Režie:
Svatopluk InnemannKamera:
Václav VíchHudba:
Karel MarchartHrají:
Jindřich Plachta, Zvonimir Rogoz, Theodor Pištěk, Emanuel Trojan, Ella Nollová, Jarmila Lhotová, Fred Bulín, Ladislav Hemmer, Ljuba Hermanová, Gustav Hilmar (více)Obsahy(1)
Český film režiséra Svatopluka Innemanna vznikl podle detektivního románu spisovatele Emila Vachka "Muž a stín" (1932). Autoři zpracovali skutečný případ - vraždu bohaté lichvářky, která svého času vzbudila zájem veřejnosti. Ve filmu pátrá po pachateli vraždy detektiv Klubíčko, který jako jediný nevěří, že by vrahem mohl být manžel oběti, soukromník Zachar. Nesrovnalosti ve výpovědích ho postupně navedou ke skutečnému pachateli. Usvědčit se mu ho podaří až s pomocí rekonstrukce zločinu...
V příběhu o pátrání po pachateli surové vraždy se blýskl Jindřich Plachta. Herec, známý z desítek komediálních rolí, s mistrovstvím sobě vlastním ztvárnil prvního českého filmového detektiva Klubíčka. Ten se stal jednou z jeho největších postav.
"Vražda v Ostrovní ulici" je prvním filmem, který vznikl v ateliérech AB na Barrandově.
(oficiální text distributora)
Recenze (53)
Relikt němého filmu - přehnaná dikce i mimika a všudypřítomná zbytečná hudba, jak píší ostatní. Celkově teror i přes přítomnost Jindřicha Plachty. ()
Že by první československé nefalšované krimi, nebo tehdy spíše ještě detektivka? Viz z té doby např. ještě Záhada modrého pokoje. Nezapomeňte však na to že to byli teprve začátky a hledání sama sebe. Podle mě jde na svou dobu a na ty začátky o velmi zdařilý detektivní film a pravděpodobně jeden z nejživotaschopnějších filmů Svatopluka Innemanna, navíc v neobvyklé a netypické roli se nám zde předvedl do té doby spíše komediálně laděný herec Jindřich Plachta (poněkud rozvážný), pro kterého to byla opět jedna z velkých nebo přímo hlavních rolí. Špatný nebyl ani soukromník Zachar (Theodor Pištěk) nebo Friedman (Rogoz). Jinak je pravdou že na celém filmu mě tu akorát štvala, podle mého docela nevhodně zvolená Marchartova hudba, která tu hrála skoro pořád (i když se mluvilo) a značně tak narušovala celý element filmu jako takového. Film byl natočen podle detektivního románu od spisovatele Emila Vachka Muž a stín (1932) podle skutečného případu vraždy bohaté lichvářky. Lepší průměr, a podle mého třetí nejzdařilejší film režiséra S. Innemanna samozřejmě až po filmech "Muži v Offsidu" a "Před maturitou". 2,5/5*. ()
Tady není skoro co dodat. Karlos řekl téměř všechno za mě. Na svou dobu opravdu zdařilá první zvuková detektivka s výborným Plachtou a zároveň jeden z nejvyrovnanějších filmů Svatopluka Innemanna. Velmi dobrá kamera. Trochu rušivá mi připadala jen nepůvodní hudba Schuberta, Liszta a dalších známých skladatelů. Jen bych ještě vyzdvihl velmi dobrý herecký výkon Elly Nollové ve vedlejší roli domovnice. ()
Barrandovský primus, kterým to všechno začalo. Po éře let 1898-1932, ve které se odehrálo několik zlomových "roků nula" českého filmu, přišel na řadu rozhodný okamžik barrandovského zázraku. A šlo se na to hned od lesa. Skvělá pohyblivá kamera, skvostné interiéry, vymazlené rekvizity, výborné obsazení a dobré navázání na českou krimi, se kterou se v různých variacích koketovalo už od dob Dámy s malou nožkou. Nyní si zbývá už jen vybrat, jestli více žnu výkon Rogoze či Plachty a z děvčat Lhotové nebo Hermanové. Skládající servírovací stolek měla ovšem Jarmila. ()
