• Marthos
    ***

    Světovou hospodářskou krizí se situace v Evropě rapidně změnila. Německo se po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře v roce 1933 stalo jednou z nejmocnějších evropských velmocí a své rostoucí požadavky dávalo stále silněji najevo. V Československu atmosféra zhoustla po volbách v roce 1935, v nichž triumfovala Sudetendeutsche Partei (SdP) vedená Konradem Heinleinem. Celá krize vyvrcholila na podzim 1938 podepsáním osudové mnichovské dohody o postoupení sudetského pohraničí Německu. Krátce předtím se však Československo odhodlalo v celonárodní vlastenecké euforii ke dvěma mobilizacím. Na tuto situaci samozřejmě reagoval i film. Již na jaře 1938 přistoupila společnost Lucernafilm k realizaci snímku s názvem 21. květen, což byl den první částečné mobilizace čs. armády. Během natáčení však prakticky denně docházelo k politickým změnám a proto byl aktualizován název na apelující Vlast volá. Dokončovací práce proběhly až po mnichovských událostech, po likvidaci mobilizovaných složek, a konečný titul tak zní poněkud paradoxně Neporažená armáda. Příběh se odehrává na vojenské akademii v Hranicích na Moravě a přibližuje osudy tamních posluchačů. Sledujeme jejich přímé a čestné jednání, odvahu a odhodlání bránit svou vlast. Snímek by jistě splnil svůj účel, ale v době premiéry nemohli obyvatelé osud své země již jakkoli změnit. Režie se ujal divadelník dr. Jan Bor, který si dokázal zajistit účast předních členů činohry Národního divadla (Boháč, Pivec, Štěpánek, Vydra, Vojta). Vedle nich neprávem zaniká zatím nesmělý filmový debut slovenského herce Františka Dibarbory. Slavnostní premiéra byla stanovena na 28. října, kdy si Československo připomínalo dvacet let svobodné existence. Byla to zároveň jedna z posledních vlasteneckých manifestací. 15. března následujícího roku napochodovala do Prahy hitlerovská armáda a tím skončila svobodná éra demokratické republiky. Vznikl Protektorat Böhmen und Mähren.(16.3.2009)

  • Crocuta
    ***

    Propagandistický snímek, který neoslní (i na svou dobu sotva průměrnou) filmařskou technikou a originalitou, postavy jsou napsány se značnou dávkou naivity a tezovitosti a jeho vypjaté vlastenectví dnes působí skoro dojemně. Na druhou stranu je "Neporažené armádě" třeba přiznat chválihodnou, byť v pomnichovských časech už marnou snahu o pozvednutí národního sebevědomí a také jde o zcela ojedinělé filmové zpracování života na prvorepublikové vojenské akademii.(15.3.2009)

  • igi B.

    Z dokumentárního životopisného filmu o Z.Š. "Všechny bitvy Zdeňka Štěpánka" jsem nabyl dojmu, že tento film nakonec snad ani díky politické situaci po Mnichovské dohodě (1938) a následné okupaci (1939) a poté i po osvobození (1945) nebyl uveden do kin... (?) Lze prosím k tomuto dílu doplnit nějaké RELEVANTNÍ informace?(20.9.2006)

  • Ony
    ****

    Vyjádřit se k tomuto filmu nějak rozumně je tak trošku nad moje síly, ale budu statečná. Napsané a natočené je to opravdu hrozně a přiznávám, že některým scénám jsem se smála z plna hrdla („Také máš rád stromy?“ „Ano, a nejraději košaté lípy u nás na Chodsku.“). Nabízí se podstrčit pod schematický scénář a zbrklé filmařské provedení dobový kontext a jít od toho, ale ono to tak úplně nejde. V tom, jak je Neporažená armáda nezvládnutá a nastavovaná, je totiž paradoxně její síla. Jako by se ten film natočil sám. Cítíte, jak se scénář sype, jak přeskakuje jako špatná deska, jak vás chvíli neohrabaně a zmateně baví a najednou volá, že už je konec srandiček a Hitler klepe na dveře. Na čistokrevné armádní filmy tu byl Jiří Jeníček, na kvalitní i rychlokvaškovou „kolemmnichovskou“ produkci několik dalších. Ovšem Neporažená armáda je pro mě osobně unikát, který můžete zkoumat a analyzovat po stránce historické, zavrhnout po stránce filmařské nebo se s ním prát jako s naprosto nevyzpytatelným absurdním dramatem.(15.3.2009)

  • cheyene
    ***

    Slabší, vlastenectvím a propagandou nasycený film. Na první pohled je znát stáří snímku, některé dialogy jsou vykonstruované. Přes všechny nedostatky však můžeme vidět odhodlanost bojovat, úroveň armády (možná lehce zidealizovaná) a společenské poměry té doby (továrník, Vánoce v jednotlivých rodinách). Sledovat se to dalo, nenudil jsem se, ale ani jsem se nijak zvlášť nebavil. V roce vzniku, předpokládám, přinesl Jan Bor tímto filmem velkou dávku národní hrdosti a patriotismu. (Ovšem, kolik lidí mělo možnost tento film vidět?) Dávám tedy 3* za určité vlastenecké prožitky během sledování...(12.4.2009)

  • - Filmovanie prebiehalo vo vojenskej akadémii v českom meste Hranice. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace