Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anuška Klímová miluje Karla Nebeského. Odmítá námluvy bohatého statkáře Topola - hrubiána a násilníka. Hajný Novák přistihl na statku zloděje. Toho využije Topol. Umožní zloději útěk a hajnému nařídí, aby připravený balík s lupem podstrčil do Karlovy chalupy. Hajný dostane za odměnu příplatek k platu, aby se mohl oženit se svou dívkou Vlastou. Karel je zatčen a odsouzen. Anuška, jejíž otec je u Topola zadlužen, je donucena ke sňatku se statkářem. Karel zanevřel na lidi a po návratu z vězení si postaví srub v lese, kde žije jen se svým věrným psem. Nakrátko má ženskou společnost. Z touhy po dobrodružství u něho žije městská dívka Helena, která však brzy odejde s bohatým hejskem. Hajný přistihl svoji ženu Vlastu při nevěře s Topolem. Ze msty prozradí Anušce, že Karel byl zavřen nevinně. Mladá žena, která vedle Topola jenom trpěla, spěchá za Karlem do jeho srubu. Statkář si pro ni přijde s revolverem, ale odejde s nepořízenou. Konečně se mohou Anuška a Karel věnovat své veliké lásce.
Film byl natáčen v létě 1931 v exteriérech jako němý. Hráli v něm L. H. Struna, Aša Vašátková a Jan Svoboda. Začátkem roku 1932 byly připsány další osoby děje a film byl dokončen ve zvukových ateliérech AB na Vinohradech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (10)

Douglas

všechny recenze uživatele

Film, který diskontinuitu na všech úrovních povyšuje na formální princip. Vlastně je v jistém slova smylsu geniální a zábavný... pro neoformalistu. Jednou si ho musím sehnat na nějakém domácím nosiči a důkladně rozebrat všechny ty úžasně a opulentně šáhlé porušení návazností, které Píseň o velké lásce poskytuje. Produkční historie tohoto filmu musí být vzrušující! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Krásný příklad hybridního filmu, který nám ukazuje, jak by mohly vypadat jiné pozdní němé filmy, kdyby nebyly zpětně jen dozvučeny, ale také dotočeny. Je až opojné sledovat tu přímočarou romanci, v jejímž středu stojí L. H. Struna, představitel nejryzejších milovníků, které není nutné vsazovat do luxusních prostředí (i Machatý ho použil jako protiklad k falešnému světu nočních barů), ale srdce dokáží lámat i v prostém srubu uprostřed lesa. Aša Vašátková by mohla být úspěšnější jako hrdinka výhradně němých filmů, té dialogy nesvědčily. Naopak Anity Janové je věčná škoda, že ve zvukovém filmu nepokračovala. Nádherné děvče. Závěrečná otázka pak náleží talentu Zdenky Palečkové, jejíž scény s nezvykle negativně naladěným Pištěkem mají zase jiné osobité kouzlo. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Počátky zvukového filmu byly sbíráním zkušeností – a to jak před kamerou, tak i za ní. Režisér Václav Kubásek inscenoval značnou část tohoto filmu v exteriérech, což tehdy nebývalo zvykem, navíc se mohl opřít o osvědčené protagonisty z předchozích období, především o charismatického L. H. Strunu, kterému role ušlechtilých mužů činu padly jako ulité. Nutno dodat, že postsynchrony, přidané do filmu ex post, působí dnes už nemotorně a představitelky ženských postav provokují leda intonací slovních výlevů a afektovaných gest. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Prvních deset minut naprosto stačilo k úplnému znechucení a ztrátě zájmu. Měl bych dát plný počet sám sobě. Už po pár minutách se tu vyje, ale kdyby to byly alespoň ženské, spral to kat, ale chlapi. No, prostě, asi tak. Nevšímejte si děje, nestojí za nic, ale kdo má rád úplně první filmy hned po němé éře, jistě si to vychutná. Mluvu, kameru a hraní očima. Právě pro tyto technické věcičky a herecké umění dávám čtyřicet procent. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Na tento film je nutno se dívat tak, že jde o film původně němý z roku 1931, k němuž byly pořízeny dotáčky o rok později se zvukem, navíc na některých místech ozvučený possynchrony, což poněkud narušuje kontinuitu. Ale rozhodně to není film s nezajímavým dějem, zápletka udržuje diváka v pozornosti, navíc jsme tu obdivoval civilní herectví Anity Janové z Zdenky Palečkové, Aša Vašátková přece jen poněkud přehrávala. Jan Svoboda se jako její milovník absolutně nehodil. Film byl natáčen na Hruboskalsku, takže mě k němu váže i jistý patriotismus. ()

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu zpívá L. H. Struna píseň v rytmu valčíku. Melodie byla přejata od hudebního skladatele V. A. Viplera, slova složil Fr. Kudrna. Později vyšla píseň též na gramofonových deskách v podání tenoristy Jana Malíka. (ČSFD)
  • "Píseň velké lásky" je příběhem lásky a nevěry. Nejprve se natáčel v malém komorním obsazení pouze jako film exteriérový v oblasti Štěchovic a Vraného nad Vltavou, později byly ještě připsány postavy a film byl dokončen v ateliérech na Vinohradech. (ČSFD)

Reklama

Reklama