Velice dobrá detektivka, která ctí všechna pravidla žánru a nedělá ostudu vůbec nikomu. Jindřich Plachta je coby detektiv Klubíčko perfektní, postava mu neskutečně sedla, v příběhu nechybí neustálé matení diváka a nacházení nových stop, závěrečná "poirotovská" konfrontace, všechno to jde jako po másle. Co mě zaujalo, byla hudba Karla Marcharta, která používá klasické skladby (z nichž ale ne všechny k tomu, co se ve filmu právě děje, pasují). ()
Prvorepubliková detktivka, u které mě vždy irituje všudypřítomná instrumentální hudba. ()
V rozmezí let 1931–33 byly na barrandovské pláni za Prahou vystavěny jedny z nejmodernějších filmových ateliérů na světě. Filmová výroba se tak okamžitě přesunula z nevýhodných vinohradských místností bývalého pivovaru do rozlehlých prostor budoucího města snů. Prvním filmem, který zahájil slavnostní spuštění provozu barrandovského ateliéru byla detektivka Svatopluka Innemanna Vražda v Ostrovní ulici. Napínavý kriminální příběh zavražděné manželky zámožného pražského soukromníka poskytl mimořádnou hereckou příležitost především Jindřichu Plachtovi, který do té doby sice spolehlivě vytvářel komické figury, avšak výjimečně opravdu hodnotné role. Dokonalým protihráčem v roli uhlazeného padoucha byl skvělý Zvonimir Rogoz. Dodnes z tohoto filmu dýchá na všechny strany nádherná atmosféra doby. Doby prvních úspěchů a nových vítězů. ()
(2x) Tuhle (když pominu filmy tohoto žánru v oblasti němého filmu) úplně nejstarší československou kriminálkou beru spíše jako raritku. Tehdejší režisérovo nadšení z nové technické metody snímání dialogů na pozadí hudebního doprovodu bylo jistě fajn, ale jak se říká, všechno s mírou a tady míra byla poněkud překročena. To neustálé znění scénické hudby, která z velké části připomíná němé grotesky, působí místy ve vážném příběhu o vraždě jako pěst na oko. Ale co naplat, atmosféra super, i po víc než 80ti let od natočení cítit z příběhu i napětí, zaujme dynamická kamera a scénář s odlehčeným s humorem, narežírovano a zahráno velice pěkně. Jindřich Plachta se mi tady líbil ještě víc než v komediích typu Právě začínáme a To neznáte Hadimršku. Takže spokojenost a jeden z atraktivnějších zážitků při sledování prvorepublikových filmů. ()
Pěkná expresionisticky studiová stylizace. ()
Jindřich Plachta, je v nezvyklé roli detektiva Klubíčka opět výborný. Do poslední chvíle není zřejmé, kdo vraždil. Film má pomalejší tempo, dá rozum, že se to v roce 1933 takto "nosilo", má krásnou kameru i velmi dobré, divadelní výkony. Hřmotná orchestrální hudba, která jede pod filmem celou dobu, mě rušila, tak už to ale ve filmech pro pamětníky často chodí. ()
I když člověk odhlédne od toho, že filmaři se teprve učili s novým formátem, že neustále hraje v podkresu otravná a kolovrátková hudba, která bourá spolehlivě jakýkoliv pokus o napětí, i tak mi přijde scénář poněkud zmatený. Např. bez přečtení knihy divák netuší, proč se Klubíčko a novinář spolu vůbec scházejí, proč Klubíčko navenek nosí oblek a doma baret, a také později spousta nových směrů ve vyšetřování začne být podávána poněkud chaoticky a ne zrovna přehledně. Doposud důsledně budovaná kontinuita je najednou také fuč. Film zaujme snad jedině pokusy o můstky mezi záběry typu šálek - šálek, šála - šála, koberec - sníh na zemi apod. A ano, herecké výkony mnoha postav jsou skutečně teatrální, někdy až amatérské. ()
