trošku nad moje síly, ale budu statečná. Napsané a natočené je to opravdu hrozně a přiznávám, že některým scénám jsem se smála z plna hrdla („Také máš rád stromy?“ „Ano, a nejraději košaté lípy u nás na Chodsku.“). Nabízí se podstrčit pod schematický scénář a zbrklé filmařské provedení dobový kontext a jít od toho, ale ono to tak úplně nejde. V tom, jak je Neporažená armáda nezvládnutá a nastavovaná, je totiž paradoxně její síla. Jako by se ten film natočil sám. Cítíte, jak se scénář sype, jak přeskakuje jako špatná deska, jak vás chvíli neohrabaně a zmateně baví a najednou volá, že už je konec srandiček a Hitler klepe na dveře. Na čistokrevné armádní filmy tu byl Jiří Jeníček, na kvalitní i rychlokvaškovou „kolemmnichovskou“ produkci několik dalších. Ovšem Neporažená armáda je pro mě osobně unikát, který můžete zkoumat a analyzovat po stránce historické, zavrhnout po stránce filmařské nebo se s ním prát jako s naprosto nevyzpytatelným absurdním dramatem. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Slabší, vlastenectvím a propagandou nasycený film. Na první pohled je znát stáří snímku, některé dialogy jsou vykonstruované. Přes všechny nedostatky však můžeme vidět odhodlanost bojovat, úroveň armády (možná lehce zidealizovaná) a společenské poměry té doby (továrník, Vánoce v jednotlivých rodinách). Sledovat se to dalo, nenudil jsem se, ale ani jsem se nijak zvlášť nebavil. V roce vzniku, předpokládám, přinesl Jan Bor tímto filmem velkou dávku národní hrdosti a patriotismu. (Ovšem, kolik lidí mělo možnost tento film vidět?) Dávám tedy 3* za určité vlastenecké prožitky během sledování... ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Jako podporovatel česko-slovenské vzájemnosti, obdivovatel připravenosti prvorepublikové armády k obraně republiky musím dát min. 4 hvězdy. I když tento film je propaganstický, tak nenudí a je rozhodně zajimavý vzhledem k době vzniku. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Pánové, vlast nás volá ! '' ---- Propagandistické? Ano. Naivní? Ano! Špatně natočené? V podstatě ano... Přesto film i dnešního průměrného vlastence musí chytit za srdce. Už jen ty úvodní titulky... Kdo si to spojí do souvislostí, kdo si uvědomí v jakém roce se film horkou jehlou točil.. Musí mu chtě nechtě skrze ty titulky vystoupit všichni ti stateční co odešli bojovat do Polska, Francie, Anglie, Afriky, Ruska... a také ti co zůstali doma, ale bojovali jinak v různých podzemních hnutích odporu... Příběh sám je takový lehce internacionální, Čech, Slovák a Moravák se sejdou ve vojenské akademii. Ne náhodou jsou každý u zbraně, které dohromady tvořily páteř naší předválečné prvorepublikové armády... Pěchota, dělostřelectvo, letectvo... Během výcviku má divák možnost zlehka nahlédnout do kasáren i učeben a je mu ukázán i nevojenský život mimo zdi akademie. Film končí mobilizací a stažení se zpět do už okleštěného nového útvaru zvaného ještě chvilku Československo. Naši hrdinové, si slibují přesně v duchu tehdejšího chlácholivého hesla: Malá, ale naše!, že ten nový útvar si už vzít nedají, že ačkoliv nás všichni opustili, tuhle zem bez přirozených hranic v podobě hor, bez pohraničních opevnění, továren... že už si ji vzít nedají. Ať žijí Češi, Slováci a Karpatorusové ! ---- Bohužel tehdá nikdo ještě netušil snad kromě našich pár vojenských specialistů a samotného Hitlera co přijde v roce 1939... Přes všechny zápory filmu z nichž asi nejhorší jsou ty studiové scény kdy se herci dívají na stěnu, kam je posléze vkládán film např. s jedoucí jízdou po louce, i přes leckteré herecké výkony, připomínající spíše ochotnické hraní kdesi na hospodě na mne film zapůsobil. Ale ta míra zapůsobení asi bude na každého účinkovat jinak. Já dávám za 3 zlaté lipové listy na výložky uniformy. * * * ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Je to neskutečně nacionalistické a patetické. Je to ušito horkou jehlou, herci se objeví v exteriéru jen markýrovaně stojíce před zdí se zadní projekcí. Továrníkovo salto mortale v názorech na armádu by mohlo být studijním materiálem pro nejednoho psychiatra. Ale to vše nechť vezme ďas. Uvážíme-li důvody vzniku jednoho z mála prvorepublikových propagandistických filmů, budeme nuceni mu mnohé odpustit. Navíc z filmu sálá tak neskonalá národní hrdost, že by nám ji mohli závidět i Američané. Ta hrdost je cítit i po těch mnoha dekádách, které uplynuly od doby natočení Neporažené armády. Ambivalentní je dvojexpozice Žižky. Na jednu stranu ji lze chápat jako jasné poselství žižkova národa, který se nevzdává, na stranu druhou je však do nebe volající drzost po okleštění republiky hrdě vzpomínat na neohroženého vojevůdce a především se hlásit k jeho odkazu. Ale chápu, že Bor tím mínil prvně zmiňovanou variantu. Filmařsky Neporažená armáda za mnoho nestojí, především scénář je dosti slabý, ale to zásadní, co měl splnit, plní na jedničku. Upevnil národní hrdost a svým unikátním skutečně česko - slovenským provedením podpořil i sounáležitost našich národů. Velice zajímavá je účast mladičkého Dibarbory, jehož výkon rozhodně není stoprocentní, ale o to více vynikne jeho pozdější práce, na níž je vidět, jak obrovský kus cesty v herecké profesionalizaci Dibarbora ušel. Velice dobrý je Pivec. Chtělo by se říci, že jako obvykle. Byl to jeden z mála Pražáků, který mimopražské nářečí nepojal jako jeho parodii. Boháč je jako vždy nezajímavý, opět ho zastiňují ostatní kolegové, nejen Pivec ho zcela vymazává z mizanscény. Štěpánkův generál čte slavnostní přísahu tak, že bych hrdě uchopila kvér a šla za ním do války bránit vlast. Takhle přesně má vypadat velitel. A takhle přesně má vypadat film pro národ, který byl nucen sklonit hlavu, byť byl odhodlán o ni i přijít při obraně své vlasti. Má své nepopiratelné chyby, určitě není dokonalý, ale byl jedinečný a navždy jím zůstane. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Výrazně vlastenecký film, o nějž měla zájem nejvyšší místa, byl natáčen v překotné, hektické době a než jej režisér Bor stihl dokončit, zbylo z Československa jen pokořené torzo. Pro současné badatele a vojenské historiky je to ovšem cenný materiál, autentický a proto důležitý. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Propagandistický snímek, který neoslní (i na svou dobu sotva průměrnou) filmařskou technikou a originalitou, postavy jsou napsány se značnou dávkou naivity a tezovitosti a jeho vypjaté vlastenectví dnes působí skoro dojemně. Na druhou stranu je "Neporažené armádě" třeba přiznat chválihodnou, byť v pomnichovských časech už marnou snahu o pozvednutí národního sebevědomí a také jde o zcela ojedinělé filmové zpracování života na prvorepublikové vojenské akademii. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Řadím se mezi ty, kteří naivitu Neporažené armády považují za unikát:-) Premiéra v televizi po jedenasedmdesáti letech od natočení. V dnešní době může příběh hlavně v rovině vztahové působit naivně, ale do tradice prvorepublikových filmů zapadne. Naopak vtipně působí scéna, v níž Jan Aleš (Ladislav Boháč) randí se Zdenkou (Eva Gérová). Předchází jí totiž poučování od Honzova kamaráda, který u kobyly Rosinanty radí, že nejdřív „musí nabídnout něco sladkého, ale musí dát pozor, aby ho nakonec nekopla.“ A Honza následně nabízí Zdence bonbony… Ale mnohem podstatnější je vlastenecká rovina, která byla v roce, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda, důležitá. Už po úvodních titulcích nabíhá psaný prolog, v němž tvůrci upozorňují na tradici husitství, legií, Masarykovu, apelují na mravní hodnoty. Takže snímek oceňuji za snahu oslovit národ, a když Aleš při loučení se Zdeňkou zasalutuje, tak se pousměju naivitě, ale nevysmívám se snímku, který je rozhodně unikátní. A zajímavě zakomponované jsou ty téměř dokumentární záběry z Vojenské akademie v Hranicích, v nichž vojáci cvičí. Na hudbě se podílel Roman Blahník; Karel Hašler filmu věnoval pochod „Naši kadeti“; Proroctví ze Smetanovy Libuše zpívala členka opery Národního divadla Marie Podvalová. Námět: A.J.Urban, Vilém Brož. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Krásný předválečný film, ze kterého je cítít odhodlání a láska k vlasti. Z filmu bylo patrné, jak pro každého muže byla čest jít sloužit za obranu vlasti a byli ochotni tomu dát přednost i před osobním životem. Co dnes zbylo z naší statisícové armády? Pouze pár profesionálů a důstojníků pracujících v civilním sektoru. Smutný obrázek dnešní doby. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Zajímavý snímek o naší armádě , který končí Mnichovskou dohodou. Zvláštní jak rychle tvůrci natočili o téhle události film. Byt se to ve filmu objevuje až na samém konci i tak je to pozoruhodné. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Vlasť volá do zbroja. Táto silne vojnová až antipacifická propaganda je plná prvoplánovej vojnovej agilitky a pátosu. Niet preto divu, že sa postavy chovajú, ako sa chovajú - absolútne nevieryhodne, ako by im museli šepkať každé jedno slovo osobitne (hlavne to "Karpatorusů" ma rozosmialo). 80 rokov je síce riadna časová priepasť, ale ani tá nemôže mnohé ospravedlniť. A nie je to len v nastavení, ale aj v spracovaní, ktorá dýcha lacnotou - viď napr. zadné projekcie pri úplne bežných a jednoduchých statických scénach. Z hercov som bol v prvom rade zvedavý na tých slovenských a nestačil som sa diviť - Dibarbora, naša neskoršia herecká legenda bola tu len v stave zábehu a prehrávajúci prednes vyznieva úsmevne, zato o Márii Bancíkovej som ani netušil, aká to bola v mladosti kočka. Bagar a Borodáčová predviedli štandart, rovnako ako z českých hercov Štepánek. Vďaka krátkej stopáži snímok nenudí. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Takový reklamní spot na čs armádu. V dané době, kdy armáda nabyla na důležitosti, z rozpočtu na výzbroj padaly astronomické částky, vlastně nutnost. Navíc národ chtěl mít silnou armádu, jelikož se chtěl bránit. Naivní, poplatné době.60% ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Dosť ťažko hodnotiť. Je to v prvom rade propagandistický film, takže obsah a dej pôsobí zvláštne a to málo z osobného života troch vojakov nestojí za veľa. Hodnotu má film ako štylizovaná pripomienka oných čias a z hercov je zaujímavý extra mladý Dibarbora. Názov filmu je geniálny, dokonale vystihuje podstatu a pritom je taký pravdivý. Treba oceniť aj to, ako pri totálnom obrate politickej situácie počas natáčania dokázali tvorcovia zo situácie vykorčuľovať a aspoň ako-tak zmysluplne film ukončiť. –––– Je to film český a slovenský, který vytvoŕili čeští a slovenští lidé. –––– Smím vám nabídnout, slečno Zdenko? Dívky rády sladké. ()

Bobek27 

všechny recenze uživatele

Prvorepubliková agitka, která byla jasně a pochopitelně pro obranu Vlasti! Taková škoda, že k tomu nedošlo a taková škoda, že už nejsme tak pyšný a hrdý národ jako tehdy! Jinak se ztotožňuju s názorem Ampi. ()

arcticsky 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k okolnostem vzniku a promítání tohoto filmu lze přehlédnout /z dnešního hlediska/ naivitu zpracování. Dá se říci - unikátní snímek. ()

majec4 

všechny recenze uživatele

Propaganda ako delo, ale je zaujimave vidiet tu hrdost v ludoch. Niektore sceny su ale uplne na smiech, rozhovor o stromoch ma fakt zabil. Je to blbost trochu, ale nabilo ma to pozitivnou energiou. Treba vidiet, nieco take ste este nevideli. ()

Reklama

Reklama