Na tehdejší dobu vcelku zdařilý pokus o kriminálku, přestože to místy opravdu dost sklouzávalo spíše k jakési směsici komedie a dramatu. Ten hudební doprovod byl vážně místy poněkud otravný a přepálený, ale nějak zásadně mi nevadil. Herecké výkony a grimasy většiny zúčastněných rovněž ušly – Plachta super, příběh i samotné vyvrcholení (rozzuzlení) taky tak. V mých očích jde o lepší průměrnou podívanou, která své mouchy určitě má, ale vzhledem ke staří a počátkům práce s novou technikou nad tím dokážu mávnout rukou. 60% ()
Nejen na svou dobu nadprůměrná adaptace detektivního románu Emila Vachka s mimořádně sympatickým vyšetřovatelem Klubíčkem, doprovázeným (ba stíhaným) komickým žurnalistou, dokonale zhmotňujícím novinovou zprávu, nahrazující skutečnost senzací. Tato honba není přirozeně jediným dramatickým principem filmu: vedle vlastního pátrání, které přivádí detektiva k rafinovanému zločinci, a efektnímu usvědčení při rekonstrukci vraždy v samém závěru, spoluutvářejí film i okamžiky konfrontací jednotlivých podezřelých s jejich vlastními vinami, nejednou ztvárněné za pomoci reminiscencí na expresionistickou kinematografii – zvláště horečnatá mysl karbaníka Zachara v podání Theodora Pištěka utváří v celém příběhu svůj vlastní svět, když vrhá podezřelého na samé dno rezignace. ()
Detektivní film podle románu spisovatele Emila Vachka začíná ve tři hodiny ráno v Praze....... Hudba - Karel Marchart. Kamera - Václav Vích. Detektiv Klubíčko ( Jindřich Plachta ) řeší spletité okolnosti vraždy staré lichvářky....... ()
S ohledem na rok vzniku hodnotím dnes večer shovívavě, předně se jedná o zdařilou detektivku s výborným Jindřichem Plachtou v roli inspektora Klubíčka, který trpělivě rozmotává případ zavražděné lichvářky, a jeho výměny s přiblblým novinářem mě upřímně pobavily.. Jedinou mou výtkou je hudba, to se tedy nepovedlo.. ()
Pro mě milé překvapení - na svou dobu profesionálně odvedený snímek s atmosferickou kamerou a přesnými hereckými typy. Škoda, že tradice české detektivky začala až po konci II. světové války, tento film by byl určitě jejím slibným začátkem. ()
Krimi jak oči, jednou z prvotín vôbec. Až sa mi nechcelo veriť, že Plachta a spol. nehrajú v komédii. Tento pocit ma prešiel asi v pólke, kedy to začalo byť až príliš hravé a po celý čas (dosť nevhodne) vyhráva veselá hudba, čo kazí dojem a nekorešponduje s obsahom vyšetrovanej vraždy. Do toho si pripočítajte šum staroty + dobový akcent hlavných aktérov, za čo film dnes už samozrejme nemôže. No, nič sa nedeje. Renoirova Fena je však podstatne kvalitnejšia. ()
Velmi zdařilý kriminální příběh. Jindřich Plachta v roli detektiva Klubička překvapil. Já ho mám v hlavě zafixovaného spíše jako komediálního herce. Ale tahle role mu taky parádně sedla. Tenhle film má i po tolika letech divákovi stále co nabídnout. Takže pokud jste přejedeni všemožnými kriminálkami, kterými nás nuestále zasobuje tv Nova, tak si vyberte právě tenhle starý film s Jindřichem Plachtou. Ten byl jako Klubíčko nezepomenutelný. ()
Až mě překvapilo, že i my máme docela dobré detektivní postavy, a to nejen po roce 1950, ale i před ním. Jindřich Plachta je ve své roli neskutečný a je skoro škoda, že z toho nebyl nějaký seriál, protože jeho postava je výborně poirotovská nebo holmesovská. Ten příběh sám o sobě také není špatný a je vidět, že stojí na základech dobré předlohy. ()
.....akoby ste ozvučili pôvodne nemý film a namiesto tituliek dali dabing....dojem filmovej tvorby a la roky 20-te....Jindřich Plachta ok-ale to je málo.... ()